Reklama

Reklama

Epizody(7)

Doktor z vejminku je cyklus volně řazených komedií, které nemají pevně vázanou dějovou konstrukci, ale spojuje je hlavní postava, postava advokáta v penzi, osoba doktora Kostrhúna. Všechny příběhy jsou natočeny podle skutečných událostí, záznamy o nich jsou uloženy v právnických archivech, odkud také scenárista Jaroslav Dietl čerpal. Režisér Zdeněk Podskalský pozval ke spolupráci řadu známých herců - s Martinem Růžkem jako doktorem Kostrhúnem v čele... Doktor Kostrhún se rozhodl trávit léta odpočinku ve vesničce zvané Malovidy, přesněji ve stavení, ve kterém s rodinou žije Kostrhúnova dcera Anna. Brzy se ukáže, že právnická duše doktora Kostrhúna zůstala i ve věku důchodovém ve střehu, že přes všechna rozhodnutí s povoláním skončit, to dědovi Kostrhúnovi nedá, aby nevstupoval znovu a znovu do osudů svých bližních a nepomáhal jim v potížích... (Česká televize)

(více)

Recenze (64)

Robbi 

všechny recenze uživatele

Tenhle seriál působí dojmem, jako kdyby měl mít ještě nějaké pokračování. Některé díly jsou vlastně v podstatě otevřené (Býk na žír, Půjčka), také je třeba si uvědomit, že se seriál točil v letech 1982 - 1985 (poslední díl). Skoro to vypadá, že ho pan Dietl měl ještě v plánu dopsat a už to nestihl. Je docela možné, že měla vzniknout klasická dvanáctka a v závěru se všechno vyjasnit - protože vlastně každý díl nechával nějakou linku, která mohla ve finále být nějak zakončena. Doktor z vejminku je ukázkou toho, jak lidé na vesnici sice už mají vybavené domy stejně jako tolik opovrhovaní měšťáci, ale ve vztazích jsou daleko přímější. A Martin Růžek tomu jednoznačně kraluje. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Lahodný cyklus na lahodné téma o lahodných lidech, který plně respektuje souřadnice doby (všemocmý referent místního národního výboru), ve které vznikl. Vesnice, v níž žije podzim života hlavní hrdina, skvěle ztělesněný další velkou osobností z nevšední generace Sováků, Horníčků, Menšíků či Kopeckých, Martinem Růžkem, zná neudržovaná zákoutí, náletový plevel na veřejných prostranstvích, větší či menší nesnáze mezi obyvateli menšího sídla, v němž každý každému dohlédne do talíře, ale i kroky na rozhraní nebo již zcela mimo rámec zákona. Na obou vnoučatech jsou patrny známky sílícího konzumismu. Povrch ale zůstává nezčeřen: družstvo funguje, rodina, svou úrovní ve fesnickém prostředí nadprůměrná, rovněž. Úsměv a nadhled tomu všemu dává pečeť nadčasového přesahu. A - jak dodává nejeden předkomentátor či předkomentátorka - zrcadlo, které toto díla vrhá na současnost, je nelítostné. Protože zobrazuje a odráží nesrovnatelné. ()

Reklama

Shellou 

všechny recenze uživatele

K seriálu mě přilákala úvodní písnička, kterou jsem měl rád dlouho před tím, než jsem seriál viděl. Je to i po letech milá podívaná. Růžek a Somr samozřejmě perfektní. Hanzlíkovi a Kolářové podle mě trochu uškodil scénář (občas jsou maličko trapní). Skvělej je v jednom díle Heřmánek...a vůbec - spousta hezkých dalších postav. Podle mě určitě stojí za shlédnutí ;-) ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se s těmi advokáty v důchodu rozthl pytel: 1979 Causa králík (Miloš Kopecký), 1980 Jak napálit advokáta (Kopecký), televizní cyklus Milana Růžičky, na jehož název si bohužel nevzpomínám (překvapivě opět Kopecký) a ještě tohle nadělení s Růžkem (vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby vyšlo najevo, že to předtím nabízeli Kopeckému). Právě ta kvantita škodí všem jmenovaným a tahle záležitost je, myslím i objektivně nejslabší. Ani bodrá Matuškova píseň mě nenadchla. 50 % ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Za totáče zřejmě pecka, dneska už vyvanulý sprej. Sice se o titulní píseň postaral Walda Matušků, nikoliv Olympic, ale telefon zde byl k vidění ještě se šňůrou. Jestli byl ustřižený, to už pan Dietl neozřejmil. Důležité zjištění, alespoň pro mě osobně, bylo, že zde nebyla za celou dobu k vidění slečna se šňůrkou v prdeli. Ne že bych o ty ročníky padesát a níž stál, přece jen jsem čekal, že cenzura zaspala, případně něco přehlédla a že se pokochám spodničkou Veškrnky, polaskám punčocháče Kolářové a rozepnu blůzku Andresíkové, než se definitivně odporoučela hrát čarodějnice. Ale tak asexuální pojetí už dlouho nepamatuji. Ovšem k vidění jsou zde výdobytky té doby, které z dnešního pohledu budí pousmání. Prehistorická "škodovka" je zde málem považována za luxusního "bavoráka", televize, kterou byste se báli pustit, že vám od její obrazovky chytne oděv, je tady vrcholem elektroniky. Stačí se tímhle seriálem na pár minut rozhlédnout, hned bezpečně víte, v jaké době vznikl. Podskalský určitě natočil lepší věci, Dietl určitě napsal záživnější seriály. Hlavní a kvalitní akvizicí je Martin Růžek, který by přesvědčivě zahrál i strom v lese. Režie sahá po kvalitně řemeslném zpracování, nedopřává však žádné tempo. Jednotlivé epizody působí zdlouhavě, i když nejsou úplně blbě napsané. Z dnešního pohledu to ale fakt moc neobstojí. Určitě se najde řada starších ročníků, které nostalgicky zavzpomínají na kvalitní seriálovou tvorbu. A mají pravdu, ale zrovna tenhle seriál je mučivě pomalý a zapadá do jiné časové dimenze. 40% ()

Galerie (53)

Zajímavosti (25)

  • Švejcarovi a Kostrhoun (Martin Růžek) odcházejí od sousedů jako poslední, kde byli přítomni demonstrativní sebevraždy a před jejich domem čeká vesničanka, aby jim oznámila, co je nového s mladými, což je nesmysl, protože oni byli poslední, kdo dům opouštěli a měli aktuální informace. (sator)

Reklama

Reklama