Čtyři z tanku a pes

"Bouře jde do dálky, v sadu kvítka rve, my jsme vyšli do války, v bouři nyní jsme!" Nevím, jak by se mi to líbilo po letech, ale na tomhle seriálu jsme vyrůstali. I my holky jsme si hrály na Čtyři z tanku, pokud vím, žádná z nás se necpala do role Plamínku nebo Lidky, všechny jsme bojovaly. Jenom Šaryk nám chyběl. Ale jmenovala se tak půlka vlčáků z okolí ... Ještě dovětek - někdo soudí, že je seriál nadhodnocený. Beru to tak, že jsme tu na amatérském servru, že jsou tu pouzí milovníci filmu (a jen pár vystudovaných odborníků). Hodnotíme tudíš emoce, které v nás seriál vyvolal, což je naprosto vpořádku. Sice nebyl přímo určený pro děti, ale když tenkrát šel, byly jsme zrovna děti. (23.07.2014)

K tomuto seriálu necítím žádnou nostalgii, přece jenom jsem o 25 let mladší než tento seriál. No a co že je východně propagandistický, když americké filmy ukazují amíky jako nej nej nej, tak proč by to nemohlo být i u jiných filmů na východ a ne na západ. Holt když je to na západ tak to vezmete a lehce přimhouříte oči, ale jakmile to je na východ tak automaticky je to špatně. (03.02.2012)

Je jistě fascinující sledovat, co všechno přejede tank - bez problémů přejede vzrostlý strom, německý kanón, projede skrz zeď, přebrodí řeku... Tank fakticky jezdí skvěle... Tak mne napadá, že tenhle seriál je určen výhradně klukům, kdo jiný by se díval na to, jak pěkně jezdí tank... Pro ty odrostlejší kluky je do seriálu implantováno trochu erotického jiskření navázaného vždy na blonďatého tankistu a jeho kontakty se zrzavou příslušnicí Rudé armády či polskou radiografistkou. A pro veškeré diváctvo je tu trochu východní propagandy, trocha humoru, trocha nepřesvědčivé akce (frontový souboj muže proti muži mi vystačil téměř na pět minut smíchu...), poznání, že válka byla vlastně legrace a v neposlední řadě také ten pes... Šarik se jmenuje... Inu, není toho věru málo. Tak hoši, do tanku... (místní nadhodnocení dobře ukazuje, jak nás ovlivňuje pokřivený rastr nostalgie...) (10.12.2007)

Tankisti a pes Sarik bol veleuspesny serial ktory zaciatkom sedemdesiatych rokov bezal v nasej telke. Pamatam sa ze som sa musel ponahlat zo skoly pretoze siel nieco medzi druhou a tretou poobede. Dodnes si pamatam niektore sceny ktore boli skutocne originalne, napriklad kotulajuce sa platne nemeckych slagrov dolu ulicou v istom dobytom nemeckom meste ci zatieranie spar vazelinou aby do taknku nenatiekla voda Gustikom ked sa v brodili po zatopenom Berlinskom metre.Par DVD sa mi podarilo si zohnat a bol som prekvapeny ako sviezo este stale aj napriek ciernobielemu obrazu na mna zaposobil. Bojove sceny su samozrejme tocene nizkorozpoctovo ale duch serialu je niekde inde, v medziludskych vztahoch a hlavne o priatelstve a dobrodruzstve. A tieto veliciny su proste nadcasove.... Serial ako stvoreny na lenive nedelne dopoludnie. (19.10.2008)

"Nabít tříštivým - pal!" "Nabít protitankovým - pal!" Měli jsme jako kluci kabinu tanku v kuchyni pod stolem. Já jsem byl velitel Janek (ale v skrytu duše jsem chtěl být Gustíkem nebo Grigorijem). Měli jsme i Šarika a holčička od sousedů byla samozřejmě Marusja. Blbě jsme se všichni pod ten stůl vešli, ale o to to bylo věrnější a o to lépe mohlo vyrašit jakési intimní souznění mezi "Jankem" a "Marusjou"... No nic... Později jsem slyšel, že tyhle tanky měly životnost jen asi 400 km, ale já stejně vím, že Rudý dojel až do Katowic. A co lesů přitom pokácel :-).. Lidé, kteří do toho chtějí motat ideologii ať prominou, ale tehdy moc pořadů v televizi nešlo a my jsme byli malí, hraví a nekonečně naivní... (15.11.2011)