Hon dansade en sommar
One Summer of Happiness
Režie:
Arne MattssonKamera:
Göran StrindbergHudba:
Sven SköldHrají:
Ulla Jacobsson, Edvin Adolphson, John Elfström, Kristina Adolphson, Folke Sundquist, Erik Hell, Irma Christenson, Sten Lindgren, Nils Hallberg (více)Obsahy(1)
Švédský umělecký film o tragické lásce mladého studenta a venkovské dívky. Goran Stendal před vstupem na vysokou školu odjede k svému strýci na venkov na prázdniny. Tam se seznámí s Kerstin Frederikovou, vychovanou v nábožné rodině. Oba mladí lidé navzdory všem předsudkům, které ve vsi živí svou autoritou puritánský farář, se do sebe zamilují. V okamžiku, kdy se zdá, že všechno, co bránilo šťastnému životu obou, je překonáno, zahyne Kerstin při silniční nehodě. (Filmový přehled)
(více)Recenze (13)
Tento film byl zmíněn v memorandu newyorského Úřadu pro školství z roku 1954, které bylo sepsáno v souvislosti se zákonem státu New York z roku 1954, jenž pro účely cenzury filmů doplnil definice pojmů "nemorální" a " podněcování ke zločinu". Memorandum uvádí tento film jako příklad filmu, v souvislosti s nímž bylo filmové oddělení Úřadu "zahrnuto dotazy a žádostmi o přezkoumání filmů, které byly dosud považovány za odporující platným ustanovením zákona". Uvedl, že film "Tančila jedno léto" "obsahuje scénu, v níž devatenáctiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka, kteří spolu tráví dovolenou, plavou a objímají se nazí". /citováno dle IMDb/ ()
O existenci tohoto filmu dozvěděl jsem se neprve z vtipné detektivky Jaroslava Velinského (alias Kapitána Kida) Tmavá Studnice (Mladá Fronta, edice Třináct, 1984), kde jedna z hrdinek je neuvěřitelně podobná hrdince onoho filmu. Děj detektivky, jak se lze z reálií dopátrat, odehrává se v r. 1953, takže mi připadalo, že si pan Velinský zabásnil, neb připadalo mi nepravděpodobné, že by v roce vrcholícího stalinismu promítali v čs. kinech švédský film s nahatou scénou, ale jak uvádí předhodnotitel ripo, bylo tomu vskutku tak. --- Každý, kdo si ještě pamatuje na dobu v svém životě, kdy lásky soužení bylo tou nejdůležitější věcí, bude tím filmem trochu zasažen. Vlastně je to předchůdce amerického filmu Love Story s podobně jednoduchým, ale působivým dějem, který je neméně působivě natočen. Těžištěm filmu jsou proslovy místního pastora a hrdinova strýce nad dívčiným hrobem. Chlad táhne z toho pastora jak ve filmech Bergmanových. ()
Švédskému filmu „Tančila jedno léto" předcházela z jeho uvedení na západě velká pověst. A můžeme hned úvodem říci, že v mnohém tato povést nelhala. Jde skutečně o film, který vybočuje z rámce běžné buržoasní filmové produkce, a o film pokrokový, i když ovšem ne jednoznačně. Bojuje proti pokrytecké farářské morálce, proti náboženskému fanatismu. Dovede ukázat vztah mladých lidi s překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou. Vybojovává mladým lidem právo na lásku proti všem příkazům a zákonům církve a jejích hodnostářů. Má dobrou režii a skvělé herecké výkony, zvláště výkon představitelky Kerstin Ully Jacobssonové, která dovede dát své postavě opravdovou hloubku prožitku i při nejobtížnějších psychologických situacích mladého milostného bloudění. Její výkon možno zařadit k předním hereckým výkonům, které jsme kdy ve světové kinematografii viděli. — Nesmíme vsak zapomínat, že film vznikl v kapitalistickém Švédsku a odtud hlavní kořen jeho nedostatků — ideová neujasněnost autorů filmu a z ní vyplývající kompromisnost jejich společenské kritiky, jíž leckde úmyslné otupili ostří. Nedostatkem je i mystickotragický tón, který prolíná celý film; zvláště často a nefunkčně snímaná postava obecního blázna, což, zřejmě v koncepci režie, narušuje mysticismem každý optimističtější tón filmu. I uměle zkonstruovaný závěr s náhodnou Kerstininou smrtí hověl mystickému tónu autorů a pomohl jim, aby se vyhnuli jasnému vyřešení příběhu. Ale i u vědomí všech těchto nedostatků jde o film kladný, pro jeho protiklerikální kritiku, pro jeho vysoce umělecký obraz lásky dvou mladých lidí. A konec konců i proto, že nám umožňuje poznat pokrokovou část švédské kinematografie i Švédsko samo. Filmový přehled 50/1953 ()
Svého času a ve své době poměrně skandální film. Tento snímek natočený podle románu Letní tanec (Sommardansen) od Pera-Olofa Ekströma se zaobíral tragickým tématem a to sice v podobě tragické a zhrzené lásky studenta Görana Stendala a venkovské dívky Kerstin, kteří ve jménu své lásky musí tvrdě bojovat proti předsudkům, náboženskému fanatismu a pokrytectví. Tento zdánlivě jednoduchý příběh dokázal tento velice sociálně smýšlející režisér Arne Mattsson natočit pro mě s poněkud překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou, přičemž také zdůraznil konflikt mladé lásky s protestanskou strohostí zaostalého vesnického prostředí. Ke stejné tématické oblasti se obrací i ve svém následujícím snímku Pro žhavou lásku mládí. Filmy Arne Mattssona ale i jiných viz. Anders Henrikson, Hampe Faustman, Hasse Ekman, Arne Sucksdorff ale i třeba staršího Gustava Molendera se po válce velice často prezentují na mezinárodních festivalech a ne náhodou se mluví v souvislosti s jeho dílem o vlivu Italského neorealismu. Všichni tyto mladí tvůrci přinesli švédskému filmu v oněch padesátých letech zcela novou filmovou podobu, nové podněty včetně leckdy moderních zpracování. ()
Moja snaha mať všetky ohodnotené filmy s pridaným komentárom narazila na nedostupnosť tohto 70 rokov starého filmu. Ale nakoniec sa to podarilo aj keď s príšernými titulkami. Nič hrozné sa nestalo, pretože film má jednoduchý dej a jeho sila spočíva v v stvárnení jednotlivých postáv a nápaditosti práce kameramana. V každom prípade je to film vhodný do filmovej histórie. Súčasníci nenájdu v ňom nič aktuálne. ()
Reklama