Sláva

Zwick to měl v ruce už před dvaceti lety. Na Glory se toho dá zkritizovat spousta, od pořádné porce patosu přes mdlého Brodericka (leadera regimentu mu prostě nežeru) až po všudypřítomná klišé vylézající zpod modrých kabátů. Jenže Zwick věděl už tenkrát, jak vzít zajímavé téma za pačesy a prolétnout s ním skrze dvě hodiny čistého času se vší parádou, která k tomu patří. Do posledního gramu vyvážil všechny neduhy, jež by jiné utopily, a ještě k tomu přihodil řádný nátřesk vynikajících (a nekompromisních) akčních scén, z nichž padá na zadek i Spielberg a jeho vojín Ryan. Jestli vás ani po tomhle filmu nezačne zajímat tématika americké občanské války, pak je s vámi něco špatně. Finální bitva nedojme jen ty nejzatvrdlejší. (26.03.2009)

Vynikající válečný film o strastech jedné z prvních černých jednotek v Americké armádě při občanské válce. Přímo od vlády přišel rozkaz sestavit jednotku z osvobozených otroků a postavit jí proti rebelujícím Jižanským vojákům. Po tvrdém výcviku, plném ústrků pro muže i jejich velícího důstojníka přichází rozčarování v podobě nechutě vyšších míst k jejich nasazení v boji. Sami sebe považují za vojáky rovnocenné ostatním. Bílý v nich však stále vidí otroky, navzdory protiotrokářské politice Severu. Film byl inspirován skutečnými jednotkami. postava plukovníka Shawa přímo vychází z reálného důstojníka. (03.07.2013)

Filmové spracovanie príbehu černošského pešieho pluku sa celkom vydarilo. Samozrejme, že mi prekážal americký pátos a moralizovanie, i keď oproti iným filmom boli dávkované citlivejšie. Kritizovaná hudba napodiv nie. Čo mi výrazne prekážalo, bol rýchlokvasený plukovník Shaw, ktorý mi viac pripomínal Nvotovho poštárika z Ružových snov, než veliteľa vojenskej jednotky. Na druhej strane si pochvalu zaslúžia obe bojové scény, osobitne tá záverečná, ktorá aj bez naturalistických scén mala svoju pôsobivosť. (31.03.2012)

"YOU ARE THE ONLY ONE NEGRO OVER HERE" ------- Konečne film, voči ktorému som mal relatívne väčšie očakávania. Zwick sa pustil do neohranej historickej udalosti spolu s poriadnym hereckým kádrom v podobe trojice Broderick - Washington - Freeman. Atmosféra je tu zachytená pomerne verne, akcia solídna, dialógy a hudba obstojná. Pre vyššie hodnotenie mi tu chýba niečo zapamätateľné, alebo minimálne niečo, nad čím by som na malú chvíľku popremýšľal. Dá sa však fungovať aj bez toho. Pre obľúbencov tejto témy sa určite jednalo o skvelú podívanú. (19.02.2016)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)