The Rutles

Až díky tomuto úžasnému dokumentu o neméně úžasných The Rutles jsem se dozvěděl o této kapele úplně vše. Dokument se zaměřuje na vznik bandu, první koncerty po pubech až po slavná turné po Británii, USA, Indii... Zároveň je obohacen o zajímavé rozhovory např. s Mickem Jaggerem či Paulem Simonem, kteří vzpomínali na Rutles (i po čase s jistou patrnou závistí v oku) a na společná setkání se členy bandu. Divák si při sledování zároveň uvědomí, jak odporně parazitická byla plagiátorská skupina hejsků z Liverpoolu, kteřá řadu písní The Rutles skoro kompletně (včetně melodií opsala) a která si dokonce dala hodně podobný název - The Beatles. Za každého ze skvělých členů The Rutles dávám hvězdu a jdu si šlehnout čaj se sušenkami. * * * * (11.01.2012)

"Suddenly, everyone became amazingly litigious. I remember I'd get up in the morning. Sue someone. Check in the papers that I hadn't been fired. Go to the office. Sue someone. Pick up the morning's writs. Sue the bank. Go out for lunch. Sue the restaurant. Get back in, collect the writs that had been received that afternoon. Read the papers. Phone the papers. Sue the papers. Then go home. Sue the wife." Pythoni až na střechu.. Eric Idle si tady hraje a fabuluje naprosto famózně a každý fanda The Beatles či Monty Pythonů si prostě musí přijít na své. Krásně suchohumorné. :) (22.01.2012)

Fiktivní parodický dokument měl tu smůlu, že jsem ho zhlédl moc brzy po Allenově genitálním Zelligovi. Svou fiktivnost dává bohužel příliš na odiv (Eric Idle, kam se podíváš) a určitý pocit autenticity a mystifikace se krátce po začátku vytrácí. Forma reportáže "po stopách" není špatně zvolená, ale pak by archivní záběry a materiály asi měly vypadat trochu dobově, leč jako divák jsem nejednou nedokázal rozlišit, co je natáčené "teď a tady" a co jsou Rutles z 60. let. Prostě a jednoduše mě film nedokázal dostatečně vtáhnout a neustále jsem cítil jakýsi zvláštní odstup, který mi ani nedovoluje dát vyšší hodnocení. Rooftop Concert byl nicméně bezchybný. (20.11.2014)

"První album točili dvacet minut, druhé ještě déle." Pololegendární dokument o jedné liverpoolské kapele, jejíž členové nosili těsné kalhoty, nelegálně chlastali čaj a rozpoutali spontánní Rutlemánii, jistě potěší každého, kdo si někdy pobrukoval All You Need Is Love (Cash). Jako fanda Beatles, kteří hráli ve stejném čase i prostoru, ale přesto někde úplně jinde, musím konstatovat svou spokojenost se snímkem, avšak krysí úlet nemůže brouččímu yeah-yeah přes veškerou snahu konkurovat. (02.02.2012)

Aneb jak by vypadal Erikův skeč v Cirkusu, kdyby na něj dostal hodinu a půl, potřebný rozpočet a čas. Jeho klasický zarputile vážný reportér nás provádí po historii jedné Liverpoolské skupiny, která víc než trochu připomíná skutečnou historii legendárních Beatles. Tvůrci si s parodickou kapelou vyhráli - složeno bylo zhruba patnáct skladeb, které jsou ve svém aranžmá a stylu lahůdkově analogické ke skutečným beatlsáckým sklatbám (All you need is love / Love life, Help! / Ouch!, ...), brilantně napodobili slavný humor jejich členů na fiktivních tiskových konferencích, natočili (samozřejmě taktéž fiktivní) vzpomínkové rozhovory s několika velkými současníky Beatles / Rutles - Mickem Jaggerem, Paulem Simonem, ... To všechno v v duši pythonovských tradic, které zvýrazňuje jak samotný Idle v roli komentátora/ Dirka McQuicklyho, účast Michaela Palina, tak určitá skečovitost jednotlivých sekvencí... Poctivé čtyři hvězdy, pátou eventuálně přihodím po dalším zhlédnutí. Mimochodem, jde o první filmovou roli Billa Murrayho, jeho dvacetisekundová scéna stojí za to ;-) 80% (02.02.2007)