Rosetta

Od Émilie Dequenne v roli Rosetty se kamera ani na moment nehnula a za to tedy klobouk dolů, když vezmu v úvahu i to, že jsem měla pocit jako kdyby to snad ani nehrála. Role to byla svým způsobem nevděčná, protože jednu chvíli jsem jí strašně litovala a pak přišly momenty, kdy jsem měla chuť jí pořádně proplesknout, jakou jsem na ní měla zlost. Ale je to asi tak, že zoufalost dokáže člověka někdy hodně zlomit a pak dělá věci, které by za příznivějších okolností nikdy neudělal. Přemýšlela jsem, jestli jsem na její tváři postřehla úsměv a mám takový dojem, že ani jednou. A celá ta depresivní atmosféra byla navíc podtržená nevlídným počasím s neustále zataženou oblohou. Celkově to působilo téměř jako neutěšený dokument o jedné dívce, která úpěnlivě hledá svoje místo na zemi a ten konec byl na moje gusto možná až moc otevřený.. (26.06.2016)

I když bych měl připomínky ke scénáři (Spoiler: takové dívky se o sebevraždu nepokouší, jdou dělat prostitutky, cokoliv, ale života se vzdávají málokdy. Sebevraždy jsou povětšinou záležitostí měšťanskou), je skvělé, že na plátně taky vidíme dívku, jejíž snem není provdat se za slabošského multimilionáře (tomu se říká romantika), ale prodávat ve stánku rychlého občerstvení. Proto pět. (20.11.2012)

Jednoznacne najdepresivnejsi film, ktory som doposial videl. Velmi naturalisticke a realne spracovanie kruteho zivota mladeho dievcata. Ziadne citove vydieranie, ziadne klisoidne scenky, happyendy, herecke hviezdy a hviezdicky a pod. Len cista a poriadna davka zivota. Problemy, ktore nikto nechce zazit a prezit. Vynikajuce belgicke kino zaradujuce sa do mojho top rebricka. (22.11.2008)

ocenenia : MFF Cannes 1999 - Zlatá Palma, Najlepšia herečka (Émilie Dequenne) ◘◘◘◘ "Muška" modernej doby .... len záver je otvorenejší...... čím dlhšie som tento intímny pohľad kamery sledoval, tým viac som Rosettku miloval, obdivoval, súcitil.... jej zarputilosť, nepoddajnosť, vzdorovitosť osudu, okoliu, ...jej túžbu žiť, a aj keď to tak snáď nevyzeralo, jej túžbu byť milovaná a milovať, otvoriť sa, vyjsť zo seba samej.... proste MILUJEM ROSETTU! (20.03.2010)

Hl.postava byla tak nesympatická, že bych jí s chutí odstřelil hned, místo toho sem se musel hodinu a půl přemáhat, abych se "zájmem" sledoval její osudy. Filmovej naturalismus stejně jako literární má jako každý hnutí nebo směr svá omezení, která když se dogmaticky dodržujou, tak jsou svazující. Z toho filmu byla pouze cítit snaha být co "nejpravdivější", což by nevadilo, ale tento styl je prostě příliš svazující a nenabízí moc prostoru pro diváckou účast nebo zapojení, divák tu je pasován jen do role trpného pozorovatele více či méně "přitažlivého příběhu". I na hodinu a půl je tento postup příliš stereotypní a "nudný", no nic, hlavně že se metoda vyzkoušela, někomu to sedne, mě moc ne. (25.06.2011)