Režie:
Julian SchnabelScénář:
Julian SchnabelKamera:
Ron FortunatoHrají:
Jeffrey Wright, Michael Wincott, Benicio Del Toro, Claire Forlani, David Bowie, Dennis Hopper, Gary Oldman, Christopher Walken, Willem Dafoe (více)Obsahy(1)
Přední sběratelé a proslulé světové galerie se praly o jeho práce. Břemeno slávy bylo ale příliš veliké. Byl mladý, nesmírně talentovaný, úplně chudý a neznámý. Stejný, jako tisíce jiných nezávislých malířů v Americe. Pomaloval ulice, zdi a plechové ohrady. Jeho publikem byli nuzáci a bezdomovci, kteří měli brlohy přímo pod jeho největšími díly. Pak potkal legendárního Andy Warhola. Během jednoho roku se stal Jean-Michel Basquiat senzací celého světa. Přední sběratelé a proslulé světové galerie se praly o jeho práce. Břemeno slávy bylo ale příliš veliké… (HBO Europe)
(více)Recenze (107)
No, sláva dávným časům, kdy jeden pře/vy/vrhnul talíř špaget s kečupem na gauč a bylo z toho umění. Basquiat byl kluk, co si uměl vybrat dobu. Ale to, že mi jeho "díla" připadají jako nesmyslný plácaniny, je úplně nepodstatný, důležitý je, že film jinak pěkně zachycuje nicotu, vzestup, slávu, radost, pýchu, paranoiu, smutek, lásku, přátelství, falešná přátelství, podlost, závislost (ať už na látkách, tvoření či lidech), touhu (ať už po slávě či lásce, pravým přátelství, blízkosti a porozumění) a nakonec pád jednoho obyčejnýho kluka z ulice, co si myslel a na chvíli přesvědčil i svět, že je geniálním malířem. Navíc jsem se dost pobavila nad tím, jak vždycky vyplodil nějakou kravinu a všichni z toho byli na větvi, když Andy řekl, že je to umění, tak je to přece umění. A taková plejáda známých jmen (Dafoe, Walken, Del Toro, Oldman, Posey, Love, Wincott, Bowie, Forlani, Wright a Schnabel) a všichni si svoje splnili. ()
Snímek, natočený podle románu Lecha Majewskeho, nenabízí žádné dojemné drama plné drásajících emocí, ale čistě jen surový pohled na rozkvět a zkázu jednoho mladého výtvarníka, který chtěl jen tvořit a ne vysvětlovat "co" a "proč" to dělá. A v tom smyslu je Shnabelův debut zobrazující boj individuálna a společnosti parádním výtvorem, stejně jako herecké výkony Jeffreyho Wrighta, Benicia del Tora, Michaela Wincotta a nepochybně také Davida Bowieho. ()
Zaujal mě příběh toho hocha, ale moc se mi líbil D. Bowie jako Andy Warhol....Je zajímavé, že hodně lidí co "něco" v této době tvořili, a taky se mezi sebou více či méně poznalo osobně či přes svá dílo, tak skončilo své životy předčasně, často na následky drog, tedy vzali si život skrz hluboké deprese a úzkosti, jako následek rajských zážitků, které drogy přinášejí. Každý, kdo se o tomhle období chce dovědět víc, tak ať si přečte knihu "Můj život s Andy Warholem", či "Andy Warhol od A po Z a zase zpět" a podobnou literaturu. ()
Jedna z typických postav Warholovy Faktory - továrny na umění, kde znaky nemají smysl, nenesou v sobě žádný význam. Mladý černošský umělec Basquiat, jeden z představitelů generace tvůrců přímo ovlivněných Andy Warholem, je hlavní postavou tohoto skvělého biografického filmu režiséra Juliana Schnabela (jinak též významného newyorského postexpresionistického malíře). Boom pop artu odstartoval zajímavý zvrat ve vnímání umění - Warholovi šlo ještě především (mimo odklonu od abstrakce zpět k realitě a zaostření optiky na všední ,,komerční, objekty) o slávu, pozornost a peníze, jeho mladí žáci si naopak soustředili na fakt, že umění musí zpět za lidmi - tedy ze snobského prostředí galerií zpátky do ulic... Tak vzniklo graffiti - typický produkt městského vnímání krásna, tak vzešla hvězda Basquiata - neortodoxního tvůrce graffiti a pláten na pomezí abstrakce a experimentu. Vedlejším produktem úspěchu a slávy bylo zjištění, že Basquiatova plátna se za obrovské částky znovu stávají součástí sbírek snobských sběratelů, což mladý umělec vyvažoval právě tvorbou graffiti a writů přímo v ulicích New Yorku. Barevným sprejem vyvedený nápis, obrazec či kresba na zdi byly fenoménem, který jen posiloval Basquiatův kult (k tomu přispěla nejvíc samozřejmě jeho předčasná smrt) a hlavně poukazoval na ten nejdůležitější faktor - umělcovu nezištnou radost a vnitřní potřebu tvorby, stěžejní hnací sílu každého skutečného inovátora a kreativního jedince... Skvělý film, skvělá režie, strhující i přesvědčivé herecké výkony (David Bowie jako Andy Warhol...)... Basquiat... Jsem zvědav, kdy někdo natočí biografický film o další významné personě této Warholovské školy - Keithu Haringovi (jeho dílo bylo k vidění na vlastní oči třeba v Centru Egona Schieleho v Českém Krumlově)... ()
Pěkný životopisný film. Ale na druhou stranu... Je to docela normální lidský příběh. Většina velkých, uměleckých géniů si kompenzovala svou nevyrovnanost v drogách a jiných neřestech. Je to daň za jejich odlišnost. Basquiat nebyl žádnou vyjímkou. Takže, když koukáte na tento film, příjde vám, že jste už vše tak nějak viděli, že už to vlastně znáte, jen v jiném podání. ()
Galerie (31)
Photo © 1995 Miramax
Zajímavosti (4)
- Postava kterou ztvárněl Gary Oldman (Alber Milo), nebyla skutečná, ale portrét samotného režiséra Juliana Schnabela. (formelin)
- David Bowie vo filme používa pravé parochne, ktoré nosil sám Andy Warhol. (eurika)
- Jean Michel Basquiat nesouhlasil s použitím jeho maleb ve filmu. Režisér Julian Schnabel tak musel obstarat repliky. (Listeroman)
Reklama