Bourák

Aj keď je film plný klišé, neprimerane veľkého pátosu a iba priemerných hereckých výkonov, jeho jadro tvorí silný príbeh o nevzdávaní sa za žiadnu cenu, prinášaní obiet a prekonávaní veľkých prekážok. Nemá síce áčkovú produkciu, dokonca spracovaním by ho prekonali aj niektoré televízne snímky, ale to je v tomto prípade vedľajšie, pretože stredobodom je jedna zrastom nevysoká postava. Postava, náture ktorej nebude asi veľa ľudí rozumieť - škola, drina, škola, drina, ... Vypichnúť musím podmanivú hudbu, ktorá musí dostať asi každého. (01.07.2015)

Úžasný sportovní film o tom, že žádný sen nemusí být nakonec tak velký a tak neuskutečnitelný, jak se někomu třeba zdá. Rudy opravdu umí chytit za srdce, a když se chytit necháte, prožijete s ním každé nadšení i každé zklamání, zabýčíte se i dojmete, a to hlavně díky supersympatickému Seanu Astinovi. I když děj zavání klišé, nakonec se nic takového nekoná. scenárista i režisér se všemu dokázali zručně vyhnout. A abych nezapomněl, všechno podporuje zcela bombastický Jerry Goldsmith - takovou hudbu už zkrátka nikdo nikdy nesloží. (26.09.2020)

Příběh kluka, který si jde za svým snem přes všechny překážky, které mu život hází pod nohy. Čím se ale Rudy od ostatních liší je, že jeho snem není být nejlepší, nejsou to trofeje a není to ani sláva. Jediné po čem celý život touží je stát se součástí týmu. A díky své zarputilosti a vytrvalosti se dostane nejen do týmu, ale taky nám pod kůži. Další z mnoha sportovních filmů, který se svým bratříčkům na první pohled v lecčem podobá, a přesto je vlastně úplně jiný. A jako bonus si člověk taky uvědomí, proč byl Sean Astin tak skvělá volba na roli hobita :-) (14.12.2013)

"RUDY! RUDY! RUDY! RUDY!" Skandoval jsem na konci s celým stadionem. Každý máme své sny, ale jen stěží o ně někdo usiluje tak, jako Rudy, který si chce zahrát za klub amerického fotbalu v Notre Dame, ale ze všech stran slyší, že to není možné. Skvělý děj, který mě naprosto vtáhl a prožíval jsem ho od začátku do konce. (22.06.2013)

Sport měl během let ve filmech mnoho skutečných i fiktivních hrdinů, dovolím si však říct, že příběh ani jednoho z nich se nerovnal tomu, co podstoupil Rudy Ruettiger. Proč zrovna on? Protože paradoxně nikdy nic nevyhrál a ani nebyl zázračným outsiderem, co na jeden večer dokázal poručit větru, dešti. Rudy byl předně neuvěřitelný dříč, který se svou výdrží snažil vykompenzovat nedostatek umu a stát se alespoň na okamžik součástí svého milovaného týmu. Štěstí i smůla mu ale zároveň přály asi tak, jako každému z nás, když za každým dílčím úspěchem čekala další překážka. A toto vše ukazuje snímek nanejvýš věrně, inspirativně a zásluhou orchestru Jerryho Goldsmitha i pořádně velkolepě. Důkaz, že být buldok se občas vyplácí. Díky, Rudy! (28.08.2017)