Jeřábi táhnou

Tenhle film mi připomněl Májové hvězdy (1959). Není to ryze válečný film. Je to o lidech uprostřed války. Normálních lidech, kteří si před napadením SSSR žili své životy, prožívali své lásky... Bál jsem se propagandistických keců i zpracování vzhledem k době vzniku snímku. Ale byl to omyl. Hlavní hrdinka je na ruské poměry krásná a dobře hraje svojí proměnu ze zamilované dívky ve výčitkami hryzanou manželku někoho jiného... Nechci spoilerovat a tak nebudu psát o konci, jehož závěr mne potěšil, o to více, že jsem konec čekal jiný. Všichni lidé v tomto filmu byli velmi uvěřitelní ať už se jednalo o odvedence, nemocné v lazaretu, lékařský personál v nemocnici nebo vojáky vítající své blízké na nádraží po příjezdu z války domů. Úžasně bylo zpracováno i postřelení hlavního hrdiny... Tenhle film se zkrátka může směle řadit mezi klasiku ruské válečné (v tomto ohledu spíše protiválečné) tvorby. 4 jeřáby. * * * * (29.10.2013)

Tak tomu hovorím brilantný filmový zážitok. Malý veľký film o vojne bez vojny, ktorý nielen že disponuje príbehom, ktorý na diváka zapôsobí väčšou silou ako "pôsobili" letecké útoky na Moskvu a hercami hrajúcimi úžasne a neskutočne prirodzene (najlepší je opäť Alexej Batalov, ktorý by si už konečne zaslúžil byť pridaný do databázy ČSFD...), ale aj formálne a režijne je na mimoriadne vysokej úrovni - geniálna scéna leteckého útoku na pozadí s dokonalou klavírnou hudbou a už "Bumerangom" spomínaná scéna behu pozdĺž koľajníc sú niečo, na čo sa len tak nezabúda. Celkový konečný dojem mi takmer skazil patetický prejav jedného generála na konci po príjazde vlaku a hlavne potom Veronikina reakcia naň, ako sa zrazu zmyslela a začala rozdávať kvetiny všetkým naokolo (už som si ju začal predstavovať o 20 rokov - malomestská komunistická predáčka, ktorej najväčšou radosťou je organizovať prvomájové oslavy), ale chvalabohu prišla posledná veta "Hele, jeřáby táhnou...", predošlá myšlienka sa mi rozplynula a ja som bol zase odrovaný :-)... 9/10 (10.05.2006)

8/10 Až na prvotní premisu celého příběhu pravděpodobně jeden z nejrealističtějších válečných filmů, který si za pomoci výborných pohybů kamery (souběh kamery a hlavních hrdinů mezi stromy nebo davem, podhledy) podporovanou sugestivní hudbou (hlavně v bombardovací scéně) všímá nejen dění na frontě i v týlu za velké vlastenecké války. Boris je typický sovětský úderník a místo do chomoutu se svou krásnou přítelkyní se bez jejího svolení žene na obranu vlasti do zákopů. Tam při náhodné střelbě umírá. Veronika v první chvíli odmítá tuto zprávu akceptovat a stále čeká na svého milovaného. Ovšem třetí strana milostného trojúhelníku Borisův volnomyšlenkářský bratranec pijan a pianista vidí svou šanci a po systematickém nátlaku krásnou Veroniku zlomí ve svůj prospěch. Příběh pokračuje v nemocnici, kde se Veronika kromě Borisova strýce primáře se střetává i raněnými vojáky, kterým se snaží jako vykoupení za svou „nevěru“ pomoci v rekonvalescenci. Jako další dobročinnost, která jí má zajistit vykoupení, se začne starat o nalezeného sirotka. Prvotní premisa v podobě nadšeného vstupu do armády na obranu vlasti mi přišla v konfrontaci s tužbami mladého mileneckého vztahu až příliš nerealistická, podobně jako závěrečná rychlá proměna smutné Veroniky po projevu vojenského politruka na nádraží v zasloužilou svazačku rozdávající květiny. (02.05.2008)

Nadherne natoceny film o divce, ktere odejde jeji mily na frontu. Film zaujme kamerou, hudbou a predevsim vybornym hereckym vykonem hezke Tatjany Samoljovove. Jedine co bych vytknul je zbytecna svatba hlavni hrdinky, ktera stejne nijak zvlast nerozebira jeji vztah s manzelem. Jinak ale spousta silnych a dojemnych scen, nechapu, jak nekdo muze napsat, ze tomuto filmu chybi emoce... (31.05.2014)

Jeden z určite najlepších sovietskych snímkov, aké som kedy videl, na objednávku s „propagandistickým nádychom” . Propaganda nech ide bokom, je v tom veľké umenie, čo sa práce kamery týka, ústredná dvojica „zamilovaných” , je perfektná, ale po odchode Borisa na frontu, si Veverka, ako sa povie : „Kradne si snímok pre seba” ... Taťjana exceluje, vtedy neľahkej dobe, že všetko, čo prežíva ONA, prežívame aj my diváci, a veríme tomu. Režisér Kalatozov a kameraman Urusevskij, musia mať skúsenosti, lebo ich práca nemá žiadnu chybu... Existuje tzv. veľa snímkov na objednávku nejakého režimu, ale málo ich ide v takých šľapajách ako žeriavy... (03.02.2014)