36. komnata Shaolinu

Pane jo. Dlouho jsem se šaolinským filmům vyhýbal, protože kung-fu zas tak nemusím. No byl jsem mile překvapen. Za to čtvrtstoletí 36 komnat vůbec nezestárlo. Skvěle jsem se bavil u výborně vymyšlených jednotlivýck komnat a i bojové scény se mi hodně líbili. Tak hodnotím jako nefanoušek žánru asi maximalně jak můžu. (11.06.2006)

Super, rozhodně jeden z nejlepších filmů o kung fu, sice tam nejsou žádný slavný herci jako třeba Bruce Lee, ale tim se kvalita soubojů nesnížila, spíš naopak mi to připadalo daleko líp udělaný než jiný podobný filmy z tý doby, všechny souboje vypadaly opravdově, akorát zvukaři se na nich vyřádili až moc, když narazí meč na dřevěnou tyč, tak je slyšet skřípaní a cinkání a tak podobně, ale je to tam pomálu, protože ani těch soubojů tam moc neni, protože hlavní část filmu je trénink v klášteře, ale i když by se to mohlo zdát že to bude nuda, tak neni a je to docela zajímavý. na tu dobu určitě hodně nadprůměrnej film (19.04.2005)

Na filmy, jejichž obrazy jsou pevně zafixovány v dětské hlavě a jsou spojeny s určitými pozitivními vzpomínkami by se po pětadvaceti letech asi nemělo koukat... Kolik jen úderů schytal ten starý ořešák u babičky na zahradě vedle hromady poskládaného starého dřevěného oplocení, které v dětské představivosti byl klášterem Šaolin...? A to zásluhou především tohoto filmu. Ten posun ve vnímání filmového díla je neuvěřitelný: To, co jsme tenkrát viděli jako fascinující souboj dobra a zla - nám tehdy novými - zvláštními bojovými prostředky, dnes vidím jako směšnost s příšernými herci předvádějícími dobře nacvičenou gymnastiku a potřísněnými krví nepřirozené barvy. Přesto jsem v té legendární výcvikové části určité stopy působivosti našel i po těch letech a moji nejoblíbenější scénu, kdy hladový San Te hledá v jídelně zbytky rýže poté, co po zpackaném přeskoku vodního příkopu přišel pozdě na večeři, jsem si užil s patřičnou dávkou nostalgie. (04.01.2018)

Osobně asijsné kung-fu zrovna nevyhledávám, ale tohle mě příjemně překvapilo. Sice scénář je pro Shaw brothers naprosto klasický, čímž myslím jednoduchý, prakticky bez žádného zvratu. Všechno se odehrává přesně tak, jak si divák myslí. Nejdřív neschopný studentík se vypracuje na mistra Shaolinu. Ale co, tyhle filmy na tom byly založeny. A když jsem se smířil s tím, že příběh bude asi nic moc, tak jsem se už jen nechal unášet skvělou akcí, která je nádherně přehledná, ladná a na pohled opravdu příjemná. Navíc tehdy ještě neznámí Gordon Liu sice lehce přehrává, ale aspoň je celkem zajímavý. Jako oddychová klasika je to určitě skvělý film. Sice nezaujme každého, ale jako příjemné zpestření evropské a americké filmové kultury vřele doporučuji. (17.06.2006)

Když jsme byli malí, shaolinští mniši z tohoto filmu byli pro nás jedni z nejúžasnějších hrdinů. Tenkrát jsem se nestaral o to, že herci jsou horší než ochotníci z Horní Dolní a scénář je nasazen tím nejtupějším způsobem na schéma Ponížení -> Trénink - > Pomsta. Však jsem také veškerý děj po těch letech zapomněl. Ale jednotlivé komnaty Šaolinu a scény, ve kterých bojoval hrdina s trojdílnou tyčí, ty mi utkvěly v paměti velmi živě, asi už navždy. Budiž to bonusem k hodnocení jinak chatrného a papundeklového filmu, že se dokázal takhle silně otisknout do klukovské duše. Slabé ***. (23.06.2009)