Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)

(více)

Recenze (62)

Wewerush 

všechny recenze uživatele

Nebudu tady rozebírat propagandistické motivy filmu, protože tak by film nešel hodnotit. Ale dialogy, režie a vůbec všechny formální prostředky filmu jsou nepovedené, film působí jako parodie na propagandistické filmy, ačkoliv je jedním z nejhorších. Herecky je film dobře obsazen, takže za to dávám tu jednu hvězdičku, ale víc ani ťuk. ()

_aandyy_ 

všechny recenze uživatele

Hvězdičku si to zaslouží. Za formu - nikoli za obsah. Pokud se odpoutám od jakékoli propagandy, která je bohužel velice zdařilá, vizuálně je to vlastně docela hezké. Bohužel téměř všechno, co se tam nachází ("podle skutečné události", podrazy na vévodu, zboření kovářova domu) na mě působilo tak nesnesitelně odpudivě, že nemůžu hodnotit jinak. ()

Reklama

Belbo 

všechny recenze uživatele

Nemyslím si že je Süss Bůh ví jaká štvavá agitka proti židům (kdo chce agitku, si má pustit Věčného Žida). Mnohem víc mi přijde jako předchůdce Stoneova Wall Street v historických kulisách. Süss je pojat jako svině, ale v prvé řadě na proto, že je Žid, ale pro své šmeliny. Například postavy rabína či věštce žida nejsou nijak pejorativně tendenčně zabarvené. Süs je sice pověšen za špinění čisté krve, ale jen proto, že vše co dělal bylo defacto legální. A teď budu doufat, že mne nikdo neudá a nepudu bručet za propagaci fašismu. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Ach jo, kdy si konečně drazí kolegové uvědomíte, že tady provádíme reflexi filmů (odtud název Česko-Slovenská filmová databáze) a nikoliv reflexi (jinak ovšem v tomto případě jistě ušlechtilých) politických názorů. Německý film Žid Süß se jmenuje jako román německého spisovatele Liona Feuchtwangera, v obou vystupují postavy totožných či podobných jmen, ale film Žid Süß není román Žid Süß! Po tolika letech života v totalitním Československu, kdy bílé bylo černé a černé bílé (stačí si dnes pustit Televizní noviny po 25 letech a poslechnout si zprávy o dokonalých hospodářských opatřeních Sovětského svazu a naopak ekonomické mizérii Západu), bych čekal přeci jen o špetku víc soudnosti.____ Můj postoj ke kontroverznímu filmu však nic nemění na faktu, že Žid Süß byl "spíchnut pořádně horkou jehlou", což je vidět hlavně na jeho střihu. Některé záběry tak působí spíše jako sestříhané dějství z divadla, kontinuita vázne nebo chybí zcela.___Zajímalo by mě, kdo z hodnotících tento film dokoukal až do konce, kdo z něj viděl aspoň kousek?____Račte si též povšimnout nápadné podobnosti deviantních prvků v chování vévody Karla Alexandera (Heinrich George) a císaře Rudolfa II. (Jan Werich) z filmů Císařův pekař – Pekařův císař. Neinspiroval se tady tak trochu někdo....? ()

Ajantis odpad!

všechny recenze uživatele

Kdyby Chaplin namísto Diktátora natočil tohle, měl by veškeré mé uznání: stěží si dokáži představit film, který by nacistické metody zesměšnil důkladněji (ovšem nelze chtít po soudobé propagandě americké, aby disponovala takovým nadhledem). S trochou znalostí historie se Žid Süss mění chvílemi v totálně absurdní podívanou; zejména závěrečná porada soudců je vypointována doslova smrtícím způsobem, až jsem si říkal, jestli anglické titulky nenapsali nějací vtipálci "jen tak". :-) K hodnocení je tohle dílo avšak snad ještě nevděčnější než tématicky spřízněný Věčný Žid, protože přece jen jde o "klasický" film (a svou řemeslnou a hereckou stránkou ne úplně tragický). ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • K účinkování v komparzu byli donuceni i někteří Židé z pražského ghetta, celé scény v synagoze se natáčely v Praze. (gjjm)
  • Je to jediný antisemitský film, který byl promítán i po druhé světové válce. V roce 1955 byl přetlumočen do arabštiny. V arabských státech ho distribuovala sovětská agentura Sovexport. [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama