Sláva

Film o plukovníkovi Robertu Gouldovi Shawovi a jeho černošském 54. pluku z Massachusetts se mi moc líbil. Uvědomil jsem si, že se historie bohužel stále opakuje. Zde černoši toužili po tom aby mohli bojovat za svá práva po boku bílých proti armádě Jihu, za druhé světové války letka z Tuskegee usilovala o to aby mohla létat navzdory rasistickým přesdstavám části armádního velení, že černoši jsou v podstatě opice a nejsou schopni pilotáže. Jak jim kluci, kteří naštěstí dostali příležitost ukázat co umí vytřeli zraky zná každý fanda do letadel. Rudé ocasy, to je pojem. Neskuteční borci tihle hoši. Ona totiž někdy obrovská vůle se prosadit, ukázat, že na to mám, píle a trpělivost přináší až neskutečné ovoce. A podobně tomu bylo i s tímto plukem. Bohužel byl vyslán na skoro až sebevražednou misi a výsledek jeho nasazení zaúčinkoval více politicky než vojensky. Broderick se dobře hodil do role z prvu vyjukaného kapitána a docela by podobný i svéhu historickému protějšku. Je opravdu paradoxem doby kam se dnes protirasistická otázka v Americe dostala. Řada bělochů se stěhuje do jižních států, protože je tam bezpečněji. Největším paradoxem je fakt, že herci Washington a Freeman dnes BLM vysvětlují, že v Americe žádný rasismus není, stejně tak potřeba poklekávat. Paradoxně si oba zahráli v tomto filmu. Vždy jsem byl názorově na straně Unie. Ale to co se teď děje nejen v USA začíná být šílené... Pár lidí se tu zmiňuje, že ve filmu je hodně patriotismu. Ani bych neřekl. Glory je povedeným filmem ze začátku devadesátek, skvělé a svobodné éry kinematografie. Dávám za 4 páry bot! * * * * (29.12.2021)

[5/10] (TriStar) (Technicolor /// Produkce: Freddie Fields /// Scénář: Kevin Jarre podle dopisů Roberta Goulda Shawa a knih Lay This Laurel Lincolna Kirsteina a One Gallant Rush Petera Burcharda /// Kamera: Freddie Francis /// Hudba: James Horner /// Oscar: Denzel Washington (herec ve vedlejší roli), Freddie Francis (kamera), Donald O. Mitchell, Gregg Rudloff, Elliot Tyson, Russell Williams (zvuk) /// Nominace na Oscara: Norman Garwood, Garrett Lewis (výprava), Steven Rosenblum (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.12.2011)

Film plný filmovo-hereckých objavov. Som rád, že vtedy len tridsaťpäť ročnému Zwickovi dali šancu pri takomto monumente s ťažkou vojnovou aj sociálnou tématikou. Broderick podal veľmi sympatický výkon a Denzel sa ušla jedna z prvých neslávne známych nepremenených sošiek. Naopak Freeman sa mi sem trošku nehodil. Ale bojové scény sú impozantné, dialógy, prejavy a reč pekne spísaná a príjemná pre uši (aj keď monológy to trošku spomaľovali), čo dopomohlo dokonalému vykresleniu postáv. 85%. (21.03.2007)

Působivý snímek o černošské vojenské jednotce. O mužích, kteří si jdou stůj co stůj za svým cílem, i když to může znamenat jejich smrt. Možná bych vytkl přílišnou okatost některých uměle dojemných scén, jako např. bičování vojáka, co si chtěl najít nové boty mimo posádku a najdou se i další. Celkové zpracování není špatné, přesto můj film numero uno z této doby je starý Jih proti severu. Proti němu tohle působí, jako kupa hnoje. (24.02.2012)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)