Spolu

Herci byli výborní, Štěpán Kozub zvládl svoji roli opravdu skvěle. Ale jinak byl scénář postavený na uřvaném řešení neustále stejných problémů. Celé se to zkrátka točí v kruhu, film je bez zajímavějšího příběhu. Navíc obsahuje poměrně zásadní chyby a nedostatky, které jsou ale klíčové pro děj celého filmu. Takže pozor na SPOJLER! V první řadě opravdu není v Česku možné na někoho převést opatrovnictví pouhým podpisem nějaké smlouvy. O tom výhradně rozhoduje soud... asi právě proto, aby se neděly takové věci, že ano. Dále je podle mých informací autismus vrozený a projevuje se již ve velmi raném věku dítěte... pochybuji, že by ho (podle slov matky) úplně zdravé dítě mohlo získat zraněním při pádu ze schodů (ale odborník nejsem, možná se mýlím). Navíc úplně nechápu, proč matka nehledá svého autistického syna v jeho oblíbeném domečku, když o něm podle následných scén moc dobře ví. Ale zrovna dceru to okamžitě napadne, přestože si ho pamatuje jen z dětství... chápu, že pro někoho může být film důležitý nebo zajímavý z hlediska jeho tématu, ale mohlo to být scénáristicky o dost lepší. (28.01.2024)

Tyhle dvě slova se ve zdejších komentářích objevuje docela často, a abych řekl pravdu, mám na ně docela alergii. Ono to, ale nejde jinak. Ty slova zní: „promarněný potenciál“. Místo toho, aby se pánové Laňka s Müllerem zaměřili na vztah matky, jenž celý svůj život obětovala péči o postiženého syna a její dcerou, která se díky tomu cítí odstrčená na druhou kolej, všechnu pozornost věnují exhibování čtvrtého ze tří tygrů. Nic proti, Štěpán Kozub  je bezesporu talentovaný herec, ale už ho je poslední dobou moc a hlavně jeho „prosťáčka“ už každý viděl asi 100x. Velká škoda. Za mne dramaturgicky nezvládnuté……možná se tvůrci nechali zbytečně svázat tématem. A tak jestli bych měl zmínit alespoň jedno jméno, tak to je za mne rozhodně paní Veronika Žilková. (21.03.2023)

Štěpána Kozuba buď žerete i s navijákem, nebo vás dříve či později začne otravovat. Já, ač jsem byl svého času nejvíc hypnutej jeho výkony ve 'sKORO NA mizině' a sem tam mě pořád dokáže pobavit, patřím k druhé skupině. V případě 'Spolu' se ale vedle českého TV levelu scénáře, 'typického dramatu ze života', člověk nedokáže zbavit klasického dojmu: Never go full retard. (24.08.2023)

Co si budem, víla Kozubka je trochu retardice i v realitě, ale ve filmech má jen výhodu, že to nemusí hrát. Nee, Kozub je jen herecká extratřída, a on normálního člověka jen dokonale hraje, protože pak mu trochu o pár koleček přepne, stane se z něho gumová huba Jim Kery, párkrát se zatočí jak tasmánský čert, udělá okolo sebe malinkatý tajfun, a odfoukne malou čivavu, popelnici a panelák. Zklamaný nejsem, poněvadž to Štěpi zahrál od srdce, a nemůžem to hodit do jednoho pytle hnoje českého odpadu, a nepochválit ho, že to uhrál trochu přesvědčivě, ale tím pádem, nemůžu dát pět hvězd jen pro Štěpka, bohužel Spolu je pěkná slabota. Auťákem se nemůžeš stát, auťákem se už musíš narodit, to stejné platí i pro scénaristu, který pro zachování autenticity musel psát dialogy v ústavu pro malomyslné, nebo jak já to častěji nazývám “českého shytinismu”, protože jen v Čechách se může stát celerbrytou úplně každý, kdo má minimálně dvouciferní ÝKVÉ, a trochu umí roztáhnout půlky, co platí i pro Kamilu Janovičovou a jejímu odpudivému hereckému výkonu, a debilně sepsanou roli žárlivé sestry, která náladou ovlivněno podnebím nebo počasím, buď kurví život svému retardovanému bláškovi, matce nebo svému okolí. Žílová tepna opět zazářila nikoliv ale v září reflektoru, ale ve stínu, protože takové výkony jsou ucházející možná tak na veterinu a odblešení, nebo do Tele Tele. Film stál za vytahaný pysk, a lidem co o téhle nemoci nejsou seznámí nic nepřinese, a tudíž je tenhle film úplně pohřbenej, a jen vykazuje stereotypy, jak má vypadat společnost se stereotypem, proti téhle nemoci. Měl jsem si radši pustit to incestní porno. (29.03.2023)

Na to, že Laňka prošel Magnuskovou školou, spojil se s filmařem, který nejvíc pracoval pro primu a navíc zadaptovali divadelní hru u nás téměř neznámé Italky, dopadl výsledek nečekaně dobře. Na slzopudnou notu netlačí moc, Janovičova hraje konečně v něčem jiném než v Bambitce a Kozub je zdařile uměřený. Škoda, že víc prostoru věnují tvůrci líčení historek postiženého chlapce a odhalování "šokující" pointy, než závěrečné katarzi, která je zbytečně rychlá. (30.03.2023)