Hellraiser: Návrat mrtvých

Všetko to začalo Infernom - podstate normálny psychothriler so značnou dávkou snovej atmosféry, na ktorý je dosť násilne našrobovaný koncept Hellraisera. Ako vybočenie z radu (a hlavne po tragickej štvorke) - beriem.Potom prišiel Hellseeker - v podstate normálny psychothriler so značnou dávkou snovej atmosféry, na ktorý je dosť násilne našrobovaný koncept Hellraisera. Začína to ísť trochu na nervy, ale som tolerantný. No a teraz je tu Deader - v podstate normálny psychothriler so značnou dávkou snovej atmosféry, na ktorý je dosť násilne našrobovaný koncept Hellraisera (no čo, veď je to Hellraiser, tak tu na pár sekúnd ukážeme Pinheada a maximálne dvoch cenobitov, aby fanúšikovia nefrflali). Keďže nám páni režiséri naservírovali po tretí krát to isté a uvrhli týmto túto sériu do niečoho neforemného a odporne nudného, neostáva mi nič iné, len si odpľuť a zaplakať nad starými časmi. (05.09.2006)

Sám jsem až s podivem sledoval sám sebe, že se i u sedmého dílu celkem bavím. Povedená atmosféra, po dlouhé době také solidně sestříhaný povedený příběh. Pinhead zde dostává asi nejvíce prostoru za poslední díly a to je dobře. Také po zvukové a napínající stránce se nejedná o špatný film. Opravdu je to lehce napdrůměrný snímek, solidní pokračování legendární ságy a hlavně, dle mého soudu, 4. nejlepší díl Hellraisera. Kdyby se upustilo od přespřílišné patlaniny ve střední pasáži, mohlo se jednat i 4* snímek! (06.11.2008)

Rick Bota se stal prvním režisérem této série, který natočil víc jak jeden díl. Což však samozřejmě rozhodně nepotěšilo fandy Hellraisera, protože mnozí právě jeho označují za hrobníka této kultovní záležitosti. Předcházející díl se mi moc nelíbil, ale tady bych to neviděl zas až tak černě. Opět se to sice ani vzdáleně nepřiblížilo kvalitě prvních dílů, ale oproti šestce zde vidím jisté zlepšení. Sice nepatrné, ale bylo tu. Zvláště pak co se samotné atmosféry týče. Začátek sebou totiž přinesl opravdu svěží podívanou i ponurou atmosféru. Přesně tak jak jsme byli u Hellraisera zvyklí. Samozřejmě zase se to opírá o „detektivní zápletku“, ale byla tomu navrácena ona tajemnost/ špinavost a do jisté míry i brutálnost, které jsem na této sérii obdivoval vždy nejvíc. Prostředí rumunského velkoměsta a zvláště pak hnus v podobě hotelového pokoje či metra – přesně tohle bylo něco pro mou maličkost. Pasáž s mrtvolou Marly v koupelně, nebo samotné návštěvy posledního vozu soupravy – přesně tyto momenty patří k tomu nejlepšímu, co nám Bota nabídl. Mělo to atmosféru, mělo to onu ponurost i nechutnost, no prostě jsem si tyto minuty neskutečně užíval. No a stejně tak samozřejmě i přítomnost Kari Wuhrer. Já tuhle tu herečky prostě žeru, ať už hraje v dobrém filmu, nebo totálním propadáku. Vždycky jsem měl pro ni slabost – však je to taky kus pěkné ženské, která se navíc absolutně nestydí ukázat i své ženské zbraně a své role se zhostila s bravurou i tentokrát. Opět však zamrzí hlavně fakt, že Cenobité jsou tu jen pro ozdobu a jako by se jich poslední díly vlastně ani moc netýkali. Tady se ale alespoň Pinhead dostal zase do akce a zase se bylo na co koukat. Své řetězy bolesti ovládá pořád mistrně a závěr byl zcela v jeho režii. Jen škoda všech těch nelogických kopanců a nudných míst, kterých tu zase bylo požehnaně. 50% (05.06.2018)

No tak Bota se pochlapil. Po hyper dementnim Hellseekerovi jede sice v podobnym duchu, ale o poznani lip. Prvni plus je hlavni hrdinka, sice nehraje buhvijak dobre, neni buhvijak hezka a ani nijak zvlast sympaticka, na druhou stranu, nejakej hereckej um ma, z bytu bych ji asi nevyhodil a urcity sympatie si ziska. Pribeh je tentokrat o jakymsi kultu mrtvounu (znacne stupidni ceskej preklad), ktery jejich sefik umi ozivovat, coz se samozrejme strejdovi Pinheadovi nelibi. Hlavni hrdinka se jako v pripade Hellseekera mota mezi vidinama, kazdou chvily se probudi nekde jinde a pusobi to dojmem, ze scenarista nevedel kam dal pribeh rozvijet, sem tam se snazi rozvijet nejaky propojeni mezi sefem kultu a vyrobcem kostky, ale to vyzni jak prd ve vetru. Nicmene oproti minulymu dilu to nenudi, ma to docela solidni hororovou atmosferu a par libovejch brutalnich scen. Takze nic jsem necekal, ale nakonec jsem se dobre bavil. (07.03.2011)

Návrat mrtvých pokračuje v dějové odbočce, nastoupené předešlými dvěma díly, což se mimo jiné projevuje např. náhlými změnami prostředí, kdy se hlavní hrdina najednou objeví (v jiném oblečení) na jiném místě, bez ohledu na předešlé události, a od tohoto střihu se děj zase někam ubírá. Naštěstí těchto střihů není tak požehnaně jako v předchozím díle. V porovnání s prvními Hellraisery jde samozřejmě o neuvěřitelně slabou záležitost, v porovnání s předchozím dílem to je ale alespoň trochu hororové a má to nějaké světlé chvilky (např. scéna, kdy Amy objeví mrtvou dívku v koupelně, ta má i docela grády). Mou osobní pozitivní stránkou filmu je pak Kari Wührer v hlavní roli, ale sama o sobě to moc nezachrání. Na své si přijdeme klasicky až v závěrečných minutách, kdy konečně dostane slovo Pinhead a jeho (konečně zase na větším prostoru) létající řetězy. Co se ale týče příběhu, má dost hluchých a nelogických míst. Ale na to si u Ricka Boty asi docela rychle zvyknete. (25.08.2010)