Spolu

Spolu je strašně fajn film, který svým minimalistickým pojetím odvypráví krátkou epizodu v životech členů jedné rodiny. A daří se mu to zejména kvůli dobrým hercům. Je to vlastně takové malé pohlazení na srdíčku v záplavě českých komedií. Výtky bych měl ke scénáři, který určité pro vývoj postav zásadní momenty řeší dost zkratkovitým způsobem a mnohem více se soustředí na tady a teď. (12.10.2022)

Tohle je velké překvapení. Vůbec nic jsem nečekal a byl jsem pouze zvědav jak se zhostí Štěpán Kozub role autisty. Největším překvapením pro mě však byla Veronika Žilková, kterou jsem nikdy neviděl takhle hrát. Nemohu zapomenout ani na Kamilu Janovičovou, která ukázala, že umí hrát a po chvilce už jsem ji viděl jako Terinu a ne princeznu z Bambitky. Herecky velká spokojenost. A závěr mě celkem emočně rozsekal a ne jednou. 7/10 (30.09.2022)

V českých končinách nevznikají příliš často filmy o lidech s mentálními poruchami. Můžeme si to vysvětlovat třeba tím, že pro tvůrce je zásadní a jistě složité najít hranici mezi realistickým vyobrazením takové postavy a mezi nechtěnou parodií. Režisérům a scenáristům tohoto snímku se ale tuhle hranici povedlo pokořit podle mě velmi dobře. Když pominu fakt (a menší díru v logice příběhu), že dcera je vysoce postavená manažerka, která by mohla bydlet kdekoli jinde než ve svém starém dětském pokojíku, vytkla bych už jenom příliš dlouhou stopáž - dvě hodiny jsou na komorní drama opravdu moc. Zároveň je potřeba zvyknout si na to, že film je od první minuty dost ukřičený (kvůli projevu syna - autisty i kvůli neustálým konfliktům ženských postav), což vnímám jako záměr tvůrců navodit autentickou atmosféru života s mentálně postiženými lidmi. Film je ale podle mě dobrou ukázkou rodinného dramatu, kde žádná postava není černobílá, obsahuje i oddychové momenty a hlavně je podpořen výbornými hereckými výkony ústředního tria (zejména Veronika Žilková ukazuje, že když zrovna neplní titulní strany bulvárních periodik, je pořád velmi dobrou charakterní herečkou). Jeden z nejlepších českých filmů minulého roku. (14.01.2023)

Český Rain Man se docela povedl. Kdo sleduje Štěpána Kozuba zejména v rámci jeho skečů ve Třech tygrech dobře ví, že on se na retardované jedince téměř specializuje. Jedna z jeho oblíbených figur je ta šilhající a šišlavá postava v lentilkovém sáčku. S takovouto průpravou bych skoro řekl, že pro něj bylo snadné ztvárnit roli autisty Michala. Pro jiné herce by to možná byl nepřekonatelný oříšek. A ztvárnil ho na jedničku. Jeho matku hraje Veronika Žilková a mně strašně štve, že u ní jsou to takové záblesky toho co umí v té šedi kolem ní. Mezi dost často špatnými rolemi i neustálými prapodivnými výstupy v bulváru se zničeho nic objeví v něčem takovém a vysekne tam skvělou roli starostlivé mámy, která svojí lásku kompenzuje vyčerpáním až na samotnou dřeň. Její role byla poctou všem těm rodičům a hlavně mámám samoživitelkám, co s neskutečnou obětavostí pečují doma o své milované bytosti, protože dobře vědí, že v ústavu by se jim taková péče nedostala. Zároveň té extrémní péči, kterou si přístup k takovým lidem vyžaduje  obětují naprosto vše. Své osobní životy, své síly ubývající s každým dalším rokem jak nezadržitelně stárnou. A nad tím vším se klene ta nikdy pořádně nezodpovězená a o to hrozivější otázka - co s ní, nebo s ním bude až tady jednou nebudu... Kdo se o ně postará? Smekám před takovými rodiči a člověk by si to měl uvědomit vždy, když jeho omladina nefunguje dle jeho představ a on si zoufá, že si to tak nějak kreslil před jejich početím jinak. My co máme normální děti si nemáme nač stěžovat.  Kamilu janovičovou jsem mám dojem viděl poprvéa také do filmu v roli Michala, která chce pro rodinu to nejlepší, ale volí k tomu šílené prostředky zapadla úžasně. První půlka filmu je koncentrovaná deprese, v té druhé se začne konečně něco dít. Co bych filmu vytkl je nějaké zásadnější napětí, nebo absence nějakého většího dějového zvratu. Na stranu druhou když to dokoukáte, tak jste vlastně rádi, protože téhle už tak traumatizované rodině byste další porci neštěstí fakt nepřáli. Film určitě doporučuji k vidění už jen proto aby si člověk vážil toho co má. Dávám za 3 zlomené špagety. * * * (30.04.2023)

„JAK TO, ŽE ZA NIC NEMŮŽE? VŽDYŤ MŮŽE ZA VŠECHNO!…“ Film plnej jinejch vztahů a lásky pro všechny, co si myslej, že maj těžkej život…  Dramatickej scénář, dramatický postavy… prostě divadlo jak vyšitý! Takže vlastně exhibicionismus Žilkový a Kozuba (nevím, jak moc musel hrát, ale sedlo mu to). Škoda, že to není scénáristickej originál. ///   -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film vznikl podle stejnojmenné divadelní hry z roku 2015, kterou napsal Fabio Marra. Hra je napsána pro 3 ženy a jednoho muže.  ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (03.04.2023)