Koralína a svět za tajnými dveřmi

o fous, spíš ale jen o fousek slabší, než starší parádička se Skeleton Jackem, a tak stejně, možná o fousek lepší, než Mrtvá nevěsta. Možná kdyby byla muzika od mistra Elfmana, to by asi bylo jiné:-) Ale co mě absolutně dostalo, to byl ten zcela autentický, věrohodný a do detailu vychytaný kocour!!! To však pochopí jen ti, kteří mají černého kocoura doma - závěr mluví za vše, že? 2 shit: ten nick sis vybral sám, nebo ti tak říkají od mala kvůli tomu, co máš v lebičce? (30.05.2009)

Koralína je po vizuální stránce originální, velmi nápaditý snímek. Její svět za tajemnými dveřmi je uměleckým dílem, které diváka překvapuje a udivuje s každou další vteřinou. Oproti tomu děj značně pokulhává - místy jsem se poměrně dost nudila. Příběh je předvídatelný, konec už ani předvídatelnější být nemůže a vůbec celá zápletka je zpracovaná poměrně ploše - žádný strach, žádné napětí, žádné očekávání - prostě nic. Co se postav týče - Koralína - aneb bizarní kombinace Carrollovy Alenky s Larou Croft - je, ruku v ruce se svými rodiči, asi tou nejméně zajímavou, kterou Selick a Gaiman nabízejí. Asi nejzajímavější, rozhodně nejlépe vymyšlená a propracovaná je postava kocoura - elegantní a tajemný, s dokonalým hlasem Keitha Davida, který vytváří perfektní atmosféru v každé scéně. Po hudební stránce nemám co vytknout - různá témata perfektně doplňují obrazy. Písně sice nejsou tak chytlavé, jako tomu bylo v případě The Nightmare Before Christmas, ale Koralína se jako muzikál netváří, že... Tento film mohl být zajímavou podívanou, to by se však Selick nesměl snažit zavděčit všem. (26.06.2009)

Až na posledných päť minút a nejasné dorozprávanie príbehu je Koralína absolútne famóznym hororovo-rozprávkovým zážitkom s božskou hudbou, vizuálom, dabingom, príbehom, štylizáciou, scenárom, úžasnou mrazivou hororovu atmosférou a množstvom čarovných detailov. Koralína sa proste približuje dokonalému filmu. Je tam asi všetko, čo robí tento zaprášený nudný pozemský život krajším! A strašidelnejším! Nech žijú gombíky! (01.08.2009)

Je Noční můra před vánoci víc mistrovským dílem díky Burtonově vlivu, nebo díky nebetyčného umu Henry Selicka? Koralína dokazuje, že to první je pravdou - Selick sice dokáže krotit loutky vskutku oko uchvacujícím způsobem, neb vizuálně je to takřka dokonalý skvost stylově s klidem překonávající digitální uměliny od Pixaru, jenže příběh z pera Gaimana se mu pod tou krásou trochu ztrácí. A tak až na mírný vliv Gaimana a jeho temné poetiky nejde o nic jiného, než standartně pěknou pohádku o holčičce která musí přejít do mírně bizarní země za zrcadlem (pardon, dveřmi), aby pochopila že doma s rodiči je stejně nejépe. O nějaký zázrak, jak by se mohlo zdát z okolních komentářů, tedy skutečně nejde... nicméně mezi klasickými "temně-fantaskními" pohádkami se také Koralína nikterak neztrácí. 7/10 (23.09.2009)

Coraline je, ač se to tak prvních pár minut nejevilo, mým asi nejslinějším pohádkovým zážitkem za posledních pár let. Po všedně působícím úvodu začíná režisér po kapkách přidávat vzorky své fanatzie. Kapání nabývá na intenzitě a druhá polovina filmu je už fantastická jízda. Srovnávat s Burtonem? Nevím, Selick je jiný. Možná to není vizuální génius, ale zase dokáže své postavy vsadit do silného, krásného a místy až hororového příběhu. Dokáže více zaujmout emocemi příběhu, než "jen" vizuálními orgiemi. Je dobře, že stále existují nadšenci, kteří se nenechali zlákat digitálními technologiemi. Klasické loutky totiž budou vždy krásnější. (29.03.2010)