Režie:
František FilipScénář:
Jiří HubačKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Ladislav Pešek, Miloš Nedbal, Ota Sklenčka, František Filipovský, Jiřina Šejbalová, Bedřich Prokoš, Josef Patočka, Darja Hajská, Libuše Švormová (více)Obsahy(1)
Příběh o setkání abiturientů píseckého gymnázia, příběh o přetrvávající síle přátelství, lásce, čestnosti a povinnosti autora Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa patří k nejkrásnějším inscenacím České televize. A patří také do dlouhé řady vynikajících a nejsledovanějších filmů, inscenací a seriálů, které režisér František Filip během pěti desetiletí svého tvůrčího působení v televizi vytvořil. Dílo F. Filipa je prostoupeno hřejivým porozuměním pro všechno lidské, vyzařuje povzbuzující úsměv a naději. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (105)
Hrůza. Od samého začátku mi byly všechny hlavní postavy, s výjimkou Nedbala, až nechutně nesympatické. Jaká škoda, že vnoučata nezamykala Peška v pokoji důsledně, a on se tak volně pohyboval po plátně a otravovat život všem okolo. Mohli jsme být ušetřeni jeho doslova svazáckého nadšení a jeho moralizujících řečí, ze kterých by vrhl i Mirek Dušín. Nejlepší postavou byl bezesporu Nedbal, minimálně na začátku příběhu. O něm jediném se dalo říct, že věkem člověk moudří (pokud by tohle přísloví platilo, ani si nechci představovat, jak vypadali Pešek se Sklenčkou v mládí, vyplývalo by z toho, že v Písku maj kromě zvláštní školy i zvláštní gymnázium). Samozřejmě bylo naprosto jasné, jak příběh skončí, že se Nedbal polepší. Stejně jako se nemusím dívat na rozbíjení věcí, mučení zvířátek a dalších podobných věcí, nechtěl jsem být svědkem ani tohoto, proto jsem už sledoval film jen jedním okem. Že já radši to oko nezavřel, to, co předvedl Nedbal v rámci svého pokání na té zvonici, překonalo mé nejhorší představy a film oprávněně letí do odpadu. Jediné plus zaslouží Hubač za to, jak hezky a přirozeně zakomponoval do děje Nedbalovu pleš ("z toho vzteku mi slezly vlasy!") a za výrok, který přibližně zněl, že jako člověk začíná víc chápat život, když přemýšlí o smrti. ()
Opět František Filip a jeho strategie obsadit film prověřenými hereckými legendami, které po herecké stránce dotáhnou dílo k dokonalosti. Všichni čtyři hlavní protagonisté celou dobu servírují divákovi hromady citů a pocitů z životních bolestí, zklamání a proher. Kromě Jiřiny Šejbalové se v inscenaci objevila naposledy v televizi i Darja Hajská jako důchodkyně Vránová alias Flundra nemytá :-)) ()
Film graduje až v závěrečné půlhodince, do té doby je to spíše průměrné konverzační a především v podání Ladislava Peška notně melancholické drama o dávno ztraceném přátelství Pinďase a Šány, přičemž prostředníka jim dělá Beďar. Oba si od setkání po letech hodně slibují, ale každý něco jiného. Scéna „prezence“ u stolu je jednoznačně vrcholem filmu, následné vysvětlování mělo též silné momenty, ale také tendence sklouzávat k přehnanému patosu a kýči. ()
S Lístkem do památníku patří tento televizní film snad mezi to nejlepší, co bylo o stárnouních lidech natočeno. Herecký koncert Oty Sklenčky, Lály Peška a Miloše Nedbala. Dojemné, krásné, hluboké, lidské, pravdivé. ... Mimochodem Nezralé maliny jsou posledním filmem herečky Jiřiny Šejbalové. Myslím, že se s diváky nemohla lépe rozloučit. ()
Je to strašné, ale po dokoukání tohoto díla jsem měl dojem, že jsem hleděl do zrcadla a pozoroval sám sebe. Tolik bolesti, zklamání a trpkosti jsem již delší dobu neviděl. Ačkoliv nejsem příznivcem Miloše Nedbala, v této roli před ním smekám, neboť nikdo jiný by to zřejmě nezahrál lépe. Tak jako jsou lidé, kteří projdou životem s lehkostí jim vlastní, musí jako protipól zřejmě existovat lidé, kteří si celý život protrpí, většinou bez porozumění ostatních. Nádherný, hluboký a pravdivý příběh ... Proč jen 4 hvězdičky? Protože nikomu nepřeji, aby musel prožívat cokoliv z trpké části tohoto příběhu, a naopak přeji všem, aby objevili krásná přátelství, o kterých by si nemysleli že mohou existovat. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize / Vlasta Gronská
Zajímavosti (11)
- „Ta závěrečná scéna filmu ve věži byla zásadní. Kvůli ní jsme vybrali Telč. Oba pánové, Ladislav Pešek a Miloš Nedbal, vyšli na věž svěže. Dialogová scéna ve věži byla hotová za jediný den. Horší bylo dostat do té výšky tehdy nemotornou televizní techniku,“ uvedl Ivo Mathé. (SONY_)
- V závěrečné scéně filmu, kdy Miloš Nedbal a Ladislav Pešek rozhoupávají zvony, je na trámu nápis KOCOUR 3.7.62, tedy datum, kdy se zde natáčel film Vojtěcha Jasného Až příjde kocour. (pávek)
- Spolužáci Pešek, Filipovský a Nedbal se sešli poprvé ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Ladislav Pešek jako třídní rebelant Kulík, František Filipovský jako třídní šprt Mazánek a Miloš Nedbal jako profesor francouzštiny Šeda. (Kulmon)
Reklama