Režie:
Václav KubásekScénář:
Karel SteklýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrají:
Jaroslav Marvan, Marie Ježková, Otomar Krejča st., Marie Kautská, Vítězslav Boček, Vladimír Hlavatý, J. O. Martin, Lubomír Lipský st., Emil Bolek (více)Obsahy(1)
Strojvůdce Matys zachrání za druhé světové války při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, které láskyplně říká Líza. Sám je při útoku zraněn. Čeká pak doma na uzdravení a na konec války a těší se, že bude znovu na opravené lokomotivě jezdit. Konečně je po válce. Matysův zeť Vojta se stane také strojvůdcem. V den narození svého syna se Vojta opije a zapomene, že má služební pohotovost. Když je pak volán k plnění povinnosti, není k nalezení. Starý Matys se nechá přemluvit, aby ho tajně zastoupil. Na trati zabrání nehodě, když zastaví odpojené vagony. Všichni se domnívají, že vagony zachránil Vojta. Vojta na nátlak rodiny o celé věci mlčí. Matys je poslán do penze. Ještě předtím, než mu přátelé uspořádají slavnost na rozloučenou, spojí se Matys s učni a s jejich pomocí lokomotivu opraví. A v Matysův den poslední se všechno obrátí - stroj je v pořádku a přednosta vyzve Matyse, aby na něm dál jezdil. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Je to dobrá poválečná nestárnoucí komedie s vynikajícím Jaroslem Marvanem. ()
Z nostalgie a díky panu Marvanovi!!! ()
Budovatelský film? Takže fíra Matys řekne, že vezl prezidenta Masaryka na Slovensko, všichni se oslovují pane, paní a to je budovatelský film? Jste normální? ()
Milá vzpomínka na dětství. Není to nic k popukání, ale má to své kouzlo a pan Marvan je velmi dobrý. Není to sice film, který bych si pouštěl znova, ale oddechnout si u něj se dá. Pohodička no. ()
Film nejspíš natočený po únoru se zatím nedal považovat za budovatelský. Strojvůdce v něm prožívá své poslední dny před důchodem a je vystaven pokroku, který nelítostně přichází. Ještě naposledy se mu ale dokáže vzepřít. Kdo jiný by v tehdejší době dokázal tak dobře zahrát železného dědka než Jaroslav Marvan? Nachází lásku k povolání a učí to i ty okolo sebe. Vzhledem k roku vzniku se jedná o velmi přijatelný snímek. ()
Duše železničního zaměstnance tu zajásá.Film je sice poplatný době,ale je zde mnoho historického co se týká lokomotiv a práce kolem jejich oprav.Já takle beru tento film. ()
Zapnuto a po pár minutách zase vypnuto... Budovatelský film o lokomotivě a statečném strojvedoucím, kterého sice chtějí dát do důchodu, ale on bude šťastnejší když na té své mašině zemře... Jedna hvězda navíc za Marvana.... 21% ()
Starý strojvůdce před důchodem, který se cítí ukřivděn, ale viní z svého neštěstí někoho jiného. Ale jinak celkem slušná záležitost jen o chlup horší než pohádkové Pohádky o mašinkách. Přesto si myslím, že si zaslouží všech pět hvězdiček - přestože nebudou představovat 100%. ()
Miluju Marvana a upřímně prdím na argumenty "zlé propagandy", ten film mám prostě rád, asi pro to že můj děda byl taky železný děděk a končil spolu s párou. Nicméně film je z řemeslného hlediska o dost slabší než třeba plavecký mariáš... proto dávám solidní 3 hvězdy. ()
Snímek Železný dědek mi nemohl utéci, protože jako milovník parních lokomotiv, železnice a vůbec starých dobrých časů před rokem 1938, jsem si prostě musel na něj musel udělat čas. Pravda, jeho děj se odehrává v roce 1945 na konci druhé světové války, ale těchto událostí se týkal jen začátek filmu. Zbytek se již odehrával později i když pořád ve stejném roce, ale pořád jsem se nemohl zbavit dojmu, že mi průběh Železného dědka připomíná spíše předválečné období někdy z let 1930 - 1935. Možná to bylo tím, že i když byl natočen roku 1948, jaksi v něm chybělo propagované socialistické budovatelské nadšení, ale jednalo se v něm o čistě osobní příběh nadšeného strojvedoucího těsně před penzí. Toho si zahrál můj oblíbený herec Jaroslav Marvan a tím byl umocněn můj pozitivní dojem z filmu, podporovaný krásnými záběry jedoucích parních lokomotiv. S jednou z nich jménem Líza se Marvan v roli strojvůdce Matyse tak dokonale sblížil, že během náletu za druhé světové války riskoval svůj život, aby černou dýmající krásku zachránil v tunelu, ale sám byl při tom zraněn na noze. Doma při rekonvalescenci se nudil a pozoroval z okna dění na nádraží. Byl dokonce tak znalý, že dokázal poznat, jaké uhlí zrovna lokomotiva spaluje - jestli je z dolů v Kladně nebo Ostravy. I když se stále nemohl do práce vrátit, shodou okolností se zasloužil o zachycení samovolně jedoucích vagonů, které pak v pořádku předal jeho zeť Vojta. Další události pak na sebe nenechaly čekat, nechci se zdržovat jejich vypisováním, ale jak jsem už psal, jednalo se zde hlavně o osobou Matyse a jeho lokomotivy. Hlavní otázkou bylo, jestli se strojvůdce natolik uzdraví a vrátí se do práce nebo půjde do penze a také jestli jeho milovaná Líza bude opravena nebo sešrotována. A jak vše dopadlo uvidíte sami, protože si tento snímek vaši pozornost určitě zaslouží. A to jak svým lidským dějem, tak výbornými hereckými výkony nejen pana Marvana. V jednom ze záběrů jsem poznal mladého Lubomíra Lipského staršího ( paradoxní dovětek ) či Karla Effu. Ostatní jména třeba nejsou tak známé, s výjimkou Otomara Krejči, ale to vůbec nevadilo. Myslím že se zde všechno povedlo, nechyběla akce, pěkné záběry, lidský příběh i potřebný humor. Proto ode mne film Železný dědek dostává tři železné hvězdy ***. ()
Zbytečně podceňovaný film. Komentátoři si zřejmě nevšimli, že film dává vcelku smysl a dokonce si pan dirigent Smatek dal práci s hudbou, která je sice nahraná v horší kvalitě ovšem napsaná v kvalitě nesrovnatelně vyšší. ()
Krásně civilní herectví Jaroslava Marvana i přes budovatelský žánr filmu. On to dokázal zahrát tak, že mu to věřím. ()
Reklama