A zori zdes tichie
The Dawns Here Are Quiet
...a rána sú tu tiché
Obsahy(2)
Staršinovi Vaskovi, veliteli oddílu protiletadlové obrany v odlehlé oblasti u hranic s Finskem, přidělilo vedení novou jednotku dobrovolníků. Kvůli neustálým problémům s kázní u předchozích vojáků zažádal Vaskov o abstinenty, kteří se mu v noci nebudou plížit z kasáren za sukněmi. K jeho překvapení na místo dorazí nové posily a splňují všechny jeho požadavky až na jeden háček: jde o samé mladé ženy. Zaskočený Vaskov si není jistý, jestli může nově přidělenou jednotku zapojit do tvrdého drilu a zda je vůbec brát jako běžné vojáky. Krátce na to však přijde zpráva, že v oblasti se pohybují dva němečtí parašutisté a Vaskov si další váhání nemůže dovolit. Vybere pět děvčat, s kterými se vydá Němce zajmout. Skupinka se skládá z Rity, jejíž muž padl v první vlně bojů, Ženi, která přišla o celou rodinu, Židovky Soni, zálesačky Lízy a osiřelé Galji, která si přidala rok, aby mohla narukovat. Brzy ovšem zjistí, že nebudou čelit dvěma, nýbrž přesile šestnácti těžce vyzbrojených německých vojáků... Sovětský válečný snímek se namísto velkým tankovým bitvám či ofenzivám na východní frontě věnuje uzavřenému střetu v karelijské oblasti a válečné drama se pomalu odvíjí až k neodkladné tragédii. Námět filmu je volně inspirován válečnými zážitky režiséra Stanislava Rostotského a scénáristy Borise Vasiljeva, oba totiž jako veteráni druhé světové války po boku žen bojovali. A jitra jsou zde tichá (1972) získaly mezinárodní ohlas po premiéře na MFF v Benátkách a o rok později byly nominovány na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. (Česká televize)
(více)Recenze (101)
Dávám neobjektivních pět. Chci tím říct, že je to jeden z nejkvalitnějších sovětských válečných filmů, stejně tak jako Balada o vojákovi (na svou dobu pochopitelně). Válečné scény tu nejsou příliš výpravné, děj velice prostý. Princip apelu tohoto filmu je v tom, že ve válce umíraj mladý hezký holky a s nimi umírá i jejich vzpomínání na domov a na lásky. S nimi umírají jejich nezrealizované sny. Možná romantiky mezi břízkami by mohlo být méně. A zapomněl jsem, že název je velice originální, tušil by z toho někdo válku? ()
Delsi nez ta nova verze, takze nektere sceny byly vice pochopitelne. Prvni pulka (nez se vydali honit Nemce) byla mozna i lepsi, nez v nove verzi, preci jen cernobily film pusobi jinak... Prestrelky byly ale urcite lepsi v barevne verzi, nebyly tak naivni a byly prehlednejsi. Holek me ale bylo lito v obou filmech :-p ()
Cesta močálem a sebevražedné odlákání Němců hlouběji do lesa, při němž Žeňa zpívá a současně pálí z automatu, jsou scény, které se mi při prvním zhlédnutí jako malému klukovi nesmazatelně vryly do paměti. Dnes musím konstatovat, že jde o překvapivě silné drama, které ční vysoko nad většinu sovětské filmové válečné produkce 70.let (drásavosti, psychologické hloubky a absence dobově poplatné ideologie Vzestupu však Jitra rozhodně nedosahují). Barevný prolog a epilog v záměrně černobíle natočeném filmu nevadí, barevné fantazijní vsuvky jednotlivých hrdinů (vlastně hrdinek) by však bylo třeba vystříhat. ()
Naprosto překvapivě mne dostávala lyrická část snímku. Navzdory soudruhování a patetickému vlastenectví i po těch letech a v dnešní naprosto odlišné době, pro mne nebyl problém vidět v těch vojandách normální mladé holky se svými sny a problémy. Tahle přenositelnost emocí jde na vrub brilantní režii a kameře a civilním a uvěřitelným herečkám v rolích jednotky v sukních. Dá se tomu vytknout rozvleklost a stopáž, navíc místy je to skutečně hodně propagačně rudé. Ale jako poplatné tehdejší době se to dá pochopit a filmu to ubírá z naléhavosti jen málo. Přestřelky a boj byly místy trochu odfláknuté, ale to bylo skoro vedlejší. ()
No, mne to tedy nenadchlo. Překvapilo mne že komančům prošla scéna kdy rusák střílí do parašutisty, pokud vím to se přece "nesmělo". Zpočátku těžkopádný děj, pak víceméně statický. Pravděpodobně toto podruhé neuvidím a ani nemusím. Ale snad ve chvíli nudy...+++++++ Vcelku souhlas s mým starším komentem. Původně jsem si myslel, že bych mohl něco přidat, ale nenašel jsem nic, co by za to stálo. Nevím, proč je film dělaný černobíle a retrospektivy barevně. Podle mne je to úmysl. Ty holky se mi občas pletly. 20190324 17933/18007 */2 s,u, title ()
Galerie (47)
Zajímavosti (6)
- Základní válečný děj je zobrazen černobíle, retrospektivní vzpomínky a poválečný epilog celého snímku byl natočen barevně. Tato stylizace výtvarně dotváří a výrazně podtrhuje celkovou ponurost i smutek celého příběhu. (SeanBean)
- Zvukaři si dali záležet, aby do filmu doplnili velké množství ptačích hlasů. Téměř po celou dobu se ozývá zpěv pěnice černohlavé, slyšet je také žluva hajní, kukačka obecná, hrdlička divoká, slavík obecný, křepelka polní či puštík obecný. (Fjera)
- Nahé ženy nebyly v té době na filmovém plátně vůbec běžným jevem. Při prvním uvedení do kin celý „koupací den“ dokonce vystřihli, ale režisér se neskutečně rozzlobil a na cenzorovi si vymohl stažení a opětovné uvedení originální verze filmu. Svůj názor obhájil, neboť scéna ve své nahotě křehkých dívek je tu v přímé opozici k následující krutosti války. Nicméně cesta k tomuto natáčení byla dlouhá, ani herečky samy zprvu nechtěly o svlékání ani slyšet. Svolaly dokonce komsomolskou schůzi, kde vysvětlovaly, že pro umělecké ztvárnění ženského těla se (na akademii) najímají speciální modelky. Aby režisér co nejvíc zmenšil stud děvčat, byla tato scéna (až na jediného kameramana) natáčena štábem v čistě ženské sestavě. (chamonix)
Reklama