Sám proti všem

Gaspar Noé asi není autor, který by tvořil pro nejširší publikum, ale jeho filmy mohou těžko někoho nechat chladným. Snímek plynule navazující na "Řezníka" a tvořící mezičlánek mezi ním a následným Noého opusem "Zvrácený" se svou nekompromisní upřímností i soucitem s člověkem, jehož okolnosti vyvrhli na okraj společnosti podobá knihám Ferdinanda Célina. Režisér opět předvádí bravurní práci s kamerou, zvukem (potažmo hudbou) a dokonalé zvládnutí střihu, P. Nahon podává minimalistický a přesto nezapomenutelný herecký výkon. Formální dokonalost však není nejdůležitější - podstaný je obsah filmu, stanoviska která zaujímá k otázkám morálky, spravedlnosti, smyslu lidské existence, života a smrti. Jakkoliv zní takovéto shrnutí banálně, "Seul contre tous" má pro mne takřka bergmanovskou naléhavost a některé Bergmanovy snímky připomene i svým neradostným, syrovým ale o to přesvědčivějším vyzněním. (30.06.2008)

S pojmy jako násilí, determinace člověka či pomsty se u Gaspara Noého setkáme často, objevují se ve všech jeho středo/dlouhometrážních filmech. Sám proti všem volně navazuje na předchozího Řezníka, v němž právě akt pomsty (hlavní hrdina se mstí za domnělé znásilnění své dcery, za což ho čeká vězení) narušuje dosud relativně klidný život Chevaliera, z kterého se stává zborcená lidská troska pasoucí po zadostiučinění. V úvodní krátké rekapitulaci Noé vyjíma nejdůležitější okamžiky z hrdinovy již tak nedokonalé existence a rýsuje mu ještě bezuzdnější exkurzi do skrytých hlubin duše. Po formální stránce se opět setkáme s graficky stejně vyvedenými mezititulky, jimiž režisér vede monolog, případně varuje diváka před následným dějem (POZOR. MÁTE 30 VTEŘIN NA TO, ABYSTE OPUSTILI TUTO PROJEKCI – upozorňuje na jednu ze závěrečných precizně vyvedených scén, jež se však později ukáže pouze jako režisérova mystifikace – hrdinova halucinace). Dynamika momentu se ukrývá i ve zvukově sekaných záběrech nebo v odrovnávající montáži, která povětšinou staví na kontrastech. Sugestibility se filmu dostává i hrdinovými vnitřními promluvami, jejichž tempo se s přibývajícím koncem mění v nekonečné chrlení zmatených názorů. Chevalierova filozofie se pod negativními vlivy (ztráta práce, závratné znechucení přítelkyní a její matky..) transformuje do zatvrzelé skepse, při níž lidi vnímá jen jako maso a lásku chápe jako genetickou nutnost k přežití kupčícího lidského rodu. Škoda, že i my nemáme nějakého toho Noého. (23.02.2005)

Gaspar Noé dokazuje své kvality, svou rozkoš v morálce, spravedlnosti, sexu a násilí. Vládne celému snímku s pevnou režisérskou rukou a vede své loutky po obrazovce a nutí je říkat a dělat, co si on přeje. V úvodu předvádí fantastickou koláž obrazu a zvuku, která diváka dostane do varu, aby následovala velmi rychlá a rytmická cesta muže za svou dcerou, odplatou a ruku v ruce se schopností vyjádřit nahlas svůj vztek. Sprosté, agresivní a zuřivé. (17.04.2008)

Snímek navazuje na starší Gasparovo dílo Carne bez jež znalosti mi mnoho věcí nedávalo smysl a až zhlédnutím obou dvou filmů za sebou mi to konečně začalo fungovat. Osobně mám ale radši první snímek, protože dle mého názoru důsledněji vystavuje jednotlivé formální prvky a Seul contre tous je už jen libovolně variuje... - - - Varování "Pozor! Máte jen 30 vteřin na to, abyste opustili tuto projekci." je ale samozřejmě perličkou navrch :) (29.10.2009)

30, 29, 28, 27, 26, 25, 24, 23, 22, 21, 20, 19, 18, 17, 16, 15, 14, 13, 12, 11, 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1. Boli ste varovaní. Pohodlne sa usaďte, prichystajte si pevné nervy a pripravte sa na to, že sa v nasledujúcich necelých 90 minútach v hrdinovi občas sami nepríjemne zhliadnete. Pozor, váš film sa práve začína. 100% (29.03.2015)