Doktor z vejminku

Za totáče zřejmě pecka, dneska už vyvanulý sprej. Sice se o titulní píseň postaral Walda Matušků, nikoliv Olympic, ale telefon zde byl k vidění ještě se šňůrou. Jestli byl ustřižený, to už pan Dietl neozřejmil. Důležité zjištění, alespoň pro mě osobně, bylo, že zde nebyla za celou dobu k vidění slečna se šňůrkou v prdeli. Ne že bych o ty ročníky padesát a níž stál, přece jen jsem čekal, že cenzura zaspala, případně něco přehlédla a že se pokochám spodničkou Veškrnky, polaskám punčocháče Kolářové a rozepnu blůzku Andresíkové, než se definitivně odporoučela hrát čarodějnice. Ale tak asexuální pojetí už dlouho nepamatuji. Ovšem k vidění jsou zde výdobytky té doby, které z dnešního pohledu budí pousmání. Prehistorická "škodovka" je zde málem považována za luxusního "bavoráka", televize, kterou byste se báli pustit, že vám od její obrazovky chytne oděv, je tady vrcholem elektroniky. Stačí se tímhle seriálem na pár minut rozhlédnout, hned bezpečně víte, v jaké době vznikl. Podskalský určitě natočil lepší věci, Dietl určitě napsal záživnější seriály. Hlavní a kvalitní akvizicí je Martin Růžek, který by přesvědčivě zahrál i strom v lese. Režie sahá po kvalitně řemeslném zpracování, nedopřává však žádné tempo. Jednotlivé epizody působí zdlouhavě, i když nejsou úplně blbě napsané. Z dnešního pohledu to ale fakt moc neobstojí. Určitě se najde řada starších ročníků, které nostalgicky zavzpomínají na kvalitní seriálovou tvorbu. A mají pravdu, ale zrovna tenhle seriál je mučivě pomalý a zapadá do jiné časové dimenze. 40% (14.08.2015)

Pana Růžka jsem si začal vážit nejenom jako herce, ale i jako člověka po té, co v osmdesátých létech v pořadech 3 krát S se velice kladně vyjadřoval o západních hereckých hvězdách, což v té době bylo něco nevídaného. Tehdy v televizi tloukli do hlavy o západu jenom to špatné. Jinak v tomto seriálu hrál dědu-advokáta velice dobře. A ve větě "Dovezl jsem ti počítačku ty kluku jeden!" to je v pořádku. Pamatuji dobu, kdy kalkulačka byla zcela něco nového převratného a někteří dědové to mohli tenkrát takhle nazvat. (17.10.2014)

Tenhle seriál působí dojmem, jako kdyby měl mít ještě nějaké pokračování. Některé díly jsou vlastně v podstatě otevřené (Býk na žír, Půjčka), také je třeba si uvědomit, že se seriál točil v letech 1982 - 1985 (poslední díl). Skoro to vypadá, že ho pan Dietl měl ještě v plánu dopsat a už to nestihl. Je docela možné, že měla vzniknout klasická dvanáctka a v závěru se všechno vyjasnit - protože vlastně každý díl nechával nějakou linku, která mohla ve finále být nějak zakončena. Doktor z vejminku je ukázkou toho, jak lidé na vesnici sice už mají vybavené domy stejně jako tolik opovrhovaní měšťáci, ale ve vztazích jsou daleko přímější. A Martin Růžek tomu jednoznačně kraluje. (23.07.2011)

7/7 Vyložená lahoda. Doktor z vejminku sice patří mezi klasické seriály, které matou tělem, režie "pouze" Podskalský, název neasociuje doktora práv, ale medicíny, znělku opět dostal Matuška... ale to jsou taky jediné výtky, které bych k tomu měla. Je zajímavé, že pouhých 7 dílů bylo točeno v rozpětí let 1982-1985, ale znát je ten posun jen dětech a účesu Dany Kolářové. Během prvních pár minut jsem se stala se seriálem kamarád, měla jsem jasno o povaze hlavních postav, okamžitě jsem si je zamilovala a jednotlivé příběhy jsem přivítala s otevřenou náručí. Tohle je nadčasový kousek z Dietlova pera, o jakém se jiným jeho kasaštikům může jen zdát. A samozřejmě všechny dnešní seriály tomu nesahají ani po kolena. (30.09.2010)

Až mě překvapuje, že takhle povedený seriál se málo reprízuje. Jasně, právní spory jsou ve srovnání s "velkými" ve stylu Suits banální, ale vždyť se to odehrává na vesnici! Ústřední trojice je dobře obsazená a Martin "Kazisvět" Růžek, i když jsem to po pár prvních minutách nečekala, mě bavil. Dialogy se taky povedly, nepůsobí tak knižně jako v jiných Dietlových seriálech, je to pěkně natočené bez pitomých zoomů a bonusem je titulní písnička Waldemara Matušky. (26.12.2014)