Iveta

Zajímavý počin. Akorát chvílemi se to dost táhne a když to začíná být zajímavé, tak je konec. Určitě dobře natočená biografie, která má značné rezervy. Bohužel, Iveta není Marilyn a Petr není Fredie. Takže se jich chopil někdo jiný. Nicméně příslib zajímavějších momentů a kvality tu je, tak uvidíme, co přinese druhá série. (23.02.2023)

Ten Samir by asi potřeboval léčebnu. A smutné je, že mu to takto schválili. Michal Samir se narodil v roce 1985, takže nemá o té době ani o Ivetě žádné ponětí. Jednou z podmínek natočení bylo, že verzi bude schvalovat, a případně může i zasahovat, Ivetin (a Štaidlův) syn. Takže je velmi smutné, že zpětně takto vidí svou mámu. Že má Iveta nějaký psychický problém ohledně své umělecké vize už v dětství, je možné. Mohlo to být hlavně despotickým otcem. Ale že by celou dobu raketového růstu kariéry byla jen uplakanou hromádkou neštěstí a nikdo neukázal naopak její radost, štěstí a jak si to užívá, to je asi blbost (pozn.: nejsem její ctitel). Co se týče Sepéšiho, je mi úplně jedno, jestli byl takový nebo menší debil. Prostě byl. Série (S01) je natočena rozvlekle, nudně, ponuře a depresivně. To mě k tomu vzestupu taky nesedí. U toho ponurého retra je nejhorší, že blboň Samir se do natáčení tak ponořil, že se mu podařilo udělat film přesně takovým stylem, jak se točily (ty horší) televizní inscenace v těch letech. Prostě Machr! (14.02.2023)

Celkově se mi seriál zatím líbil, jen mi Ivetu vzhledově víc připomínala Patricie Pagáčová než Anna Fialová (jinak jsem tu "zápletku" s Patricií a jejím seriálovým manželem moc nepochopila). První série mi přišla ucelenější, v té druhé už byly (na můj vkus) moc velké skoky a šlo spíš o střípky ze života než vyprávění. (01.04.2024)

Popravdě jsem čekal mnohem větší tragédii. Bartošovou jsem v jejich posledních letech života vnímal jako nevyrovnanou osobu s řadou problémů, jejíž osobní život se pohybuje v zajetí prapodivných a silně toxických parterů (manželů). Tvůrci naštěstí mapují život Ivety na jejím profesním startu a na samotnou zpěvačku má trojdílná série spíše rehabilitační vliv. Překvapivě působí postava Petra Sepéšiho, která zdánlivě prorokuje, že Iveta to s chlapy mít jednoduché nebude. Role Vojtěcha Vodochodského se nese v duchu zakomplexovaného spratka s ctižádostivými choutky, který se chce po nesporném talentu zpěvačky rychle vyvézt nahoru. Postavy obou interpretů nejdou příliš do hloubky, ale celkově děj funguje a scéna, kdy Ladislav Štaidl „školí“ Sepéšiho je vlastně docela dobře napsaná, ale zároveň má Samirova režie spíše naivní vyznění, které ale může reflektovat její tehdejší pohled na svět showbyznysu. Vzhledem k tragickému konci Bartošové je spíše dobře, že podobné věci vznikají – moc možností, jak restaurovat její pověst tu nebylo. (10.06.2022)

Tuzemská odpověď na francouzské fantasy dobrodružství Arthur a Minimojové pracovně nazvaná Artur a mimoňové je u konce. Ve společnosti bývalé princezny českého popu jsme strávili téměř devět hodin, během kterých mne scénárista a režisér Michal Samir nedokázal přesvědčit, že tuto sérii bylo třeba natočit a když ano, tak že toho měl zhostit právě on. Samir si občas si ulétával mimo naši realitu, občas nevěděl o co se opřít a občas nás nechává jenom pozorovat prázdný rám. Jestli se něco vyloženě povedlo, tak to je navození nostalgické retro atmosféry (především v první sérii) a stylizace současných herců do postav, které lemovaly zpěvaččin tragicky ukončený život. Na druhou stranu vyloženým úletem byla pasáž kolem Ivetina únosu bojovníkem proti mimozemským útokům Romanem Třískou, to byla těžká halucinace. Suma sumárum, životopisné drama je již natočené i odvysílané, přes to nejde vlak. Vyložené devadesátéosmé místo ve Zlatém slavíku to nebylo i když se nemůžu zbavit dojmu, že takováto horská dráha by si zasloužila víc namazat kolečka. (06.06.2024)