Poslední jednorožec

Okouzlující fantasy pohádka se může pochlubit na svou dobu neobyčejnou animací, která si dodnes zachovala nezaměnitelný styl pánů Julese Basse a Arthura Rankina Jr. Neuvěřitelně sluníčkové písničky ale po třiceti letech od uvedení filmu zní naivně a směšně. A než film po hodině a půl skončí, dávno lezou na nervy. (29.09.2010)

Pohádka, která mě vždycky dojme, pro děti možná moc smutná, když princ nabude s lady Amaltheou, ale zase na druhou stranu jsou zachráněni všichni jednorožci a zlý král Haggard je poražen. Vždycky mě děsila kostra hlídající hodiny, jak jí začaly svítit ty oči po tom, co se napila Schmendrickova „vína“... Mama Fortuna a její obludárium jsou úžasní a stromová dáma, která málem umačká Schmendricka je taky krásná... Nemyslím si, že animace pokulhává, jak jsem četla, naopak mě velice zaujala, protože je to něco jiného, obzvlášť teda jejich oči. Jako celkový příběh na mě působí originálně a kouzelně, jeden z mých dětských filmů, ke kterému se stále ráda vracím... (27.04.2008)

Viděla jsem tento film, když jsem byla malá. Tenkrát to na mě velmi zapůsobilo - nikdy předtím jsem neviděla jednorožce a záběr na mořské vlny s jednorožci a ta teskná píseň, kterou zpívala ta žena-jednorožec mi zněla v uších dlouho, dlouho, dlouho. >Před rokem jsem viděla začátek a musela jsem to vypnout...nechci si kazit dojem z dětství. (17.10.2010)

Tak sa mi podarilo vidieť film skôr ako prečítať Beaglovu knihu. Fuj Nina, do konca roka 2014 to musíš mať prečítané. Som veľmi zvedavá, nakoľko je to verná adaptácia. Pretože vďaka kombinácii netradičnej animácie a takisto netradičných postáv je to ľahko rozpoznateľný a nezabudnuteľný zážitok. Videla som to v českom dabingu, o ktorom som mala info, že je podarený, ale dosť mi vadili doslovnosť a ťažkopádnosť jazyka, ktoré boli v istých momentoch vyložene na smiech. Deťom to určite tak nepríde, ale mňa to rušilo. Hudba America je nádherná, posúva to ešte o level vyššie. (Lumiere - 12.4.2014) (10.05.2014)

Poslední jednorožec...ideál mého dětství...kouzelná bytost mých dávných snů. A také úžasná sentimentální vzpomínka na film, který jsem tehdy viděla sice jen jednou, ale nikdy nevymizel z mé paměti. Po dlouhých letech konečně shlédnutý znovu a znovu... a konstatuji, že jako dítě jsem měla výborný vkus na pohádky. Neomrzí. Všechny moderní pohádky hravě strčí do kapsy...všechny najednou. (17.07.2007)