Pojďte pane, budeme si hrát

Protože sem byl malý a hloupoučký vadil mi ten jeho "brácha "šizuňka, dneska už vím že tu lekci potřeboval :-) Medvídci si vykají a oslovují se pane.Přesto že hned v prvním díle dojde k objevu že jsou bráchové a utvrdí to tyknutím a zvoláním "to znamená ty kubo, že mi dva jsme bráchové". Přesto si celý seriál dál vykají. (15.02.2020)

Tááák. Kdo měl někdy staršího bratra nebo si hrál se staršími kluky ve školce či ve škole, ten to zná. Jdete hrát fotbal, skončíte v brně. Jdete krást hrušky, skončíte jako ten, co hlídá, jestli někdo nejde. Jdete si hrát na píseček, dostanete auto bez kol. A tak dále.... Tvůrci tohoto vtipného díla vlastně jenom popustili uzdu své fantazii a přenesli situace podobné těmto do kouzelně vtipného animovaného seriálu. Samozřejmě jsem vždy soucítil s tím hloupým důvěřivým medvědem, když musel snášet všechno od toho většího vychcaného :-) (18.10.2018)

Jak já tydhle dva medvědy nesnášela, jako malá holka jsem ten večerníček nemohla vystát a ani teď v něm nenalézám nic, proč ho zapnout, ale na jeho obhajobu musím říct, že "se mi to nelíbilo" a "ty hlasy a vůbec všechno bylo nesympatické" nejsou moc racionální argumenty a není to úplně stupidní, takže 2* (16.06.2009)

Sice jsem měl už od dětství pochybnosti o tom, že by se ten malý trouba nechával tak setrvale využívat tím větším manipulativním podrazákem, sobcem a - když nebylo po jeho - sabotérem (v dětství jsem tomu samozřejmě říkal jinak;)), ale co naplat, díly ve kterých táhnou za jeden provaz jsou dokonalé. Pan Pojar svými několika výtvarně svébytnými postupy vytvořil za pomoci hlasů pana Deyla a později pana Filipovského úžasně imaginativní zábavu nejen pro děti. A hudba, samozřejmě hlavně titulková skladba, Wiliama Bukového je nezaměnitelná. Tedy byla, do doby než ji ukořistila nejmenovaná půjčovací - podle způsobu prezentace svých produktů - v podstatě charitativní organizace:P Plnou palbu medvědům dát nemůžu, ale klasika to nepochybně je. 80% (25.01.2015)

Dát medvědům míň jak 5 hvězdiček? To raději sežeru brouka oškliváka ratata čuňata! Óda na hravost. Jako starší brácha, jsem byl ten větší mevěd… je to prostě realistický…, i když jsem nebyl takový "šidítko", to teda ne:-) Jo a kdysi jsem někde četl "psychoanalytickej" rozbor medvědů…, ono je tam toho fakt dost o dětství a dospívání… a návratech do dětství… a Rudolf Deyl to namluv perfektně. Líbí se mi víc než Filipovský v druhé sérii. Musim jít, pálí se mi ta vtipná kaše, co si vařim, abych byl nejchytřejší medvěd u Kolína! (11.04.2010)