Hra o smrti

Kompozičně skvělé (až na Niccolasovi flashbacky, jejichž ztvárnění mi moc nesedělo), obzvlášť kouzelné jsou scény přípravy herců - Dafoeva gymnastika atd. Nemohu si ale odpustit několik poznámek ke zde vychvalované autenticitě ztvárnění středověké reality. Středověk je ztvárněn do značné míry spíš tak, jak si ho představujeme, než jaký byl. Rok 1380 je vrcholný středověk a přes decimaci obyvatel černou smrtí je to doba po masivním rozvoji měst a univerzit, a rozvoji měšťanské kultury oproti kurtoazní. I divadlo bylo na poněkud jiné úrovni než je film stylizuje (vřele doporučuji k přečtení staročeského Mastičkáře, a ke středověké kultuře jako takové Rabelaise, který je sice velmi pozdní ale vcelku příkladný, viz Bachtinova práce o něm). Žít v té době bylo asi tak stejně na sebevraždu jako v jakékoli jiné, tu naši nevyjímaje. Pro vhled do středověké reality namísto stereotypního názoru, že se jednalo pouze o dobu temna je ilustrativní např. Kultura středověké Evropy od Le Goffa. (22.08.2007)

Jakkoli by se mohlo zdát, že příběh člověka, který v sobě kvůli tíživému svědomí najde sílu vykonat dobrý skutek a čelit bezpráví, je už v literatuře i ve filmu naprosto ohraný, tady jsem hltala každou minutu stopáže a není to jen výkonem Paula Bettanyho. Vlastně je to tím, čeho jsem se nejprve trochu bála a co bylo tady podáno tak dokonale lehce a zároveň vážně (i když ne pro masové diváctvo) - totiž obsahem řešícím nejednu filozofickou a psychologickou otázku a zároveň datací do středověku. Nemohla jsem si totiž nevzpomenout na Údolí včel (rovněž se tam řeší vina a trest, byť trochu jiná) a na Sedmou pečeť (hledání pravdy o Bohu a smyslu života), a obě témata jsem našla skvěle podaná právě ve Hře ve smrti, to vše doplněné pochmurnou atmosférou a autentickým středověkým prostředí (ať už město či kostýmy). Tleskám. (02.08.2008)

Dafoe a Bettany opäť predviedli maximum čo mohli a dvíhajú výslednú kvalitu nahor. Hlavná zápletka a výprava zaujali, čo mi ale vadilo bolo veľa nudných pasáží a predvídateľnosť. Scenár nemá nápady aby film zanechal v divákoch výraznu stopu a chýbali mi scény ktoré vedia strhnúť. Žánrovo podobné by som skôr odporučil Meno ruže (10.07.2020)

Co dělat, když spravedlnost lidská je slepá a ta boží nejistá? Změnit repertoár.. McGuigan osobitým způsobem kočíruje svou kočovnou detektivní společnost (přípravy na představení), aby se od okamžiku, kdy na sebe Bettany hodí hábit Silase, vnořil do vlhké omítky pohádkové fresky o dobru a zlu, v níž divadelní hra a závěrečná řeč obžaloby splynou v jedno a morální bída dá vyniknout vznešenosti gest. Hereckým vládcem pro mě nebyl Preacher Man Bettany ani hadí muž Dafoe. Tu korunu jim v své krátké chvíli sebral sebejistý mocipán Vincent Cassel. (20.11.2015)

Anglie, polovina čtrnáctého století - temný středověk. Mladý mnich Nicholas (Paul Bettany) spáchal těžký zločin, a prchá před trestem, ale i před vlastním svědomím. Přidává se k tlupě potulných herců, se kterými navštěvuje i městečko Darem. To zrovna žije slavnostmi na počest svého pána, ale taká brutální vraždou místního chlapce, kterou má na svědomí jedna místní podivná ženština. Skupina v tom spatřuje možnost, jak vydělat nějaké peníze, a narychlo sestavuje novou hru o této brutální vraždě. Ale při její premiéře se začíná ukazovat, že vše je možná jinak a odsouzená žena je nevinná... Při hodnocení filmu se nelze vyhnout srovnání se starším Jménem růže. Ať už jde o velmi podobné prostředí (syrový středověk se vším všudy), tak i vlastní námět (záhadná vražda). Ale oproti Jménu růže musím říct, že zde příběh plyne mnohem svižněji, a diváka naplno připoutá k obrazovce až do závěrečných titulků. Nejsou zde žádné zbytečné scény, které by děj rozmělňovaly a pořád je na co koukat. I herecké obsazení se Paulu McGuianovi podařilo dokonale - Paul Bettany je herec s velkou budocností a role mnicha zmítaného pochybnosti o sobě samém mu skvěle padla. A Willem Dafoe jako hlava herecké rodiny byl možná ještě lepší. Když se podívám na druhou stranu barikády, tak Vincent Cassel jako povýšený "pán" je taky super. A Ewen Brenner jako prolhaný mnich. Nemohu jinak, než dát plný počet! (16.01.2009)