Kráska dne

Kráska dne - neobyčejný důkaz existence lidského nevědomí. Mnoho komentářů k tomuto filmu se točí kolem manželské nevěry, spoutanosti ve vztahu, nespokojenosti s nabízenou intimitou. Nemyslím si, že některé z těchto témat by mělo být tématem klíčovým. Zajímavé jsou prostřihy z dětství splétající dějovou linii problematické sexuality Severininy osobnosti, zde to všechno začíná. Sama sebe pak v dospělosti nahlíží se zmateností, když však přistoupí na hru svého nepokojného nitra a vydává se na cestu zpřístupnění slasti, život je rázem klidnější. Jednání pod zkreslenými obrazy skutečnosti paradoxně zprostředkuje uvolnění a možnost nadechnout se ve vztahu. Těžké žít dlouhodobě s tolik zraňujícími vytěsněnými obsahy. Snímek je přesto natočený docela jemně a citlivě. (14.05.2011)

Umělecky natočený film, kde se spojuje realita s představou hlavní krásné a nevinné hrdinky. Vysněná sadistická touha se zhmotňuje a divák postupně přestává rozlišovat. Nahlédneme pod sukni nejstaršího řemesla, která přinese zkušenosti a vyrovnanost hrdince. Touha, uspokojení, praxe, ponižování, komplikace. Byl to sen nebo drama se špatným koncem? Kdo ví, ale bylo to působivé. (29.04.2023)

Krásku dne bych neviděl nebýt naší zlaté čt2 (děkuju). Zaujalo mě téma a také hlavní protagonistka (shodou okolností jsem C. Deneuve viděl nedávno ještě v jednom filmu a docela mě dostal fakt, že tato herečka byla za mlada fakt kočka). S panem režisérem to bylo naše první setkání, takže zatím nemám s čím srovnávat. Hlavní hrdinka byla strašně komplikovaná postava (stejně tak se ale dá krásně říct, že prostě nevěděla, co pořádně vlastně chce); žila si v blahobytu, měla úspěšného manžela a taky elegantního sebevědomého nápadníka, ale ani s jedním si to nechtěla rozdat, protože ji plně uspokojovala pouze práce společnice (dámy prominou; prostě to byla kurva a potřebovala to tvrdě, nač z toho dělat tabu, že :-) ). Možná sexuální úchylka, deviace, v každém případě dění v ve veřejném domě bylo velmi zajímavé, často i úsměvné a stejně tak Severininy zvrhlé představy. To, že se "práce" promítla i do soukromého života a poznamenala ho, jí možná paradoxně pomohlo, každopádně dle konce nelze moc usuzovat, jak její život pokračoval dál. Zvláštní dílko, které v dnešní době samozřejmě ani za mák nevyzní odvážně či nějak eroticky, ale zabaví a pobaví, takže na ty slabší 4* to ještě bude. (06.02.2012)

Luis Buňuel dokázal plnohodnotně převést atmosféru surealismu do filmu. Do filmu času vstupuje snění, přičemž chvíli trvá, než divák rozezná, že nejde o realitu. Do toho je scénář prošpikován místy absurdními dialogy, zároveň všas příběh zůstává konzistetní, netříšítí se a ději tak nechybí celistvost a logická uzavřenost. Buňuel se ve svých filmech vždy mohl opírat o zdatné herce a v Krásce dne to platí obzvlášť. Dá se totiž říci, že Catherine Deneuve si krade celý film pro sebe, protože její Severine dokáže celý prostor filmu vyplnit provokativní atmosférou. Kráska dne patří mezi ty opravud velká díla svého režiséra, i když osobně mám raději ty filmy, ve kterých překročil hranici reality ještě výrazněji. (21.11.2011)

Člověk by od Bunuela čekal nějaký surrealistický propletenec, u kterého si nejsme sami jisti, co to vlastně sledujeme. V Krásce dne tomu tak není. Jednotlivé sekvence na sebe pozvolna navazují a až do posledního záběru pochybujeme, zdali vůbec sledujeme Bunuelův film. Ale pak přijde onen poslední záběr a přichází na řadu ta správná tagada. Catherine Deneuve v roli Severine hledá svou sexualitu, pro níž ve vyšších kruzích není místo. I přesto, že je citově oddaná svému muži, city nejsou to, po čem by toužila. Ponížení, sexuální uspokojení a masochismus je to, oč tu běží, vážení. Dosáhla Severine svých sexuálních tužeb, udělala ze svého muže paroháče nebo to všechno byl jen sen, po jehož doznění jí čeká zas ten samý nudný buržoazní život? (05.12.2013)