Jen počkej...!

Nu pagadi! Nostalgia je nádherná a zákerná zároveň - avšak pri No počkaj, zajac! sa skutočne nepamätám, že by sa mi to niekedy nepáčilo, nudil som sa či som sa pri tom o dušu nesmial. Fakt. Jeden z nesporných prínosov komunizmu pre zvyšok hlúpej, kapitalistickej Európy, ktorá netuší, o čo s prijatím demokracie vlastne prišla... Tento animák zbožňujem. A že som v tej dobe ešte nebol na svete? Ale choďte, však toto sa pomaly ešte aj dnes dá občas vidieť v televízii :-D 100% (a čo ste čakali, krémeše?). (06.03.2014)

Rozprávka, ktorú si pamätá veľa ľudí z môjho detstva aj z detstva starších generácií, lebo to bola jednoducho kultová rozprávka, ktorá bola nesmierne vtipná. Stále vyhrávajúci prešibaný zajac a jeho prenasledovateľ vlk, ktorý takmer vždy prehrá. Toto je proste nezabudnuteľný seriál pre deti so super hudbou a vydarenou animáciou. (02.04.2012)

Socialistická obdoba Toma & Jerryho a Ptáka Uličníka s Kojotem. I sovětská verze se řadí mezi největší perly v tvorbě pro děti a je jen škoda, že epizod je tak málo a nemůžeme si vychutnat více příhod. I pro mě to je krásná vzpomínka na doby dřívější. No a taky bych dodal, že jsem rád, že vlastním na VHS starý dabing seriálu, viděl jsem to i s novým na Nově a byl jsem docela zklamán. (09.12.2008)

Kult mého dětství a jeden z nejlepších animovaných seriálů, které jsem až dosud viděl. Bylo a je mi úplně putna, že to natočili Sověti – kvůli tomu rozhodně nehodlám snižovat hodnocení, navíc mi to vůbec nevadí. Pobavil jsem se u toho jako dítě, pobavil jsem se u toho i po třiceti letech jako dospělý. Tohle je prostě klasika, která nikdy nezklame. Akorát jsem si až teď všiml, že vlk zřejmě miloval růžovou barvu – páč ji na sobě měl snad v každém dílu. Tady není o čem, jasných pět hvězd… (12.02.2019)

V dětství jsem to miloval, dnes už na to ale koukám samozřejmě trochu jinýma očima. Některé epizody považuji za slabší, některé jsou naprosto geniální. Ačkoli se tam toho moc nenamluví, rozhodně to stojí za vidění v originále, protože slyšet Papanova coby vlka pronášet jeho legendární výhrůžku Nu, pogodi! je nezapomenutelný zážitek, který ve mně vždy vyvolává spolehlivý výbuch smíchu. Při novém sledování všech epizod po letech mi přišlo zajímavé sledovat, jak jsou obě postavy charakterizovány - zatímco vlk je podle všeho kriminálník, flákač, kuřák a nýmand bez práce i osobních zájmů, který má věčně hluboko do kapsy a jehož jediným smyslem života je pronásledování svého vysněného pokrmu, zajíc je oproti tomu sportovně založený slušňák s širokou paletou zájmů a podle všeho dostatečným příjmem - většina epizod je založena na situaci, že zajíc si někam vyrazí nebo něco podniká, a vlk se na něj přisaje a střídavě ho pronásleduje, a střídavě si zkouší nejrůznější profese a aktivity, při nichž dokonale popírá fyzikální zákony i jakoukoli logiku. Na čí straně jsou divácké sympatie, je snad jasné - každý přece fandí vlkovi, protože zajíc je odporně dokonalý slušňák, ne nepodobný Mirku Dušínovi. Sledovat interakci těch dvou je vůbec zajímavé, protože se neomezuje jen na čisté pronásledování a prchání, ale i na celou řadu dalších společných aktivit, které často zavání nápadnými homoerotickými motivy - vlk a zajíc spolu v několika epizodách tančí, sledují televizi, vlk dostává od zajíce dárky, apod. - seriálu to v očích dnešního diváka dodává na neobyčejné pikanterii. Čeho si na seriálu ale cením nejvíce, je jeho hudební doprovod - v seriálu zazní celá řada nezapomenutelných melodií od skvělých sovětských hudebníků, byť vždy jen v krátkém úryvku (např. Mark Bernes, Vladimir Makarov, Muslim Magomajev, Vadim Mulerman, Anna German, Gennadij Kamennyj, Alla Pugačova, Vjačeslav Dobrynin, Oleg Anofrijev, Vladimir Vysockij, Eduard Chil, Klaudia Šulženko, Valerij Leontijev, a mnoho dalších). Celkově myslím, že o budoucí popularitu se tento seriál obávat nemusí, protože už přežil své tvůrce a lidi ho mají rádi dál. Jestli to někde zakazují proto, že tam vlk kouří - nechť, svou cestu k divákům si to stejně najde. (24.05.2015)