Fabelmanovi

"Movies are dreams that you never forget." Steven Spielberg ma svojim najnovším snímkom neskutočne očaril... Možno je to jednoducho tým, že som zatiaľ ešte nevidel film, s ktorým by som mohol Fabelmanovcov porovnať (áno viem o tom, že existujú aj ďalšie filmy o láske ku kinematografii 😉) alebo je to tým, že je tento snímok tak precízne natočený (dokonca som si ani nemyslel, že pozerám Spielbergov film, pretože je to sfilmované úplne iným spôsobom, na aký som u tohto pána zvyknutý). Po celý čas som mal z tohto snímku naozaj dobrý pocit, pretože som si hovoril, že sa pozerám na naozaj poctivo a s láskou natočený film. Dokonca mi ani nevadilo to, že Fabelmanovci sú o plných sálach, no počas premietania nás bolo v kine iba osem, ale to nič nemení na tom, že ja som si jeho zhliadnutie náramne vychutnal – bolo krásne sledovať to nadšenie v očiach každého jedného človeka, ktorý bol vo filme na premietaniach Sammyho Fabelmana a s úžasom sledoval jeho filmy, pretože také niečo som v skutočnom svete hádam ešte nevidel... A práve o tom Fabelmanovci aj sú – o kráse a sile kinematografie a o tom, že vytváranie filmov nie je pre množstvo tvorcov iba hobby, ale je to hlavne ich vášeň, ktorá s nimi vo veľa prípadoch pretrvá aj niekoľko desiatok rokov... A Steven Spielberg je toho živým príkladom, veď tento film je z istého uhlu pohľadu vlastne aj o ňom. Určite sa to nedá porovnávať s jeho najlepšími filmami, ale to nemení nič na tom, že Fabelmanovci sú naozaj kvalitne natočeným snímkom, ktorý rozhodne odporúčam všetkým filmovým nadšencom a fajnšmekrom a zároveň aj tým, ktorí jednoducho filmy milujú. A preto dávam 9 pohyblivých obrázkov z 10 a myslím si, že po záverečnom vtipe s kamerou a horizontom to inak ohodnotiť ani nemôžem... "What kind of movie are we gonna make?" (13.12.2022)

Posledním záběrem Spielberg nechtěně odhalí, v čem je jeho problém. Jeho filmy totiž nejsou ke hře na nějakou hravou spontánnost vůbec připraveny. On je pořád tím perfekcionistickým choreografem, který má vždy věci ve správný čas na správném místě ve správném rámu. Je to skvělá schopnost, když se aplikuje na žánrové filmy, jsou s ní ale potíže pokud se snažíte jít hlouběji do postav a jejich komplikovaných vztahů. Většina zúčastněných tady pak přepíná mezi dobovými či charakterovým archetypy a pokusy o ztvárnění reálných postav, které mají nějakou hloubku a úděl. To, že Spielberg posledních 30 let úspěšně redukoval či eliminoval ze svých filmů ženské postavy, budiž nápovědou, že nejhůře to odnesla jeho filmová matka, Michelle Williams, která zde působí jako manická schizofrenička, ačkoli definičním znakem její postavy je dle všeho "jen" nenaplněná láska. Kdo zná režisérovo rodinné pozadí, tak ho navíc musí zaujmout, jak obhajuje svého otce, selhávajícího ve své roli, jakkoli celá jeho dosavadní tvorba byla zásadně ovlivněna právě tím, že je v ranném věku opustil (viz typické spielbergovské anti-otcovské figury, které v průběhu děje úspěšně zfotrovatí). Odsuneme-li ale toto stranou, zbyde nám pořád to duo Kaminski-Spielberg, jejichž filmy působí svojí "měkkostí" a zdrženlivostí sice jaksi staromódně, ale přitom jsou takřka neustále v pohybu a stojí za nimi zjevná inscenační námaha. (07.03.2023)

Všude jsem četl, jak Steven Spielberg zase jednou ždíme emoce a chytá za srdce, ovšem právě to považuju za největší neduh jeho novinky: ke mně prostě emoce nedoputovaly v takové míře, jak bych si přál. Samozřejmě platí, že klidně může střídat žánry (viz nedávný West Side Story), může nostalgicky vzpomínat a bilancovat či znovu hravě vypálit kus, ve kterém bude i v pokročilém věku pracovat s nejmodernějšími technologiemi. Malý Sammy si po první návštěvě kinosálu začíná rozumět s tátovou kamerou, postupně začne tvořit příběhy, ve kterých se zloduchům klidně vysměje, nebo díky kterým zjistí, jak pevné je manželství jeho rodičů. A velký Steven mezitím servíruje vážné i bolavé momenty a několika svým postavám se snaží najít stabilní místo v rychle se měnícím světě. Celé je to příjemně obyčejné, melancholické a uvěřitelné. A znovu se objevují jeho celoživotní témata i traumata. Formálně nový Spielberg nijak nevyčnívá, ale třeba takový Janusz Kamiński nejednou příjemně překvapí. Chápu, že takové uchopení postavy Spielberg (zřejmě) požadoval, nicméně výstředně rozevlátá matka Michelle Williams mi nesedla. Casting nicméně celkově velmi povedený. A filmový kouzelník jede dál… (04.01.2023)

Už navždy ve stínu obsáhlé filmografie svého režiséra se bude skrývat tenhle nenápadný klenot. Režisérovo vzpomínání na dětství mohlo dopadnout různě - pateticky, jako kýč, senilně, rádoby umělecky, opulentně (podobného úkonu se zhostil Fellini, Brannagh, Cuarón a další)...ale dopadlo jako komorní film o ne zcela konvenční rodině, problémech dospívání a složitém vztahu rodičů a dětí. A Spielbergovy filmové počátky jsou jen jakousi třešničkou na dortu. Už dlouho ve mně žádný film nezůstal tolik dní po shlédnutí a s touhou vidět ho znovu... (16.12.2022)

Som rád, že sa Spielberg neváľal v množstve kinematografických odkazov, ktoré by docenilo iba malé percento. Nechýbajú, samozrejme, ani tie, no sú v oveľa menšom množstve, než by sa dalo čakať. Fabelmans je (ne)obyčajný príbehom mladíka milujúceho filmárčinu, ktorý potýka s problémami s rovesníkmi, s rodinou či vo vzťahu. Má to emócie, super to odsýpa a nechýba ani niekoľko fakt pekných myšlienok. (27.12.2022)