Gosford Park

Robert Altman prišiel, aby na smrť unudil väčšinu divákov očakávajúcich svižnú retro detektívku v klasickom štýle Agathy Christie. Tú menšinu potešil spôsobom, akým komerčnú detektívnu produkciu inovoval - vražda v anglickom zámku nikoho zo zúčastnených zvlášť nevyvedie z miery, pretože sa to "akosi patrí", neúmerne predĺžil expozíciu a vložil dráždivo veľké množstvo scén a postáv, ktoré s vraždou a jej vyšetrovaním vôbec nesúvisia. A vie, čo robí, pretože sledovať unudenú spoločnosť neznamená automaticky nudiť sa (kto videl trištvrtehodinovú bálovú scénu vo Viscontiho Gepardovi, vie, o čom hovorím) a takisto vie, že ak najdramatickejšou udalosťou filmu je vražda a vyšetrovanie, nemusí ísť nevyhnutne o detektívku. A veru ňou ani nie je. Je to maniakálne, obsedantné zaujatie medzivojnovým obdobím? Je to snaha o altmanovskú "komplexnosť"? Je to brilantná sociologická štúdia (groteskný zvyk služobníctva preberať mená svojich pánov, aby každý vedel, kto ku komu patrí)? Možno. Je to ťažký film čo sa týka vnímania, pozornosti a koncentrácie a teda aj hodnotenia. Predsa len si však myslím, že na tej koncentrácii až tak nezáleží - film diváka bezohľadne zahlcuje množstvom mien, ktoré nie je možné priradiť príslušnej osobe snáď ani po treťom zhliadnutí, čo je zámerný a rafinovaný spôsob navodenia špecifickej atmosféry. Je to film z rodu tých, ktoré vás zaujmú i bez perfektnej orientácie v teréne, a to z celkom prostého dôvodu - pretože majú Štýl (analógiu vidím v L.A. Prísne tajné). Scenár zaujímavo narába s hovoreným slovom. Hovorí sa tu prakticky nepretržite, ale skutočných dialógov zaznie prekvapivo málo, keďže rečový prejav hercov je redukovaný na poznámky, glosy, komentáre, na ordinérnu konverzáciu a "small talk". Ak na dialógy dôjde, sú vecné, presné a ironické, bez pokusov o zbytočné významové presahy, ktoré by v takto koncipovanom filme pôsobili rušivo. Gosford Park je špičková filmárčina, na druhej strane absenciou hlavnej postavy či postáv príbeh stráca ťažisko a stáva sa chladne odťažitým. Čakal som väčší emocionálny potenciál. Jedna scéna ma ale dostala - Neviemaký "His Lordship" sa pýta Neviemakej slúžky, či verí v šťastie a ona celkom spontánne a úprimne odpovie. Toto bolo omnoho lepšie než morbídny flirtík Kristin Scott Thomas s "raienom filipí". Mimochodom, film bol nakrútený v perfektne zachovanom palladiánskom Wrotham Park, Hertfordshire z roku 1754, hoci titulky nás presviedčajú o niečom inom. Existuje však aj skutočný Gosford - Gosford Castle v Severnom Írsku - strašidelne vyzerajúca a autokraticky pôsobiaca architektúra v štýle Norman Revival, ktorá sa však hodí na celkom iný typ filmu. (23.03.2006)

No vida, tak i Robert Altman umí natočit film, který je přece jen lehčeji stravitelnější, než většina jeho ostatních známých výtvorů. Ne že by se snad jednalo o nějakou lehkovážnou skorohistorickou fresku, to tedy ne, ale byť jde opět o nějaký pohled do zákulisí "něčeho", je ten pohled pro většinu běžných smrtelníků naservírován srozumitelněji, než v "zákulisních" filmech typu Hráč nebo Pret-a-porter. Z hereckých hvězd, jimiž se to tady (jako obvykle u Altmana) jen hemží, mě nejvíce zaujali Ryan Phillippe, Helen Mirren (skoro jsem ji nepoznal) a hlavně Kelly Macdonald. Jinak jde o dějově zajímavé dílko, v souvislosti s nímž se mně osobně vybavil hlavně Ivoryho Soumrak dne, jenž se odehrává v podobném prostředí a podobné atmosféře. (01.10.2003)

Stará dobrá Anglia s jej stáleprítomným dažďom, aristokraciou, pre ktorú je dodržiavanie tradícií viac, ako dodržiavanie zákonov a služobníctvom, ktoré sa pokúša vo chvíľach, keď nie je zamestnané odhadovaním prianí svojich pánov, žiť vlastný život. Keďže život, zvyky a tradície šľachty ma bez ohľadu na krajinu pôvodu nezaujímajú a Roberta Altmana nepoznám, jediným dôvodom mojej zvedavosti bola účasť Kristin Scott Thomas. Ale ani jej postava s tvárou pokrovej pohyblivosti ma nenadchla. Napriek všetkému som ochotný dať tri hviezdičky ako odškodnenie za to, že na film expresne rýchlo zabudnem. (17.06.2013)

Pozvolna vyprávěný příběh o jednom panském sjezdu všech vysoce postavených lidí Anglie. Nahlížíme do snobského života plného pokrytectví a pomluv, nesnášenlivosti a předstíraného přátelství, kde největší váhu má vznešený původ a výše konta. Altmanova pevná režie nedovolí zvolnění tempa a po 2 hodinách nám předkládá svůj film se stále stejnou lehkostí jako na začátku. Sice se v domě stane katastrofa, ale tu pan režisér záměrně přehlíží (čímž svůj film naštěstí nedegraduje na úroveň obyčejné detektivky). Krásný pocitový film (01.04.2006)

Geniálně natočený film, který neohromuje nějakými "vizuálními orgiemi", jakkoli je kamera velmi slušná a vynalézavě vedená, nýbrž propracovaným příběhem se skvělou psychologií postav a výborným vhledem do historických reálií. Altman nejprve vybuduje mezi služebnictvem a panstvem neproniknutelnou hráz a když se mu to bezezbytku podaří, začne ji citelně narušovat a podvratně destruovat. Obojí přitom dělá naprosto skvěle. Navíc, výsledkem není jen efektní a překvapivé rozuzlení (které ostatně divák tuší už v průběhu filmu), ale především velmi životné lidské příběhy, které se postupně vylupují zpod slupek dobových konvencí, lidského ostychu i umně hraných společenských rolí. Opravdovost těchto příběhů, stejně jako fascinující znalost dobových reálií doslova vyráží dech. Na jedné straně tuhý řád a jasné rozdělení pán-sluha, odvěká uzavřenost těchto společenských vrstev, jejich feudální hierarchické uspořádání, na druhé straně nenápadná destrukce tohoto řádu, kterou zprostředkovává jak výskyt neurozených zbohatlíků, kteří ostatně v očích šlechty vždy byli vnímáni s citelným despektem, ale kteří se zároveň snažili šlechtě vyrovnat, tak postupné pronikání moderních prvků v podobě filmu, telefonu, automobilů či rádia, ale především pobytem skupinky amerických filmařů, jimž jsou feudální konvence a řád zcela cizím a zcela nepochopitelným světem... Pomyslnou třešničkou na dortě je pak komická postavička onoho detektiva, který sice působí jako zcela odzbrojující parodie na Sherlocka Holmese, ale přitom nikterak nenarušuje silnou a koncentrovanou filmovou výpověď. Vskutku mistrovské dílo... Celkový dojem: 90% (03.05.2010)