Kdo z koho

No podle ukázek jsem čekala slaboduchoučkou komedii a ona se z toho nakonec vyklubala celkem zlá a výstižná satira na maloměstskou společnost, sláva. A některé "hlášky" jsou opravdu krutě vtipné (třeba ty promluvy s Bohem). Nicméně po filmařské stránce tomu přece jen "něco" chybělo a to nápaditější či originálnější zpracování, takhle to vyznělo až příliš televizně. (08.01.2006)

Broderick rozhodne nepatri mezi me oblibence, ale tady mu role stredoskolskeho ucitele docela sedla, vcetne komickych momentu (kupovani ziletek v automatu, zaverecne setkani u limuziny). Cele se to tvari jako teenagerska komedie, ale tahle skupina by asi neodesla z kina uplne spokojena - Paynuv film je chytrejsi, ostrejsi humor spise pro dospele, pribeh pochopitelny take spise nekomu, kdo uz patri mezi starsi. Prvoplanoveho humoru poskrovnu - nekomu se tedy muze zdat, ze ani o komedii nejde.. (30.08.2009)

Film, jehož alternativní název by mohl znít „Uklízečova pomsta“. Jedna z nejlepších novodobých amerických komedií a zároveň jedna z nejdůvtipnějších společenských (+ politických) satir od dob Prestona Sturgese. Též skvělá připomínka časů, kdy si Payne a Taylor nebrali servítky, nešetřili jízlivostí a svým hrdinům nic neodpouštěli (a nesnažili se nás přesvědčovat, že došli k nějakému prozření a stali se lepšími lidmi). Řeči o demokracii, morálce a etice jsou sice pěkné, ale veškerou svou sílu ztrácejí, když dojde na osobní zášť. Pak vychází najevo, že spravedlnost je slepá. Přinejmenším na jedno oko. To, co začíná jako duel odpudivě ambiciózní studentky a učitele jezdícího v ošuntělém Fordu Festiva, který to nedotáhl dál než na jednu střední školu v Ohiu, je posléze doplněno o hlediska dvou dalších vypravěčů a zároveň kandidátů na školního prezidenta (jeden z nich reprezentuje populismus, druhá nihilismus). Film tak nejenže tematizuje povahu americké demokracie (mýtus o rovných příležitostech pro všechny), ale zároveň je demokratickým způsobem vyprávěn, neboť zohledňuje pohled každé ze čtyř postav a uzpůsobuje mu i styl dané sekvence (16 mm kamerou točené scény s Tammy, subjektivní představy McAllistera). Každá z nich vnímá realitu pouze ze své perspektivy a na rozdíl od nás neví, že ostatní nejsou tak v pohodě, jak se jim jeví, což prohlubuje jejich frustraci z vlastního života bez naplněných kariérních ambicí, rodiny či přátel. Cyklická struktura vyprávění (a kruhy, ve kterých se neustále pohybuje a s nimiž je vizuálně spojován McAllister) a slova o roli náhody přitom napovídají, že člověk je proti některým skutečnostem bezmocný a neustálá snaha překročit vlastní limity jej bude akorát zas a znovu vrhat do deprese. Skutečnými vítězi jsou nakonec paradoxně dva „poražení“ (Paul a Tammy), kteří se nesnažili přesáhnout sami sebe a zůstali autentičtí. Kromě inteligentního scénáře, který se nebojí ambivalence, a hereckých výkonů přesně na pomezí karikatury a uvěřitelnosti, film vyniká využitím autentických lokací a neherců (v čemž se Payne přiznaně inspiroval Formanovými filmy) a propracovaností řady zdánlivě marginálních scén do nejmenších detailů (flashbacky představující Tracy, již zmíněné 16 mm scény s Tammy, opakující se motiv odpadků, které McAllistera pronásledují na každém kroku). Vtipná, chytrá, originální a nadčasová satira, nad kterou někde opravdu hodně přemýšlel, což zas o tolika nových amerických komediích napsat nelze. 90% (29.08.2009)

"It's like my mom says: 'The weak are always trying to sabatoge the strong.'" Z mého pohledu spíše tragikomedie o poměrech na americké střední škole. Paradoxně mě bavily a víc jsem se zasmál u scén ze školního prostředí. Scény z civilního života hlavních hrdinů pak nutily hlavně k zamyšlení nad maličkostmi, které mohou radikálně změnit lidský život. Z hereckého hlediska bylo vše naprosto v pořádku, zářila zejména Reese Witherspoon (a její obličeje a grimasy), které bych i chvílemi věřit, že taková opravdu je. Ale ani Matthew Broderick a ostatní nepodali vůbec špatný výkon. A konec filmu byl také natočen velmi vkusně a mohl by i odpovídat realitě... (21.12.2010)

Alexander Payne zde ukazuje, že má prostě cit pro scénář a že dokáže napsat dobrý scénář, i když máte na první pocit, že tohle bude jen středoškolská kravina. V první řadě, "Kdo s koho" není prvoplánová komedie, ale je to místy velmi dobré drama. Tohle střídání atmosféry je hodně dobré a dovede vás znejistit. Matthew Broderick je v těchhle lehce slizkých rolích ve svém živlu. (20.01.2018)