Reklama

Reklama

Zlo je nakažlivé... Učitel a vzdělanec Brett Fletcher (Gian Maria Volonté) odjíždí z Bostonu na americký Západ, aby si v teplém podnebí vyléčil tuberkulózu. Záhy je však unesen nebezpečným banditou Beauregardem Bennettem (Tomas Milian) a konfrontován s násilím, všudypřítomnou smrtí, ale zároveň i s neomezenou svobodou: poznává zkrátka Divoký západ, kde platí zákon silnějšího a ne zákony civilizace. Zatímco Beauregard začíná pod vlivem inteligentního Fletchera pochybovat o svých činech, Fletcher je násilím a nově nabytou mocí čím dál více okouzlen… Rok po úspěšné Velké přestřelce (1967) natočil režisér Sergio Sollima zvláštní western, který se spíše než na pomstu či peníze zaměřuje na vývoj postav a filozofický rozměr zla. Tváří v tvář se vyznačuje pro žánr až netypickou hloubkou, přesto však nabízí vše, na co jsme u pravého spaghetti westernu zvyklí – prach, krev, kulky i hudbu Ennia Morriconeho. (Česká televize)

(více)

Recenze (39)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Zatímco bandita Beau s vizáží Ruuda Gullita, co zrovna objevil funkci žehličky na vlasy, dochází k morálnímu osvícení, ušlápnutý profesůrek z Bostonu nabírá zcela opačný směr. Nutno podotknout, že když vypadá jak Gian Maria Volonté, uvěřit v ten přerod není zas takový problém.. Ta dvousměrná transfúze morálních hodnot je troufale podvratná. Když se maestro Morricone místy přiblížil k psychedelickému rocku The Doors a probíhaly drobné erupce násilí, vsadím se, že si Johnny Wayne povolit šáteček, aby se mu lépe dýchalo.. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Anarchistický film ze zločineckého prostředí Divokého západu ukazuje přerod vzdělance v zabijáka pod vlivem obávaného bandity Benneta. Čiší na mne z toho od začátku do konce zlověstný pokus o jakousi filozofii (podobně jako u ideologických westernů NDR, jakkoliv v jiných barvách); v italském provedení vše náležitě oděno na násilnického hávu...Ty dvě hvězdičky ovšem nelze upřít dobrému hereckému obsazení a navýšit je třeba též za Morriconeho hudbu. Stejně ale nechápu těch 84% k dnešnímu dni (25.8.2010)... ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Potvrdenie téz filozofa Ladislava Klímu o absolútnej zvrhlosti školstva a hlavne jeho predstaviteľov sa objavilo, i keď zjavne nezamýšľane, vo filme talianskeho režiséra Sergia Sollimu. Učiteľ, predchnutý humanizmom a nenásilím postupne svojim konaním prekonáva svoj sprvoti antivzor - obávaného a násilníckeho vodcu banditov. V záverečných minútach o zvraty v konaní a myslení aj ďalších hlavných postáv nie je núdza. Týmto si pripísal tento - inak pomerne klasický - špagetový western plusové body a zároveň štvrtú hviezdičku. ()

chuckboris 

všechny recenze uživatele

Velmi originální příběh a také skvostný herecký koncert v podání obou hlavních protagonistů, jejichž postavy se postupně charakterově proměňují. Uchvátil mě hlavně Gian Volonté, kterého už jsem v pár westernech viděl ale zatím nikdy ne takhle. Začínám chápat proč byl v prohlášen za nejlepšího evropského herce. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

...aneb když se zlo dá do řeči s dobrem a začnou se přít. Ušlechtilé, vzdělané, leč naivní dobro počne divokému, nezkrotnému, leč zkušenému zlu argumentovat pojmy jako svědomí, láska k bližnímu či milosrdenství, zlo nezůstavá pozadu a vytasí se se svobodou, uspokojením či odplatou. Jejich spor je dlouhý (víc než jednu a půl hodiny) a je prosycen mnoha vystřelenými kulkami, poset mrtvými a zraněnými muži a zavát prachem (italské) prérie. Vše spěje, zdá se, k jedinému možnému závěru a ano, zlo nakonec prozře a kaje se, vše by mohlo být jak má, ovšem zlo nepočítalo s tím, že dobro zase uznalo jeho argumenty...Dobré špagety s tradičními přísadami, ale ten kuchařův pokus o mísení sladké s ostrou příchutí mi moc nechutnal. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (4)

  • Sergio Sollima byl inspirován k napsání a režii filmu, který se zabýval výměnou morálních hodnot mezi dvěma postavami, na základě jeho zkušeností z bojů s protifašistickým odbojem ve druhé světové válce. Poznamenal, že během té doby byl svědkem činů odvahy spáchaných malými dětmi s minimálními životními zkušenostmi a činů zbabělosti spáchaných kdysi statečnými muži. Sollima později prohlásil, že tento film byl jeho osobní favorit. (Marek06)
  • Film byl natočen zejména v okolí španělského města Almería. Železniční stanicí ve filmovém městě „Purgatory“ je vesnice La Calahorra, kolem které vede vlečka do nedalekých železných dolů Alquife. (ČSFD)
  • Charlie Siringo, kterého ztvárnil William Berger, opravdu existoval a ve skutečnosti stejně jako ve filmu pracoval pro Pinkertonovu agenturu. (odpadlik123)

Reklama

Reklama