Vůně cibule

Špageťácká westernová komedie má snad všechno, na co si člověk může vzpomenout. Od Franca Nera v galoších, vzdáleně připomínajícího Maria Girottiho (včetně jeho koně!), přes saloony, vousatý pistolníky, zkorumpovanýho šerifa v dámským prádle a nabušený motorkáře až po padoucha s mechanickou rukou a Adolfem Hitlerem po svém boku. A především má spoustu cibule. Tenhle film zkrátka nebere nic vážně a paroduje snad všechno, co zrovna frčelo. Bohužel, musím konstatovat, že už mi to přišlo příliš přeplácaný a přestože se na scéně každou chvíli objevilo něco absolutně nečekanýho, tak mě to zkrátka příliš nebavilo. Co mě jediný bavilo, to byla tradičně skvělá hudba bratrů De Angelisových. Za tu dávám taky finální třetí hvězdu. (29.10.2016)

Je to už dávno, kdy jsem tento film viděl poprvé a vždy se na něj znova rád s trochou nostalgie kouknu. Vůně cibule byl totiž jeden z prvních filmů, který jsem viděl na VHS a pan Cibule se stal rázem mým dětským hrdinou společně s Bud Spencerem a Terence Hillem. Jen tu cibuli jsem se nikdy nenaučil žvýkat stejným způsobem. Kdo si chce oddechnout a ještě neviděl, vřele doporučuji. Pokud však někoho irituje Tom a Jerry, Vlk a zajíc, případně má alergii na cibuli, možná by se měl jít raději projít. (22.03.2011)

Neskutečně ujetá parodie nejen na spaghetti-westerny, ke které přilnete podle toho, nakolik vám stačí k pobavení vyjevený ksicht Franca Nera a vyskládání karikatur všemožných figurek z šestákových románů (nejen teplí zmalovaní šerifovi zástupci, ale i šílený vědec) - a abych nekřivdil, i trocha té satiry. Scénář je plně propojen s vizuálním vyjádřením, takže se dá klidně říct, že je to takhle pitomé zcela záměrně. Mě to příliš neoslovilo, a zdaleka nejvíc jsem se pobavil až po letech od prvního setkání s Cibulářem, když jsem zjistil, že zfetovaní motorkáři z Mad Maxe vypadají přesně jako ti šerifovi poskoci:) Z dlouhodobého hlediska si pamatuji, že jsem Vůni Cibule viděl, pamatuji si zmíněné poskoky a místní motorkáře, a nemám potřebu se k tomu někdy vracet. 60% se mi tak zdá být přijatelné ohonorování jedné svébytné, neskonale praštěné čtyřicet let staré parodie. (20.09.2014)

Tohle že má být parodie na spagetti westerny nebo snad dosahovat kvalit Limonádového Joe? Rozhodně ani jedno ani druhé. Vůně cibule spíš připomíná nejslabší komedie s Budem Spencerem a Terencem Hillem, ovšem bez Buda Spencera a bez Terence Hilla. Příběh nic moc, postavy spíš k pláči a režie taky žádná sláva. Navíc obraz je celý takový ošklivý a nehezký a pozitivní dojem z filmu rozhodně taky nijak neumocňuje. Nepomáhá tomu ani Franko Nero, který celý film vypadá jako neskutečný vágus, pořád se láduje cibulí, nebo pije š´távu z cibule a nebo když už nic, tak se v ní aspoň válí. Co je ale nejsmutnější je to, že ve filmu, který si nárokuje nálepku komedie, se prostě není čemu smát. Ani jedna scéna, ani jeden gag, prostě pusto, sucho a prázdno. Maximálně na vás odněkud vyskočí Hitler nebo podobný megatrapný pokus, aby se bylo proč plácnout do čela a protočit panenky do nebe. (17.08.2007)

Už po pár minutách lze odhadnout v jaké zemi tento snímek vznikl. Typické rvačky pro italské tvůrce (podobnost s filmy Terence Hilla a Buda Spencera). Úsměvné jsou scény, kdy Franco Nero používá místo koltů cibuli a dokonce s ní i dokonale vrhá.... :) Zárověň musí diváka pobavit způsob, jakým hl. hrdina tuto zdravou pochoutku konzumuje! :) (18.01.2008)