Acid House

Boab: "Seš přesně takovej, jakýho jsem si tě vždycky představoval." Bůh: "To proto, že nemáš žádnou představivost, ty blbá pičo." chch. Představuju si, že jsem promítač v kině a furt vidím ty profláklé klišovité filmy dokola, nic mě nepřekvapí a nebaví mě to. A pak přijde tohle. Něco, co se jen tak nevidí. Vybočuje to ze všeho, co kdy kdo natočil - ono asi s tou předlohou a scénářem od Irvina Welshe se ani není čemu divit. Všechny tři příběhy jsou tak ujeté, že se dá docela snadno zaručit, že na ani jeden z nich jen tak nezapomenete. "A ještě něco, Johne. Kdyby sis chtěl někdy zapíchat, tak se ozvi. Za pětku je tvoje." Všechny postavy jsou většinou strašné trosky, úchyláci, smažky, děvky, šukající socky, násilníci, líné svině a vyjadřují se většinou velmi sprostou mluvou... a to včetně Boha. Prostě něco, co Irvine Welsh umí. A umí to dobře. Hlavně tím, v jakých situacích se postavy ocitnou. Natočit pak podle toho film už pak moc umu nepotřebuje. Teda Paul McGuigan se nemá za co stydět, akorát to mimino z posledního příběhu mohlo být krapet líp udělané, no. Do toho všeho samozřejmě solidní ostrovní soundtrack. "Coco fuckin' Bryce!" (29.09.2021)

Ne každý den je posvícení a ne každá adaptace knihy Irvina Welshe dopadne jako Trainspotting. Trainspotting to rozhodně není, ani to neměl být. Přesto se určitá podobnost najde, v atmosféře snímku a zejména v postavách. Oba jsou o mladých chlapech, kteří nějak neví, co se životem. V Transpottingu mi ovšem byli ti feťáci sympatičtí, i když se jejich život topil ve sračkách (někdy doslova), dalo se jejich chování svým způsobem chápat a jejich život ve filmu prožít s nimi. Acid House tak bohužel vůbec nezafungoval. Postavy mi byly ukradené, atmosféra mě nevtáhla, hudbu si už nepamatuju a ani nic z filmu mi neutkvělo v paměti. Někomu to může sednout více, ale pokud film minete, o nic zásadního nepřijdete. (27.06.2023)

Ujetost. Totální. Fakt. Čekal jsem původně, že to bude o feťácích (aspoň podle názvu), ale nakonec to bylo dobrý i tak. První příběh-nevim kdo to vymyslel, ale i když to musí bejt dobytek, patří mu respekt. Něco možná bylo nechutný až moc, jinak dobře zpacovaný. Druhej příběh-nejreálnější, dobře udělanej, a bohužel ze života. Já bych s tou čubkou vyrazil dveře už v tý hospodě. Třetí příběh-totální sci-fi s příchutí LSD a výměny duší. Asi to vymyslel stejnej dobytek, co dělal první příběh. Celkově vzato-parádní prasárna na dobrou noc, kdy musim ráno vstávat do práce a potřebuju klidnej spánek :-D. Mohlo to bejt ještě lepší, takže dávám 4. A potěšil skotskej akcent. Jinak na Trainspotting asi nikdy nic mít nebude. (17.03.2010)

Dost často vtipný, ale v důsledku hodně smutný pohled na to, jak žije na ostrovech ta chudší a pitomější část lidí. V první části je to ještě prdel, ta druhá mi přišla děsivá - i tím, že mizerný přístup k dětem je u britské underclass běžná věc, třetí je spíš ujetost bez větší myšlenky, i když uznávám, že Spud je pekelnej. I když umíte anglicky, určitě si opatřete titulky, protože budete stejně rozumět tak každé čtvrté slovo, inu Skotsko. (12.11.2014)

Acid House jsem si pustil téměř bezprostředně po dočtení Welshovy stejnojmenné knižní předlohy. Paul McGuigan zfilmoval tři z mnoha povídek obsažených v původní knize, přičemž přísnější měřítko snese jen ta prostřední (Měkkejš) s Kevinem McKiddem (Tommy z Trainspottingu či Lucius Vorenus z Říma) v hlavní roli. Toto filmové zpracování na mě zkrátka působilo jaksi amatérsky a až moc ujetě - ne všechny literární díla holt jdou zfilmovat. U dalších Welshových knih - Trainspotting a Filth (Sviňák) se to režisérům povedlo mnohem obstojněji - je to však dáno i tím, že výše zmíněné jsou souvislé romány, zatímco Acid House představuje sbírku kratších povídek. (04.03.2017)