Studio 666

Pokud budete ve spravne nalade, bude pro vas tato hororova komedie zabava. Zvlaste pro fanousky Foo Fighters. Film je zavisly na tom, jestli ma divak smysl pro humor. Samotny pribeh trpi nedostatkem kreativity. Je hlucny, obcas hloupy, nekdy desivy. Muzikanti jsou dobra kapels a hrozni herci. Soucasti filmove historie se nestanou i kdyz je videt, ze se pri nataceni bavili. Cele je to natoceno s viditelnou laskou k zanru, ale preklapi se to do parodie. (14.09.2022)

Pearl Jam high five! Kdysi jsem jsem pojal myšlenku, že by Tenacious D chtěli být jako Foo Fighters, ale asi to platí (i) naopak. Studio 666 jsem zkonzumoval jako dokument o kapele, která je přesným opakem takové, jejíž tvorbu má cenu soustavně sledovat - parta příjemných lidí, kteří se zaklínají dědictvím Black Sabbath, Led Zeppelin, brutálními riffy a těmi nejdémoničtějšími odbočkami rocku a (pouťovým) satanismem. A nakonec (ve spolupráci s Tenacious D) vyplodí Learn To Fly. V proudu té vlažné srandy, odkazů na Johna Carpentera (jehož Lost Themes III mi na cestě z Amazonu ukradl ký ďas) a samotného Johna Carpentera v miniroličce zvukaře jsou nakonec nejmrazivějšími scény ty s Taylorem Hawkinsem. (12.01.2023)

Po delší době opět snímek, kde mě trailer hodně namlsal a z výsledku jsem celkem rozpačitá. Kdyby se to trochu prostříhalo a přidalo pár vtipných scén, mohla to být pecka. Takhle je to místy zdlouhavé a nudné. Na druhou stranu Dave Grohl je pro mě jeden z nejcharismatičtějších frontmanů současnosti a některé scény byly skvělé...3,5 * (02.04.2022)

Ďábel vládne rokenrolu. Dave Grohl se ubytoval se svojí rockovou partou Foo Fighters v nechvalně proslulé prokleté vile v rámci nahrávání jejich nejočekávanějšího alba s pořadovým číslem deset. V devadesátých letech se do téhož nahrávacího studia uchýlila rocková kapela, jejíhož frontmana posedl pekelný démon, a kapela svoje album tak nikdy nedokončila. Hudební partu totiž zdevastoval jejich kapelník. A podobný devastační osud čeká i slavné Foo Fighters. A slavná kapela navíc zažívá zásadní tvůrčí krizi. Grohl zřejmě není prvním hudebníkem, a určitě ani posledním, který měl ambici vlézt do filmu, sepsat k němu námět a nějakým způsobem propagovat svoje vlastní hudební těleso. A i když má své herecké rezervy, jeho verva i osobnostní aura zafungovala a film si pilně plní svůj hororový odznak zdatnosti. Gore, ač se dostaví o něco později, je brutálně vyvedené, příběh sice nepůsobí nikterak mimořádně objevně, ovšem je podán svěžím způsobem. A k zajímavému diváckému zážitku také přispívá fakt, že ve fiktivním hororovém příběhu vidíme úřadovat žijící členy skutečně existující kapely, i když jeden z nich už nežije (bubeník Taylor Hawkins). Film trochu koketuje i s komedií, hlavně v první fázi jsou k vidění dramaturgicky nesourodé sekvence (Grohlovi se zjeví Lionel Richie, v démonických procesech má svoje tlapičky i mýval). Nevyrovnané pasáže se postupně začnou zacelovat, dostaví se brutální i originální vraždění (zabití činelem), Grohl začne být těžce maniakální, objeví se démoni, vnadná sousedka, pekelná kniha a jeden hororový atribut střídá druhý. K režijní realizaci se angažoval BJ McDonnell, co má brakové záležitosti v šourku. A jelikož má hlavně nemalé zkušenosti s tvorbou hudebních videoklipů, je vizuální stránka z řádu těch kvalitních. A nutno podotknout, že jedním ze dvou scenáristů je Jeff Buhler, specialista na hororový žánr. Grohl se svým hororovým výtvorem u mě v pohodě uspěl. 8/10 (23.05.2022)

V plné míře profesionálně natočený komediální slasher baví zejména ve chvílích, kdy si kapela ze sebe či z hudebního průmyslu (nebo filmaři z žánru) dělá srandu – celkově bych ale metahumorů a narážek čekal i víc než jednoho Lionela Richieho. Ne každý ze členů Foo Fighters samozřejmě umí dobře hrát (myslím na kameru :-)), groteskní čvachtavé skony však zvládají do jednoho skvěle. (22.07.2024)