Gosford Park

Altman vraždí. Nepreháňam. Vražedný film. Čo je jeho radosťou? Výprava, herci a hudba, i keď to posledné ma pri prvom (nemá cenu klamať- neúspešnom) pokuse vypozerať Gosford Park ešte podporilo zotrvať v stave chronického užívania troch rôznych antidepresív /deň... Prvý raz som sa silila až do odpadnutia, dnes som už prezieravo nenechala Gosford Park na noc a s veľmi, veľmi, veľmi veľkým hrncom silného kafíčka som sa odhodlala znvou. Opäť chaos v postavách a ich spätosti, opäť to odsýpalo ako dve hodiny v protivnej čakárni u lekára bez časáku, knihy či mp3, vlastne citeľne horšie, ak berieme do úvahy, že v tej čakárni vás niekto môže osloviť a zadok času tak nakopnete konverzáciou..., opäť iritujú viaceré postavy a opäť úmyslene i neúmyselne vypadávam z diania za živšími myšlienkami... Avšak ani sa nemôžem hnevať, herci zhrabli honorár viac ako zaslúžene a Clive, samostatná kapitolka, je taký úhrančivý!!! No čo dodať, bolo to fakt napínavé. Mala som nahnané, či budem ešte dvadsaťročná, keď to skončí... (07.01.2009)

Rok se s rokem sešel a je to tu, jeleni jsou zase v říji, jupijou. My, co čteme pravidelně magazín Myslovost, víme, že je to ideální čas k lovu, každej pořádnej nimrod má svou zaručenou metodu, kdy a jak vábit a opravdoví frajeři tak přilákají do své honitby fakt parádní kousky zvěře. Takže pročistíme hlavně pistolí, poštelujem mušku největšímu sokovi ve zbrani, protože kam muška, tam puška, že jo, a jde se na to. Přesně takovouhle pohůdku si maloval sir William, když zval anglickou aristokratickou smetánku na svoje venkovské sídlo. Sešlo se mu tam opravdu hodně hostů a ještě si každej z nich přitáhl alespoň tucet sluhů, komorných či posluhovaček. Situace stává se dosti nepřehlednou a je jasný, že se něco stane a to něco bude vražda. Mňo, takže do sebe hodíme čaj o páté a jde se na hon. Všichni u obrazovek držíme palce zvířátkům, aby se lovci postříleli navzájem dříve, než to zasáhne třeba tu roztomilou kachničku, ale pár němých tváří zařve a až pak teprve se dostane i na samotného pána domu. Jako detektivka to není moc dobrá, jedinci odkojení Agatou Christie poznají vraha asi tak do deseti nanosekund, ale fanoušci Panství Downton budou nejspíš nadšeni z kostýmů a dobového interiéru. Já docenila hlavně hraběnku Trenthamovou, která trousila suché vtipy, kudy chodila, ta baba je boží. (14.11.2014)

Určitě zasloužený Oscar za scénář. Zvláštní cena měla být udělena hercům jako týmu. Detektivní zápletka je zde spíše jen takový bonus, především tu jde o vykreslení prostředí a zachycení mezilidských vztahů v přesně odstupňované hierarchii velkého množství postav. Altman je dobrý v tom, že se v tom množství lidí, kterými zaplnil plátno, neztratil. (25.08.2003)

"Člověče Altman, vy tam máte figur jak na orloji.", zvláštní je, že i když mě film nutí začít komentář parafrázi Karla Infelda Prácheňského z divadelní hry Záskok, autorské dvojice Svěrák, Smoljak, nemám pocit, že nadbytečný počet postav nějak těžce prozkouší vaší kriminalistickou dedukci. Myslím, že nejsem sám, komu celkem brzy po vraždě došlo, jak to vlastně bylo. Nabízí se teda, že pan Altman selhal, pokud tedy chtěl natočit napínavý krimi film. ___ Samozřejmě, musím počítat s možnosti, že film není myšlen jako krimi, ale jako sociální tragédie. I tady ale tvůrci dle mého selhali respektive nezaujali mou maličkost. Problém je právě zbytečně velký počet postav. Přiznávám, že jsem se v motivacích postav ztrácel. Právě ta zamotanost mě měla asi navést pryč od vraha, to se ale nepovedlo. Je to škoda, dost jsem se totiž na mix dramatu o "hradní rodině a jejích sloužících" a kriminálky těšil. Bohužel mě plně neuspokojila ani jedna rovina. ___ Nezbývá než říct, že mě na filmu zaujalo jenom vylíčení britského aristokratského způsobu života (mluva, kostýmy), hodně mi to připomnělo můj oblíbený seriál Panství Downton. 60% (19.09.2012)

Bravúrne herecké obsadenie v čele s Kristin Scott Thomas. Majstrovská scenáristická práca si podáva ruku s perfekcionistickou réžiou Roberta Altmana. Gosford Park je výnimočný tým, ako pútavo dokáže rozprávať takmer o ničom a navyše na tak nudnom mieste ako je aristokratické sídlo počas jedného víkendu. To platí o prvej, lepšej polovici pred vraždou. Druhá polovica je bohužiaľ príliš tichá, skromná a jej vyústenie nedostatočne uspokojivé. Hitchcock by jej prospel viacej než zdržanlivý intelektuál Altman. Stále však jasne nadpriemerné dielo, patriace k tomu najlepšiemu z danej doby (kde kraľujú filmy Jamesa Ivoryho, u mňa konkrétne Súmrak dňa). (17.02.2007)