Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jiří DrejnarKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Petr Nárožný, Ladislav Potměšil, Bronislav Poloczek, Jiří Menzel, Jan Kanyza, Jiří Krytinář, Pavel Vondruška, Václav Knop, Věra Tichánková, Lubomír Lipský st., Josef Dvořák, Zuzana Bydžovská (více)VOD (1)
Série(2) / Epizody(52)
Obsahy(2)
Do hospůdky tři schůdky, z hospody tři schody. Oblíbený sitcom z prostředí malé pražské hospůdky a o neobyčejně veselých příhodách denních štamgastů. (TV Nova)
Recenze (701)
Přesto, že jako křesťan neschvaluji vysedávání po hospodách, považuji seriál za výborný. Kvalitu vidím v hereckém obsazení a inteligentním scénáři, u kterého si člověk při sledování odpočine a pobaví. Celá ta partička si dokonale sedla. Mojí nejoblíbenější postavou je Václav Novák. V roli pana domácího vynikající Václav Knop. K seriálu se i po letech stále vracím a pokaždé se skvěle bavím. Jonáš: „Dejte mi ještě jednu skotskou." Jarda: „Skotskou, ano!" Jonáš: „Poslechněte, je to opravdu skotská?" Jarda: „No jéje, pane domácí, ta úplně nejskotštější. Podívejte, ten chlap, co mi ji přivez, představte si, ten měl na sobě ještě sukni a ta rejha na pultě, to udělal dudama, jak se tady opíral." ()
Mnohé postavy jsou vyloženě stupidní a bezduché, ale jako hospodská zábava to funguje. Skvělé herecké obsazení tomu určitě napomáhá, i když tupost postavy Broni Poloczka mě fakt štve. Ale v tomto seriálu vůbec tupost, násilí a kličky vítězí. Kéž bychom i dnes platili ceny, které v seriálové hospodě platí hosté. ()
Ptám se sama sebe, jestli byl pan režisér vůbec někdy v hospodě. Dialogy jsou dobré možná na nějaké schůzi doktorů, ale ne do hospody. Jsou jalové a nezáživné a já tam vlastně neviděla jediného opravdu opitého člověka, čímž nechci říct, že se v hospodě musí každý opít, ale ve vesnické hospodě, kde štangasti vysedávají do noci se nějaký ten "ožrala najde". Ani pan Nárožný a Dvořák mne nepřesvědčili, nebyli zdaleka tak vtipní jako v jiných filmech, či seriálech. Tomuhle se můžou opravdu smát lidi akorát, když už mají pár v sobě. ()
Absolutně skvělý seriál, osobně k němu nemám jakékoli ani ty sebemenší výhrady, ani bych neřekl že to bylo z produkce tehdy začínající TV Nova. Jo to zmíněná televize ještě uměla natočit, dobrý situační sitcom. Anichž by lidem brnkala na nervy tak jako to dělá dnes. Trochu mu škodí jeho časté reprísování, ale to už je jiná..Já se přiznám že jsem nevynechal skoro žádný díl, a vždy jsem se při nich a celkem i inteligentního humoru perfektně bavil. Špatné to opravdu nebylo, některé epizody jako by byli tvůrci tohoto pořadu přímo šity na míru zde některým hercům. Samozřejmě ale že samotné epizody byli značně nevyrovnané a kolísavých hodnot, některé byli přímo slabé, jiné zas o něco lepší takže dobré, a některé přímo výborné. Jedinečné rozpoložení převážně pánského osazenstva také nemělo chybu. Byli tam vlastně velice barvitě vykresleny všechny tipy-charaktery lidí, z nejrůznějších sociálních vrstev kteří se prostě den co den v podvečer scházeli ve své oblíbené hospůdce. Nebudu psát kdo se mi líbil nejvíce, neboť se nechci dočkat žádného přirovnání, ale i štěky pouhopouhého Jiřího Krytináře či pouličního harmonikáře Pavla Vondrušky byli dobré. Ale kdybych přeci jenom měl o kapánek někoho vyzdvihnout tak asi "NEJ" byl přímo ten divnej za pultem co čepoval ten zlatavý mok, při jeho výšplechtech a svérázných odpovědí jsem měl pocit jakoby to ani nemusel hrát, šlo to z něj doslova samo asi holt velice bohaté životem pobrané zkušenosti. Fakt opravdovej vrchní, něco jako pan Abrhám ve filmu "Vrchní prchni", kterému ta role také neuvěřitelně sedla a která mu byla napsána takříkajíc přímo na tělo. Samozřejmě že srovnávat tyto dva zcela odlišné výrobky opravdu ale opravdu nejde:-)) Ale ty role možná ano..Opravdu kvalitní podívaná a určitě i lepší televizní průměr. Tady si myslím že tento seriál je celkem ne-právem zatracován, a tak zbytečně nízko hodnocen. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (172)
- V 1. epizodě ve chvíli, kdy nese Dušek (Petr Nárožný) první natočená piva ke stolu, lze si všimnout vlevo nahoře mikrofonu. (Beo.wulf)
- Do hospody vedie dovedna šesť schodov (2+4), nie tri, ako sa spieva v titulnej skladbe. (Lukoh)
- V 10. díle s názvem „Záloha na palmáre“ si všichni u stolu myslí, že jedí zajíce. Pan doktor Prášek (Jiří Menzel) ale určí, že o zajíce jít nemůže, neboť hlodavci mají běhy stavěné úplně jinak. Zajíc ale ve skutečnosti není v řádu hlodavců, nýbrž v řádu zajíců a vývojově není s hlodavci nijak spojen. (Baži)
Související novinky
Zemřel Ladislav Potměšil
