Čtyři z tanku a pes

Vzpomínka na dětství, kdy bylo všechno jinak... byla jsem malá a co mi řekli, tomu jsem věřila. Když jsme si s klukama hráli na vojáky, každej chtěl bejt Janek, na mě zbyla Marusja. O tom úžasným psovi ani nemluvím. Teď v dospělosti už bych asi nenašla sílu se na to znova podívat a zřejmě by mě to hodně zklamalo, ale tenkrát... (07.02.2010)

Uz od uvodni uchylny pisnicky mi bylo jasny, ze tu neni neco uplne v poradku. Chapu, ze ve svy dobe byl tenhle serial hit, precejen tanky sou skutecne tanky a obcas je tu nejakej dobrej vtipek, ale dneska uz nema prakticky co nabidnout. Herci jsou dost hrozny a cely to pusobi spis smesne. Videl jsem sice jen dva dily - udajne jedny z tech lepsich a akcnejsich, ale malem sem to neprezil. (18.01.2007)

Tak tady můžu hodnotit jen z nostalgie, dvě hvězdičky jsou až kam. Je zvláštní, jak můžou člověka ovlivnit vzpomínky. Když mi bylo 12, tak jsem to fakt žral. Teď jsem u prvního dílu nevěděl, jestli to není nějaká parodie... Mimochodem: mám doma knižní vydání a tak jsem si po více než 20ti letech zkusil přečíst pár kapitol a pocit zdaleka nebyl tak otřesný jako ze seriálu. Ty knížky bych si dokázal přečíst i dneska. A pro zajímavost - tank se v knížce jmenuje Zrzek a ne Rudý a vůbec jsem při čtení neměl pocit nějaké politické masáže. (31.01.2008)

Tenhle seriál jsem viděl dvakrát, jednou v dětství, kdy na mně zanechal hluboký dojem, pak v dospělosti, kdy na mně taktéž zanechal hluboký dojem, bohužel negativní kvůli otřesnému dabingu, u kterého Řitka studio v plném rozsahu prokázalo, že nomen omen. Mezi dětstvím a dospělostí jsem navíc několikrát četl dvě knížky od Janusze Przymanowského, které podle tohoto seriálu vznikly, takže si dovolím říci, že jsem velký odborník k tomuto tématu. V podstatě je to seriál o tom, jak se díky tanku s polskou osádkou podařilo Rudé armádě vyhrát druhou světovou válku, bez nich by se jim to určitě nepovedlo. Ano, zpočátku byl velitelem tanku Rus, který vše podstatné Poláky (a jednoho Gruzínce - patrně pocta Stalinovi) naučil, ale toho se pak autor zbavil tím, že ho nechal umřít, a nahradil ho nejmladším, nejhezčím (no...) členem posádky, Jendou Kosem. Pak se poměr Poláků v osádce ku ostatním národnostem ustálil na přijatelných 3:1. Autor se taky elegantně vyhnul traumatizujícím okamžikům osvobozování Polska - např., aby nemusel zdůvodňovat, proč sovětská armáda takovou dobu přešlapovala před Varšavou (protože čekala, až Němci utopí varšavské povstání v krvi), nechal celou polskogruzínskou část osádky tanku v rozhodující chvíli zranit a ti pak přečkali osvobozování Varšavy v nemocnici. (30.07.2011)

"Bouře jde do dálky, v sadu kvítka rve, my jsme vyšli do války, v bouři nyní jsme!" Nevím, jak by se mi to líbilo po letech, ale na tomhle seriálu jsme vyrůstali. I my holky jsme si hrály na Čtyři z tanku, pokud vím, žádná z nás se necpala do role Plamínku nebo Lidky, všechny jsme bojovaly. Jenom Šaryk nám chyběl. Ale jmenovala se tak půlka vlčáků z okolí ... Ještě dovětek - někdo soudí, že je seriál nadhodnocený. Beru to tak, že jsme tu na amatérském servru, že jsou tu pouzí milovníci filmu (a jen pár vystudovaných odborníků). Hodnotíme tudíš emoce, které v nás seriál vyvolal, což je naprosto vpořádku. Sice nebyl přímo určený pro děti, ale když tenkrát šel, byly jsme zrovna děti. (23.07.2014)