Dům plný strachu

Jednou jsem takhle s přáteli pořádala opékání špekáčků. Ačkoliv jsou mí přátele vzhledem k mému bydlišti a studiu každý od jinud a znají se pouze přeze mne...strhla se živá debata o tomhle filmu, který si všichni pamatujeme z dětstí a všichni s děsivě detailní přesností a všichni sdílíme tentýž děsivý pocit, který v nás tento film vyvolal. Pokud je příběh natolik strhující, že zanechává v lidech nesmazatelné stopy, zaslouží si pět hvězdiček. (26.05.2008)

Vážení přátelé...dnes jsem po 15ti měsících na čsfd, poprvé zabrousil do diskuze a objevil diskuzi na téma "Hledám film"...Za těch 15 měsíců jsem si tady na databázi našel téměř všechny filmy, které jsem kdy viděl co mě něčím zaujaly...až na několik, ze kterých si vybavuji pouze děj, jinak většinou nic... Tohle je jeden z nich, který mi v dětství (tedy odhaduji tak před 18ti lety) strašně zalezl "pod nehty" a zapamatoval jsem si jej velmi detailně. Jenže v něm nehraje nikdo známý a je to navíc kanadské...takže jsem neměl jak to vyhledat. Inu, tak jsem zkusil v diskuzi štěstí - a světe div se - to co jsem nenašel za 15 měsíců hledání tady, mi pomohl najít "Pit" v diskuzi za neuvěřitelných 35 minut! A to jsem opravdu zkusil jen tak štěstí! Opravdu - dotaz podán 23.04.2008 05:41 a odpověď vložena 23.04.2008 06:15, kdo nevěří ať se přesvědčí...Neuvěřitelné...I takhle funguje databáze! Tak a teď už to jenom nějak sehnat...Ale věřím, že tady to nebude problém...PS:Koukám, že přeci jenom někdo známý se na tomhle filmu podílel - scénář údajně Vojtěch Jasný...Nevíte, proč jsem tohle všechno našel zrovna dnes, kdy má svátek Vojtěch!?! (:o) (23.04.2008)

Já si na tenhle film ze svého dětství nevzpomínám, ale vyprávěli mi o něm bratranec s kamarádem jako o jednom z nejděsivějších filmových zážitků dětství. Neváhali jsme proto, a poodhalili roušku tohoto (dle okolních komentářů všemi) obávaného snímku. Nebudu více prozrazovat, nerad bych vás od tohoto dětského 'kultu' nějak odrazoval či něčím vás ovlivňoval. Ty 3* jsou rozumným neutrálem mezi dětským strachem a dospělým pohledem na tuto 'rodinnou zábavu'. (05.10.2008)

Taktéž jsem dítě zlatých osmdesátých let. Na tenhle kousek se nedá zapomenout a na ty rychle dorůstající vlasy taky ne. Film jsem viděla ještě na černobílé televizi, ale i tak to byl zážitek. V té době jsem neměla tušení, kdo je Céline Dion. Neuškodila by repríza. Je totiž pár filmů, které bych chtěla minimálně ještě jednou vidět. (24.06.2009)

"Co to na mě zkoušíš, Michaele ?? Lidské vlasy rostou pomalu, tak půl centimetru za měsíc !!" - "Ne ty moje, pane !!" ;) Laskavý čtenář / divák promine, ale pod tou obří tíhou nostalgie má jeden - Tedy já rozhodně ano !! - nesmírnou chuť dát všech pět kousků, on totiž máloktery jiný snímek dostává statusu legendy, a to skutečně v tom pravém smyslu slova, byť druhá projekce a zub času spolehlivě hvězdu a půl sežere, přestože tenhle velmi originální kanadský film, tenhle hybrid, s výraznou českou stopou režiséra Vojtěcha Jasného, který se podílel na scénáři téhle noční můry jedné nejen tuzemské generace, působil nejednomu z nás hodně těžké sny.. A co by na tohle řekl Freud ?? ;) Těžko říci, ovšem daleko větší záhadou zůstává, jak silný psychický dopad na dětského diváka tenhle ryze kanadský, rozuměj nízkorozpočtový žánrový i stylistický hybrid, film měl, aniž by se vlastně dostatečně dokázal napojit na diváka dospělého.. Australskému režisérovi Michaelu Rubbovi rozhodně nelze upřít snahu, ani zásluhy za ten prvotní příběh, který údajně vytvořil pro svého malého syna, jinak ovšem těžko dále cokoli vnímat pozitivně, jedině snad pro tu cílenou jinakost odlišující typické produkce Hollywoodu, když Dům plný strachu narací a jejími prostředky připomíná spíše hongkongskou akční školu, což naopak vůbec nekoresponduje s tím civilním neherectvím většiny zúčastněných.. A tak vznikl jeden z nejpozoruhodnějších a nejrozporuplnějších filmů s tím nejzajímavějším poselstvím o představivosti a jejím chápání, jaký jsem vůbec kdy viděl.. (05.01.2013)