Tvůrci:
Oliver ZiegenbalgRežie:
Robert ThalheimScénář:
Oliver ZiegenbalgKamera:
Henner BesuchHrají:
Mark Waschke, Mišel Matičević, Leonard Scheicher, Marius Ahrendt, Lavinia Wilson, Seumas F. Sargent, Bernhard Schütz, Julika Jenkins, Thomas Douglas (více)VOD (1)
Epizody(4)
Obsahy(1)
Berlínský hacker a umělec objevili v 90. letech převratný pohled na svět. Teď o něj ale musí svést právní bitvu s gigantem jménem Google. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (38)
Německá verze Fincherovy Sociální sítě. Vynikající počin, přesně kvůli takové tvorbě se vyplatí mít Netflix. Pokud vás zajímají filmy kde se oběti z lidu postaví zlému nadnárodnímu konglomerátů tak si tohle určitě užijete. Jinak zde prakticky není co vytknout, celou dobu to byla jízda a ja jdu hledat další německou tvorbu. ()
Dobre to bolo. Obcas nechutne, az sa mi to nechcelo kukat.. Ale je fajn vidiet, ake to tam bolo.. A ako SW vyvojar a ex-hacker som s tym chudakom Jurim tie tazoby hodne prezival - neprespate noci, neexistencia referencnych rieseni, uspechy bez zaruky; ako ide klient a on este debugguje, mi aj po dlhych rokoch nahanaju hrozu, ked daky poondiaty manager komunikuje changes az neskoro vecer a ja som potom ako technical project leader mohol pred mitingom v kravate este zhavit debugger, ked som uz mal vlastne len pit kavu - a uz to nemal kto otestovat, proste z developer teamu nik vor Ort, len TPL, na ten handover; bol som rad, ze sa to vobec dalo skompilovat a nie ze semanticky ladit; este som mal viacero kompilacnych chyb po prvom znasilnovani kodu a klienta som videl cez okno, ako opusta Audinu, tiez telekom, a tiez nie prave maly, a to nebol zial projekt len za jeden mega DM. Kto programoval pre korporaty, vie moc dobre, ako sa citi taky chudak maly, ako taka exoticka mys, co zrazu nie je vo svojej diere ale na svetle; tie sceny som fakt docenil, az mi zle bolo. Jedine, co mna osobne rusilo a co nemam kam zaradit, su tie ujete party CCC: tomu som nikdy neporozumel, luskal som neluskatelne sam a tieto nablble zdielacie slopanice a diskoteky a teple ucesy, to ma fakt komplet minulo; a pritom sa pisal presne ten samy rok, lenze my sme mali cerstvo pad komunizmu a kazdy, kto plynule kodil v assembleri, bol vlk samotar, aspon ja som o ziadnych takychto debilnych spolkoch nevedel. No ale to uz som sa nechal uniest, kam ma uniesol hned prvy diel; 4* ()
Moc příjemné překvapené, kouká se na to vše velice dobře, věrohodně a stále se tam něco děje, ačkoliv nejde o přímou gradaci. Příběh a hrdinové vás vtáhnou do děje, ano, je to trochu přiškrcené a naivní, ale prostě hezké. A závěrečná gradace u soudu také nezklamamala. Tedy moc nemám co bych vytknul. 4 díly splnily účel a vše do sebe zapadlo. ()
„…JEDEN Z TĚCH VYNÁLEZŮ BYL NÁŠ. TEN, KTERÝ NAVŽDY ZMĚNIL NÁŠ POHLED NA SVĚT. ALE NIKDO O NÁS NIC NEVÍ. OKRADLI NÁS O TO…“ O podnikání v nesprávnej čas a na špatným místě. A taky o poučce přátelství… Německá verze „Sociální sítě“, při který prostě fandíte těm malým a naivním. Skvělý finále v soudní síni má v sobě naštěstí i něco víc. Jednak něco, co se často nevidí a pak samozřejmě i to, co vidíme furt. Prostě život! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Chystám se soudit s Google. /// Thx za titule „Roman Placzek“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Nalézt další dobrý projekt je docela těžká věc. I tak se dostáváme do něčeho co je těžce vypracované, ale nakonec dynamické a funkční jak to asi jen může být. Dost tomu napomáhají herecké výkony i určitá atmosféra díla. Asi se to dost ztratí v dějinách, ale evidentně lidé, co si to najdou to vyšlou mezi plebiscit. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (4)
- Ve skutečnosti ART+COM nepřišli o svůj patent kvůli sporu s Googlem, ale protože s podobným programem, nazvaným SRI TerraVision, přišel už Stanford Research Institute v roce 1994. (NiaWolf)
- Hlavní postavy příběhu, Juri Müller (Mišel Matičević) a Carsten Schlüter (Mark Waschke), představují ve skutečnosti čtyři osoby – Joachima Sautera, Pavls Mayera, Axela Schmidta a Gerda Grüneise. (NiaWolf)
- V epizodě obhájce Googlu zmiňuje, že Google Earth je kompletně zadarmo a že na něm Google nikterak nevydělává. To ale není úplně pravda, protože Google licencoval placenou verzi Earth Pro s pokročilými funkcemi za 399 amerických dolarů ročně. Využívaly ji například televizní kanály při předpovědích počasí. (Vikmstr)
Reklama