Dům plný strachu

Viděl jsem to asi po 25 letech a jediné co mi utkvělo v paměti, je ten vyhořelý barák. Ten mne strašil víc než ten holohlavý kluk s parukou, kterýmu pak strašně rychle začnou růst vlasy. Po čtvrtstoletí mi to už spíše přijde jako film s nepříliš zvládnutými dětskými hereckými rolemi a také ploché dialogy srážejí jinak docela příjemný příběh. [849. hodnocení, 87. komentář, 76%] (22.03.2019)

Filmu se nedá upřít originální námět a do jisté míry i přitažlivá dávka bláznivosti, která ale postupně přeteče a dospělý divák se začne divit nad vršením schválností a nijak nevysvětlených nelogičností, které celkový dojem pokazí. Když k tomu připočteme i do morku kostí amatérské herecké výkony, nezachrání snímek ani ponurá atmosféra a porozumění dětskému děsu z učitele kreslení (taky jsem na výtvarku mívala pořádně pošahané úči). /29. 10. 13./ (29.10.2013)

4 hvězdičky dávám hlavně za to, že jsem ten film viděla asi před 20 rokama a doteď jsem ho hledala s neurčitýma vzpomínkama a až dnes jsem ho našla. Je to zvláštní, proč některé filmy tak utkví v paměti. Je to film pro děti, hraný dětmi, ale má své silné kouzlo. Hlavně příběh je velmi nevšední a zvláštním způsobem děsivý. Hlavně pro mě jako pro děcko to byla pecka. A oceňuju ironického tatíka a dětské herecké výkony, i když chvílemi trochu pokulhávaly. Ale nostalgie... (08.06.2012)

Horrorů pro děti a mládež jsem moc neviděl, i když vím, že v 80. letech došlo v tomto směru na nejeden pokus. A tenhle pokus rozhodně nevidím jako marný, byť např. československá dětská sci-fi ze stejného roku Tretí šarkan, do horroru asi nikdy nezařazená, na mě působila svou atmosférou a zápletkou určitě děsivěji. Jedním z důvodů výběru tohoto kanadského kousku bylo pro mě i jméno Vojtěcha Jasného coby hlavního scenáristy a překvapivě zde jeho vklad v několika scénách jasně znát, kdy scéna z výtvarní výchovy s hromadným malováním pejska (tak jako v roce 1963 kocoura :)) nebo i vizuální triková performace u obrazu evokují scény z Jasného klasiky Až přijde kocour. :) Líbily se mi obě dospělé malířské postavy, jak tatínek, tak podivný učitel, a přítomnost samotných maleb řadím k těm nejhezčím prvkům, podobně jako závěrečnou píseň v podání Celine Dion. Ze dvou pevně propojených zápletek mě zaujala více ta kolem záhady děsivého domu a mizejících dětí, než bizarní nápad s mizením a posléze brutálním narůstáním vlasů, i když... pro zábavnou jednohubku, proč ne. K většímu zážitku po celou dobu a tím pádem vyššímu hodnocení bych asi potřeboval výraznější dětské herecké výkony nebo zhlédnutí v daleko dřívějších dobách, jež by ve mě teďka vyvolalo pocit nostalgie. [70%] (03.04.2023)

Tento rodinný film v mládí unikl mé pozornosti, takže mě k němu nepoutá žádná nostalgie. A tak jsem k němu také podle toho přistupoval. Jelikož je mimo jiné zařazen i do hororového žánru, musel jsem jej prostě vidět a bohužel na mě zas až tak velký dojem neudělal. Po hororové stránce toho moc zajímavého nenabídne – jde přeci jenom o rodinné fantasy určené převážně pro nezletilé publikum, což určitě ocení hlavně děti, u dospělých už si tak jistý nejsem. Tím ale nechci rozhodně nikoho odrazovat od toho, aby se na tento kousek někdy podíval.    Asi nejvíc mi vadilo, že tu dost věcí nedávalo moc smysl, chování některých postav postrádalo logiku, ale je mi jasné, že tohle děcka moc trápit nebude. Dětští hrdinové podali vcelku dobré herecké výkony, místy se dočkáme i docela slušné atmosféry a hlavně tu dobro zvítězí nad pomyslným zlem, takže všichni nakonec odejdou spokojení. Jistá forma škodolibosti bude rovněž potrestána a musím uznat, že některé pasáže, měly své osobité kouzlo (momentu).    Nemyslím si však, že by šlo o nějak nadprůměrnou podívanou. U někoho možná vzpomínky z dětství vzbuzují hrůzu i po letech, ale já se spíš musel smát fantasmagorii samotných tvůrců. (19.08.2023)