Ve věku 75 let dnes v nemocnici Motol opustil český filmový svět herec Ladislav Potměšil. S informací o úmrtí přišel deník Blesk s odkazem na vyjádření Potměšilova syna Jana. Herec známý například z… (více)
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
Věra Tichánková 1920 - 2014
Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)
Bronislav Poloczek (1939 - 2012)
Po vleklých zdravotních problémech dnes zemřel ve věku 72 let herec Bronislav Poloczek. Pocházel sice z hornické rodiny, ale vzhledem k otcovým problémům s účastí ve 2. světové válce pod britskou… (více)
Začátkem druhé půle 90. let nastávala pochopitelná únava z překotného porevolučního pokroku, dohánění Západu, transformací, ambicí a dalších otravných elementů neoddělitelně spjatých se znovunabytou svobodou. A nic to v dané době nereflektovalo více než seriál Hospoda, jehož jednotící linkou byla pevná barikáda štamgastského stolu, bezpečně odrážející jakoukoli snahu přinést do jejich prostředí jakoukoli společenskou, kulturní či technickou inovaci. O to je zábavnější sledovat, jak se Drejnarovy často připitomnělé zápletky vymykají z kloubů pod improvizačním cirkusem zúčastněných, který po nudném, utaženém prvním díle přebírá kontrolu nad celým seriálem. Vzhledem k pochopitelné snaze sestavit onen štamgastský stůl dle pravidla rčení, že hospoda je jediné místo, kde si pokecá zedník s lékařem a dlaždič s právníkem, je sebranka poskládaná s tehdy stereotypně uchopených postav chudého harmonikáře (Vondruška), protřelého právníka (Kanyza), vychcané podnikatelské krysy (Potměšil), prostoduchého kotelníka (Poloczek) a distingovaného lékaře a lokálního politika (Menzel, původně měl hrát tehdy již úplně vyřízený Kopecký). Přičemž na ně dohlíží svérázný hospodský (Nárožný) se svým kuchyňským Sancho Panchou Dvořákem. Samotná taková skladba postav by nebyla ničím speciálním, kdyby nedošla v průběhu první série takového přirozeného vývoje, mnohdy iniciovaného zjevně samotnými představiteli. Nejslabším článkem je jednoznačně Menzel, jehož uchopení elegantního intelektuála mu neuvěří samozřejmě nikdo a jeho nezajímavé deklamace pronášené afektovanou spisovnou řečí s očima bloudícím po stole, kde se mu schovává text, připomínají nakolik by ten seriál mohl být tupý, pokud by se jelo čistě jen podle scénáře. To postava Kanyzy, která obsadila pozici druhého zástupce štamgastské inteligence, je zajímavější. Po několika dílech se obrysy tohoto vychytralého právníka pomalu vyplňují tragickým obrazem naprosto zcyničtělého a idejí prostého alkoholika (všichni zde lejí v pracovní době, ale zde se již bavíme o ambulantní fázi půl flašky rumu v deset ráno před soudním stáním), nacházejícího se pouhé měsíce před obrovskou osobní a pracovní tragédií. Což je navíc spojeno s art imitates life skutečností, díky které můžeme sledovat usvědčeného agenta StB mudrujícího nad neměnnou zkorumpovanou povahou slabého člověka. Jinak mizerný herec Pavel Vondruška zde překvapivě zapadá do své role hospodské socky, která je schopná sundat střevíce z mrtvoly a Potměšil opět bravurně naplňuje svoji roli devadesátkového šmejdství koncentrovaného do lidské podoby. Skutečná třída ale ovšem přichází s neuvěřitelným naturščik výkonem 'citlivého primitiva' z kotelny, pana Babuly, který jakoukoli věc či situaci dělí počtem piv a jednou bude dozajista obydlovat obrázek církve hospodského zenu. Spolu s ním tam nejspíš bude fantastické uchopení hospodského Duška Petrem Nárožným, jehož čistě dadaistické improvizační vsuvky ("Kdybych byl takhle malý trpaslík, tak by mi úplně stačily takovéhle činely."; "Jé pane šéf, to je Vlčko Plčko." "Nó, teď tam přijde ta nemocná koza.") posouvají seriál úplně mimo svůj původní záměr. A já si odmítám připouštět, že v době kdy má prequely a spinoffy každá bohem zapomenutá píčovina, není nic jako spin-off s Jaroslavem Duškem. Pochopitelně každé prostředí potřebuje svého trvalého záporáka, kterého zde naplňuje hysterický sporťácký imbecil Václava Knopa, který je zároveň správce domu, tedy zjevně nejděsivější kombinace hodností pro seriál adorující hospodský klid a pohodu. O to hořčejší je pak vědomí, že přesně tento typ postavy je v současné době společensky určující. Seriál Hospoda v posledních letech dosáhl mírného znovuuznání právě v důsledku další akcelerace společenského dění, stejně jako tomu bylo v době jejího vzniku. Podobně jako tehdy může najít opět své místo v době všeobecného hodnotového tlaku, proměn prostředí i nároku na individuální i společenskou odpovědnost v turbuletní době. Což jsou všechno aspekty a hodnoty, proti kterým seriál stojí se svou adorací spokojené stagnace a přirozené prostoty. Ve své podstatně je to očistný nihilistický zážitek. () (méně) (více)