Co si ušít do výbavy

"Televizní" romantické drama, okořeněné výborným obsazením, toť vše. Vzpomínkový film, kde je taková spousta postav, že jsem se v těch výletech do minulosti ke konci již trochu ztrácel. Ono by jen tohle až tak nevadilo, ty "flashbacky" však neměly žádný význam, ba ani pointu. Prostě se tam jen tak objevovaly. Konec vyzněl když už ne trapně, tak alespoň tuctově. Ne, tohle si již vícekrát nepustím, ani kvůli nádherné Winoně, jejíž Finn je po celou dobu roztomile nervózní. (12.11.2008)

I když to na první pohled vypadá jako hodně ženský film, a on také hodně ženský je, přece jen hlavní postavy jsou tu ženy, tak třeba pohledem Winony se řeší problémy, které může mít i muž. Nejistota toho, co člověk vlastně očekává. Tohle se mi líbilo, to přemítání, ta jasná odpověď v závěru už tolik ne. (23.01.2018)

Obsah uvedený v oficiálnom texte distribútora temer doslova prepisuje dej, ale v podstate to vôbec nevadí. Spomínanie žien, vyšívajúcich svadobnú prikrývku z kusov látky, na dávne sladkobôľne vzťahy a paralelné uvažovanie dievčaťa, o výbere toho vhodného partnera je len kombináciou x variácií príbehov veľkých lások so smutným koncom. Pomerne dobré herecké výkony a miestami sľubné rozohratie zápletky, ústiace však vždy kamsi do stratena, nezachráni celok: jednorazovú, veľmi rýchlo zabudnuteľnú a v podstate zbytočnú záležitosť. Samotné poznanie, že sa máme orientovať predovšetkým vlastným citom, nespraví ešte z filmu kvalitný, emócie vzbudzujúci film. (23.03.2005)

V podstatě zcela zbytečná a přeslazená romance, která ukazeje střípky ze života několika žen vyšívajích ornamenty do deky a snaží se tak pomoci životnímu rozhodnutí vnučky jedné z nich. Filmu chybí vtip, nápad i nadhled, nemluvě o nepříliš ohromujících hereckých výkonech. Za pozornost však stojí příjemná, i když neoriginální hudba Thomase Newmana a v některých silných chvilkách velmi hezká a efektní práce kamery.. Pokud však nestojíte o rychlokurs s názvem "Jak si ušít pravou americkou prošívanou deku", nechte si tento filmeček s klidným svědomím ujít. (24.09.2005)

Zvučné a skvělé herecké obsazení, zajímavý feministicky laděný námět, skvělá kamera Janusze Kaminskiho podpořená hudbou Thomase Newmana, na druhou stranu tápající režisérka Jocelyn Moorhouse, která nedokázala diváka chytit za srdce, pravděpodobně vinou jejího prvoplánovitého a především neúčinného sklouzávání ke hře na city v televizním stylu. Výsledkem je bohužel pouze průměrný koktejl vzpomínek láskou zklamaných starších dam a citově rozpolcené Winony Ryder. (14.09.2013)