Final Fantasy: Esence života

Velice neobvyklá invaze ... mimořádně intenzivní a podmanivá - po všech stránkách. Je připravená kdykoli podniknout soustředěný frontální útok na vaši mysl - a nepřipouští si možnost porážky. Její síla zdaleka nevychází pouze z animace, které kupodivu pomáhá právě to, že není stoprocentně realistická. Svým trochu snovým počítačovým výrazem jen umocňuje zvláštní, až melancholickou atmosféru příběhu, který svou křehkou a přitom velkorysou konstrukcí zastiňuje náš skutečný, střízlivý a poněkud přízemní svět. Nevadí, pokud mu hned neuvěříte - jen ho nechte, aby s vámi 106 minut sdílel svou fantazii ... a třeba zjistíte, že s její pomocí dokáže stvořit celý nový vesmír. (12.12.2013)

Zemi napadne zase jednou kosmickej šmejd, a je na lidech, aby se s ním nějak vypořádali. Bohužel s "tímto" to není tak jednoduchý, a tak musí doktorka Aki Rossová a doktor Sid využít vše co lze (třeba pár esencí života). A také nechybí tvrďák, s jedinou touhou ukázat šmejdu z vesmíru kam patří.. Už při prvních minutách filmu vás napadne jediné - vizuální orgie. Celý film je krásně animovaný, bohužel celý příběh je kapku přitažený za vlasy (vzhledm k tomu, že jsem posledních 15 minut jsem nepochopil ani po třetím shlédnutí, musím jednu hvězdičku ubrat)... Škoda nevyužitého potenciálu... (25.07.2004)

V neďalekej budúcnosti, v roku 2065, našu Zem takmer úplne ovládli Fantómovia. Záhadné, smrtiace eterické bytosti. Kto sú? Čo chcú? Je to agresívne invázne vojsko alebo len smutné, stratené duše na ceste nekonečným vesmírom? Výborný postapokalyptický, akčný sci-fi horror. Rád sa vraciam ku tomuto titulu pre jeho zaujímavý scenár a úžasné, dokonalé animácie. Je to už viac ako desať rokov, čo bola "Final Fantasy: Esencia života" uvedená do kín, ale aj dnes musím obdivovať detailnú prácu animátorov. **** (25.03.2011)

Final Fantasy: Esence života je film, který popírá všechno, co bylo dosud natočeno. Diváci se ocitají v hyperrealitě, kterou umožňuje počítačová technologie CGI. Scénář : Jeff Vintar, Al Reinert a Hironobu Sakaguchim. Kamera : Motonori Sakakibara. CITÁT - Hej! Nedívej se na mě, to byl jeho nápad........ (01.05.2011)

Film jsem jaxe patří pochopil napoprvé, a jak už jsem u lepších filmů zvyklý, zamyslel jsem se nad hlubšími vrstvami a snažil se dostat hlouběji pod povrchní povrch děje. Bohužel, nešlo to. Děj je o prdu. Na druhou stranu ale jsme svědky vizuálního experimentu, který se vydařil tak napůl. Filmová grafika sama o sobě nemá chybu. Renderovali to snad na největších dělech které tají NASA aby jim rendering videa netrval půl století. Charaktery (,lidské modely) jsou nadmíru vydařilé, ale jedno - dost podstatné tomu chybí. Je to duše, lidskost v pohybech těla a obličejích postav. Cokoliv může vypadat seberealističtěji, jako třeba vlasy, výbuchy, stíny, částicové efekty, odlesky, materiály atd. Ale jediné, co nikdy nikdo nenaanimuje (nevymodelujeme), je lidskost a živost! Vše je jen počítačově mrtvé a studené, včetně polibku. Každopádně zde nechci urážet (převážně japonské) animátory, kterým se nepovedlo něco o čemž tvrdím že je nemožé! Animace je na pokraji reality! Ale je to jen animace. Lidi vidíme každý den každou chvíli a možná také proto je jejich napodobení tak obtížné realizovat. Ostatní tvůrci animovaných filmů věděli proč animovat mamuta, tygra, okrasnou rybku, hračku nebo zelenou obludu! Ač nevypadají tak realisticky, dá se to, aspoň v mém případě, mnohem lépe snést a také se uřetřený čas modelováním a z velké části renderováním, třeba na propracování příběhu a celého scénáře než si ten 3D progam otevřou. Dlouho jsem přemýšlel jak ohodnotím tento experiment, ale nakonec jsem zvolil mezi 3* a 4* tu lepší z kvuli trikově nejnabitější a vydechnout nenechající podívané. (24.11.2005)