Milostná aféra

Ač se této sortě filmů vyhýbám jak čert křízi, v tomto případě můj odpor prolomilo obsazení stařičké Katharine Hepburn, na kterou jsem byla zvědavá, a také Annete Bening, jejíž herecký projev mám docela ráda. Mužský protějšek Annette, Warren Beatty, na mě bohužel působil tak odpudivě a necharismaticky (problém mnoha týpků z 80l.), že bych ho nevzala na milost ani kdyby se stavěl na hlavu a podával oskarový herecký výkon - s ohledem na slátaný sladkobolný příběh jsem to pak už ale ani neřešila, protože se v něm Warren stejně ztratil. Až na hezky natočený závěr, ve kterém je cíti takové zvláštní napětí - i když člověk samozřejmě tuší jak to celé dopadne, mě film příliš nebavil. (12.03.2012)

Jestli existuje žánr, který „moc nemusím“, je to romantická komedie. Jestli kdy byl herec, kterého mám rád všude, je to Warren. Dohromady sečteno, Beatty je silnější a Love Affaire je dobrý film. Ještě je v plánu původní zpracování z třicátých let, uvidíme potom srovnání.__ Rozhodně potěší, že tvůrci se velmi často pokouší vyprávět příběh beze slov,a ještě k tomu se vyhýbají otrockému vysvětlování pomocí kamery (jak to někdy ve filmech vidíme, že sice není něco řečeno, ale záběr je i pro blbce, aby i ten pochopil). Zajímavostí by mohlo být zjištění, co přesně ve scénáři prosadil Beatty, když se na něm podílel. Snímek odkazuje na film Zachraňte Willyho!, je tu i vtípek na prezidenta Clintona (Beatty je známý demokrat). Vůbec nejsrandovněji působí fórek s napálením paparazziho – „princezna Diana je na Bora-Bora se Sly Stallonem“. Film také obsahuje MNOHO kýčovitých záběrů, oko romantika potěší a vlhký kapesníček zaručí epizodka s tetičkou - K. Hepburne. Pro romantiky skoro povinnost, „neromantici“ ať zhlédnutí dobře zváží.___ Oh, Chernobyl cloud__ Chernobyl cloud__ What did you do?__ Yesterday I had one head__ Today I have two. (19.08.2009)

Nic pro mě. Únavné, předvídatelné a kýčovité. Dřív mě hodně bavilo, sledovat romantické filmy. Snila jsem si u nich, představovala si v hlavních ženských úlohách sama sebe, jak potkám svou lásku. Bavilo mě sledovat takzvané jiskření mezi páry, bavilo mě s nimi prožívat jejich milostná vzplanutí a láskyplné příběhy. Jenže to mě nějak omrzelo. Přejedla jsem se toho a už to nechci ani vidět. Nebo jsem možná trochu chytřejší, těžko říct. Ale teď už je to pro mě něco úplně jiného. Přijde mi to často trapné, slabé, nezáživné. Strašně umělé, bezcílné. Bez jakékoli myšlenky. A tenhle zvlášť, prvoplánová speudoromantika, zapadající slunce, svíčky, hromada sentimentu, završené vánočním klišé, blé. Nuda bez nápadu. Nebavila mě ani Annette, ani Warren. Nebyla jsem dojatá, ani překvapená. Jenom znuděná, a znechucená Hollywoodskou nevynalézavostí. A Remake je podle mě sama od sebe zbytečná věc. Zvlášť na už jednou společností uznané filmy. Celé tohle byla čistá zbytečnost. (10.09.2012)

Anette Benning je typ zien, ktorym by som odpustil i vrazdu (pokial by som sam nebol cielovy objekt :) Tato uloha jej sadla a mna napada porovnanie s Audrey Hepburn (dalsia z mojich srdcoviek) vo filme "Odpolední láska / Ariane". Aj vekovy rozdiel protagonistov je velmi priblizne porovnatelny. Milucke! (01.10.2022)

Tento film nemám ráda. Protože Beattyho nesnáším, úplně mě odpuzuje, obzvláště v tomto filmu. Ani Annette nemá na Deborah Kerr z prvního remaku. Přitom je to velice krásný, profláknutý příběh, který by si i další moderní remaky zasloužil. Tenhle se prostě vůbec nepovedl. Rozhodně doporučuji verzi s Garrym Grantem z r. 1957. Ten film si pouštím vždycky o vánocích a Tomorrowland považuji za jednu z nejkrásnějších filmových písní. V této verzi s Annette mi melodická zapamatovatelná píseň fakt chybí. (07.12.2023)