Mys hrůzy

Při vší úctě - nevím nevím, jestli by zvažovaný Alfred Hitchcock tento snímek natočil lépe, než méně známý, ovšem úspěšný režisér J. Lee Thompson (např. Děla z Navarone, Mackennovo zlato), který zde udržuje napětí snad v úplně každé vteřině a film se mu opravdu povedl. Gregory Peck (Bowden) a Robert Mitchum (Cady) jsou vynikající, hudba Bernarda Herrmanna mrazivá a celý tento černobílý klenot dýchá zvláštní atmosférou, kterou jsem však dokázal vstřebat a ocenit až na několikáté zhlédnutí. Ovšem o to radši si dnes tento film pouštím. Líbí se mi především vykreslení postavy advokáta Bowdena, který se postupem času - v nervydrásající hře - mění z poctivého a slušného občana, v osobu Cadymu ne nepodobnou. P.S. Tam, kde v novější verzi Martin Scorsese svůj film graduje, tak tady Thompson naopak přichází o plusové body. Závěrečná půlhodina je totiž extrémně natahovaná. (17.11.2009)

"Myslel jste, že se vzepřu prohlídce se striptýzem?" Chudák Max Cady. On je sice tak trochu násilník, provokatér a šmírák, ale mě se rozhodně líbil víc než ctihodný právník Bowden, který zneužívá styků u policie, ohýbá zákon a ještě by chudáka delikventa připravil o občanská práva. No fuj! Já to samozřejmě trošku přeháním, ale v době, kdy stalking nebyl trestný, v tom Cady kličkoval znamenitě. Proto mě dost mrzí, že plně nevyužil svého za mřížemi získaného právní vzdělání, protože pak by ta pohádka mohla být o něčem jiném než o tom hodném, který chrání rodinu a o tom zlém, který si žádnou rodinu nezaslouží. (13.05.2017)

Jo, tohle je špičkový thriller, který léty nestárne. Útočí na divákovu jistotu domělého bezpečí a straší tím, že ukazuje jak je pro někoho, kdo se vám rozhodne udělat ze života peklo jednoduché to udělat, aniž byste s tím mohli vy cokoliv dělat. Alespoň právní cestou. S takovým problémem se potýká i právník Sam Bowden, který je zmítan mezi svou vírou v zákon a strachem o svou rodinu, který se posléze mění v hrůzu, ze které nakonec vzejde jeden obzvláště zoufalý plán. A ten právě ten vede k jedné z nejnapínavějších scén v dějinách hollywoodského filmu - na lodi zakotvené u Mysu hrůzy... Kvalitní režie (mnozí ji označují za řemeslnou, jako by to bylo synonymum pro nudnou), přesvědčivé výkony spolehlivých matadorů, G. Pecka a R. Mitchuma. 90% (24.01.2007)

Horší než Scorseseho remake, ale rozhodně ne o moc. Největší rozdíl vidím v naprosté bezúhonosti a morální převaze právníka Bowdena v podání Gregory Pecka. Z příběhu se stane klasický souboj dobra a zla, což mne trochu zklamalo (remake je v tomto směru lepší - Bowden není až tak dokonalá postava, nemá čisté svědomí). Naopak velice příjemně mne překvapil Robert Mitchum. Tak skvěle zahraného Cadyho jsem nečekal. (10.11.2005)

Příběh právníka, na jehož rodinu se přilepí nebezpečný zločinec, mě vtáhnul, Gregory Peck je ohromný sympaťák a tak nějak nejde mu nefandit.. Domnívám se, že pocit strachu o rodinu, zejména o jediné dítě dokáže člověka proměnit k nepoznání a po pravdě netuším, co bych dělala já na jeho místě.. Robert Mitchum mě přesvědčil, že je násilnický zmetek, který v sobě roky živí nenávist a jediné, co chce, je ublížit, na ničem jiném mu nezáleží, byl prostě výborný.. Připomínky si nechám od cesty, nejsou podstatné.. (17.09.2023)