Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaro roku 1941 - poslední mírový den Jugoslávie před vpádem německých vojsk. Rozhrkaný venkovský autobus nabírá postupně cestující, kteří jedou do hlavního města. Cesta autobusu je metaforou konce jedné epochy, která v sobě nese nejrůznější fobie, strach a touhou po lepším životě. Stejně tak, jak se autobus blíží k cíli a atmosféra uvnitř spěje k výbuchu nesnášenlivosti a podezírání, blíží se nová utrpení pro celou zemi, jehož předzvěstí jsou první německé bomby dopadající na Bělehrad. S neobyčejnou jemností a citlivostí se ve filmu střídá komická a tragická poloha, kterou do magických dimenzí posouvají svým zpěvem dva cikánští chlapci. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (96)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Toto poznáme dobre z tunajšej klasickej kinematografie. Rázne (nielen) dedinské figúrky, ktoré zásobujú divákov vtipnými komentármi a sú zaujímavé komickosťou svojich jednoduchých charakterov. Lenže vidieť juhoslovanský road movie z druhej svetovej vojny je predsa len taká rarita, že by bola škoda si ju nechať utiecť. Poteší herecké duo z Klamného leta 68, kde stvárnili otca a syna. Aj z tohto hľadiska je sledovanie súčasného juhoslovanského filmového klubu na STV 2 zaujímavé, opakovanie hercov, spoznávanie nových režisérov a tém, ktorým sa tamojšia kinematografia zaoberala a snáď ešte zoberá. 70% ()

poet 

všechny recenze uživatele

Juhoslovanské filmy majú svoje osobité čaro, iskru a su plné života. Tie Kusturicove sú notoricky známe, ale tento nie tak nápadný filmík má takú živú atmosféru plnú bizarných postavičiek a situácií že natočiť niečo podobné v dnešnej dobe by sa už asi ani nedalo :) Je to svojím spôsobom metafora života kde má svoje miesto láska, chamtivosť, závisť ale aj priatelstvo a vzťah k rodine. Väčšinou mi hudobne vstupy vo filmoch vadia ale tu akosi prirodzene zapadajú, že to vôbec nepôsobí rušivo aj keď sa opakuje ten istý hudobný motív dookola ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Road-movie s autobusom a malou spoločnosťou, kde je svojím spôsobom zaujímavý asi každý člen. Aj keď je deň pred vojnou, tak vojnová dráma to (okrem záveru) nie je, skôr vyložene komédia. Okrem otravného spevu, keď išla stále dookola tá istá pesnička, sa dalo zabaviť. Ale kultovým bude film asi len pre domácich, ktorí sa dokážu s mentalitou a prostredím stotožniť viac. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Myslím, že o tohle se celou dobu snaží Kusturica, kdyby teda tak bolestně neklouzal po povrchu. Ve zdánlivém bezčasí srbského venkova projíždí zrezivělý autobus, v němž se městnají typizované postavy – šmelinářský průvodčí pro kterého jsou předpisy svaté, ale to neznamená, že by si nemohl bokem přivydělat. Jeho hloupý syn. Moralista, který se pohoršuje nad ostatními i ve chvílích, kdy se měl zamyslet jen sám nad sebou. Pár čerstvých novomanželů, kde ženich touží po domově a nevěsta po dálkách a dobrodružství. Světácký zpěvák, který se snaží dívku se závojem velkoměstem a dobrodružstvím svést. Veterán a lovec. Nemocný, který je při sebemenším nebezpečí nakažení vykázán do bezpečné vzálenosti. Dvojice cikánských mladíků, kteří celý příběh korelují svou nakažlivou písní, … Nesourodá společnost je uvězněna v dopravním prostředku a z rutinní cesty do Bělehradu se stává malá Odyssea, během které se charaktery jednotlivých postav schematicky vykreslují a satira kumuluje. Je totiž první den války, napětí mezi cestujícími houstne a vše spěje k tragickému konci nejen pasažérů, ale přeneseně i celé společnosti. ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Symbolická, satirická, veseloherní a trpká upomínka na příchod války do srbského kraje (6. dubna 1941) je scénáristou, populárním dramatikem Dušanem Kovačevićem, a debutujícím režisérem Slobodanem Šijanem vybudována na půdorysu epizodického road-movie a tragikomedie charakterů. Průvodčí Krstić, jeho poblázněný syn řídící vůz, veterán z války, zpěvák šlágrů, zapisovatel lidových vyprávění, nepříjemně chrchlající nemocný muž, lovec, novomanželé nebo bratrská dvojice zpívajících cikánů se postupně setkávají v rozhrkaném autobuse cestou do Bělehradu a překonávají jednu groteskní a nečekanou překážku za druhou, stejně jako vypjaté konflikty, vzájemné spory a sílící nárůst nesnášenlivosti a agrese. Ve svižném tempu a zcizován dynamickým rytmem cikánské písně spěje snímek metaforicky k zobrazení nesjednocené a nesmířené společnosti, jež si tváří v tvář válečné krizi nese do boje především skepsi, nespokojenost, neštěstí a osudovou tragiku. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (4)

  • Autobus, ve kterém se celý příběh odehrává, je Mercedes-Benz O 3500 z let 1949–1955. Ten filmový má sice komín na střeše, to je ale už předělávka typu „z nouze ctnost“. (sator)
  • Na motivy scénáře filmu vzniklo i stejnojmenné baletní představení, které mělo v roce 2004 premiéru na scéně Národního divadla v Bělehradě. (skudiblik)

Reklama

Reklama