Pojďte pane, budeme si hrát - Série 1 (1965) (série)
How They Met at Kolin
Obsahy(1)
Hlavní hrdinové jsou plyšové loutky, konkrétně dva mědvědi. Ten větší a chytřejší si říká Velký Medvěd, a ten menší a roztomilejší se jmenuje Malý Medvěd. Vystupují zde i jiné postavičky a všechny mají tu schopnost, že se dokáží proměnit od auta přes semafor až po míč nebo houkací kačenku. Koho že naši dva plyšoví medvědi na cestě potkali? Například ubrečený klobouk, zakletou princeznu, proradného kozla Breburdu a samozřejmě mnoho dalších. (Džejkop)
(více)Recenze (165)
Vy jste ale vypečenej sprosťák, pane paascho. Že oni vám v dětství brali hračky, viďte..? Jedni se rozplývají nad kultovností a genialitou, druzí mají sto chutí vzít provaz a jít se pověsit na půdu. Mě to až na protivný hlas vypravěče nechává zcela chladným - asi to bude tím, že už jsem dost daleko vod Kolína. Zlatý Krteček.. ()
Z cyklu Mistři českého animovaného filmu! Abych řekl pravdu, tyhle dvě postavy mě nikdy nebrali, ani když se byl malej. První příběh nedopadl zas tak špatně. Průměrná taškařice, kterou jistě většina dětí ocení. Mně se tenhle způsob animace nikdy moc nelíbil. Kdyby tohle nikdy nevzniklo, tak by se vůbec nic nestalo. Ale na druhou stranu Břetislav Pojar je velmi kvalitní tvůrce, ale tohle jde mimo mě, škoda! [50%] ()
Tak tohle je absolutní vrchol. To zkrátka nemá chybu. Je to vtipný, roztomilý, absolutně nadčasový (jak jinak si vysvětlit, že mě to téměř ve 20ti letech baví ještě víc než jako malýho špunta :) ). Hlášky jsou nezapomenutelný a příběhy jsou zkrátka super, má to nápad, jedna příhoda lepší než druhá (výborná je třeba ta s tučňáky nebo.. všechny :)). Na Potkali se u Kolína jse dá koukat stále do kola, nezaslouží si nic jiného než plný počet hvězdiček. ()
Dialog s trafikantkou, když jsem si kupoval časopis Země pohádek s DVD přílohou Pojďte, pane, budeme si hrát: „Hmm, to je teda drahý. Vše pro děti, že jo.“ „Pro jaké děti? To je pro mě. Na tomhle jsem vyrůstal.“ „A co je to tam za film? Jo, to jsou ty dva medvědi, jak ten větší toho menšího vždycky obalamutí…“ „Správně. To je o mně a o mém bratrovi.“ Samozřejmě, že jsem byl vždycky ten vypečenější… ()
Nikdy jsem nepochopila, a asi ani po přečtení ostatních nadšených komentářů nepochopím, jak tohle mohl někdo točit pro děti. Jako dítě jsem trpěla třikrát, jednak pro barevnost filmu - permanentní převládající hnědá, pro hlas dabéra - a hlavně za toho malýho využívanýho méďu. Když jsem se na to musela dívat v kině, tak mě to fakt mučilo. Teď dávám jednu hvězdu za řemeslnou stránku věci, a protože si to netroufám nazvat odpadem. Ale stejně se mi to vůbec nelíbí! ()
Galerie (2)
Photo © Anifilm 2013
Reklama