Kamera:
Miroslav SoučekHudba:
Petr MalásekHrají:
Miroslav Táborský (vypravěč), Pavel Rímský (vypravěč), Viktor Preiss (vypravěč), Zlata Adamovská (vypravěč), Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák, Jiřina Bohdalová (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Po čtyřech desetiletích od smrti jedné z největších legend českého divadla Jana Wericha vznikl jeho první velký filmový dokumentární portrét. Dokument s názvem Jan Werich: Když už člověk jednou je přináší strhující životní příběh této herecké legendy. Svobodné myšlení v nesvobodné společnosti přinášelo Werichovi mnoho úskalí a tato myšlenka prochází celým filmem. Stejně jako snaha tvůrců přiblížit fenomén chytrého humoru, který je Werichovu vyjadřování připisován. (Falcon)
(více)Videa (15)
Recenze (76)
Je mi to líto, ale když nebudu brát v potaz velikost osobnosti Wericha, nejde o výjimečný dokument. Nezatracuji náročnou práci při dohledávání dochovaných materiálů, ale formát filmu působí jako televizní dokument z ČT2. Aneb není na tom nic vyloženě špatného, ale ve slabších pasážích je to sterilní nuda. ()
Tak jako hezký, člověk místy i uroní slzu, ale pokud vás samotný pohled na Wericha neuvádí do orgasmických výšin, bude vás to nejspíš místy nudit a pak si řeknete, zda by nebylo lepší věnovat energii hraní vlastního života... Ale ta myšlenka, že by napsal svoje paměti, kdyby to někoho nasralo (a někdo mu vracel pingpongový míček), ta byla hodně dobrá, jenom možná byla lepší než celej film v plné stopáži. Jo... a začínat jakejkoliv českej film tématem 1968 začíná být dost otravnej patos. ()
Moc hezký a velmi osobní portrét snad největšího českého filosofa. Po dokumentární stránce vskutku mimořádně dobře odvedená práce a těžko se tomuto dokumentu cokoli vytýká. Moudra pana Wericha bych dokázal poslouchat neustále a čas od času tak také činím. Člověk nabere občas pocit, že Jan Werich má odpovědi i na ty nejzapeklitější otázky a dokáže je zodpovídat s takovou lidskostí a přirozeností, že se v mu v této disciplíně horko těžko hledá přemožitele. Nedoporučuji tento dokument rozdívat v nočních hodinách, jinak vám hrozí také necelé dvě hodinky spánku. Na pozadí dnešních událostí budete tento dokument vnímat ještě intenzivněji než v dobách míru. Fialova vláda bohužel chytá více a více totalitních manýrů a svět začíná připomínat Orwellovu knihu 1984. Při zakládání nesmyslných ministerstev, aby se nikdo necítil ochuzený o korýtka, scházelo k dokonalosti založit snad už jenom Ministerstvo pravdy. Proti dezinformacím se v každém demokratickém režimu musí bojovat informacemi, nikoli omezováním a cenzurou jako za protektorátu či během komunistické vlády. Wericha na Fialovu totalitní vládu. [86 %] ()
Jan Werich je nepochybne ikonou českej kultúry. Ikonou presahujúcou rámec dramatika, spisovateľa, divadelného, filmového a televízneho herca. Nemožno sa čudovať, že diváci vyhľadávali podujatia, v ktorých účinkoval a nasávali múdrosti, ktoré trúsil. Aj prvý rozsiahlejší dokument sa netají obdivom k tejto legende a nemožno mu mať za zlé, že negatívne stránky Werichovej osobnosti sú spomenuté iba okrajovo a decentne. Neubližuje to však jeho plastickému obrazu. Dokument sa mi páčil a našiel som v ňom aj zopár skutočností, ktoré mi neboli známe. ()
Krásna dokumentárna pocta veľkému umelcovi. Až taká dobrá, že človek si s rovnakou chuťou ako celý dokument vychutná i záverečné titulky, v ktorých odznejú mnohé múdra. Napokon, ako počas celej stopáže, ktorá sa zdá byť dlhšia, ale prejde akoby nič.Vyčítať Werichovi, že spočiatku komunistom pomáhal hlásaním nejakých hesiel, je absolútne bezpredmetné. Nie je hanba sa pomýliť, ale hanba by bola nepriznať si chybu a nezmeniť názor, keď sa odkryje skutočná tvár režimu. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- „Nevyhnuli jsme se ani otázce celoživotního přátelství s Jiřím Voskovcem, které bylo narušeno realizací filmu Císařův pekař (1951) a Pekařův císař (1951), kdy se Jan Werich bez souhlasu Voskovce vrátil k tématu Golema, jež spolu zpracovávali už před válkou. Premiéry Císařova pekaře v New Yorku se Voskovec nezúčastnil, ačkoli v NYC žil a vnímal to jako zradu. Pak ale přátelství obnovili a pravidelně si psali dlouhé dopisy. Úryvky z některých dopisů ve filmu citujeme,“ uvedl spoluautor a spolurežisér filmu Martin Slunečko. (SONY_)
Reklama