Přízračný svět

Enid udělá všechno, jenom aby šla proti davu. V tom s ní sympatizuju, i když způsob jakým to dělá, zdá se mi poněkud nešťastný. Becca je vlastně jenom Scarlett s culíkama, o níž víme bezpečně, že s dospělostí se dočkala i výrazného sex appelu. Film není o ní, i když se zpočátku zdá, že sledujeme příběh dvou dívek. Ve středu pozornosti naopak je skvělý Steve Buscemi, jehož nekonzistence s Enid je podstatou všeho. Pak je tu ještě Norman, ale ten nakonec odjede z města. (26.03.2011)

Film začíná poměrně "akční" rokenrolovou scénou, což je asi nejdramatičtější pasáž v jeho průběhu. Jinak je děj opravdu "nenápadný", ale na konci filmu s překvapivě silným dopadem. Steve Buscemi coby gramodeskový "maniak" a neúspěšný "balič" opět předvádí, jak dobrým a nedoceňovaným hercem je. Z obou hlavních protagonistek je rozhodně více "na koni" Thora Birch, nejen pro více zkušeností a větší prostor, ale i díky tomu, že se do role více vložila a její konání je věrohodnější, byť se může zdát místy pěkně "ujeté". Opravdu jde o film, jenž si na nic nehraje, neklade si žádné velké nároky a není plný očekávání mnoha filmových cen - o to je ale silnější a zajímavější. (28.05.2003)

Opravdu velice naprůměrný film, který mě překvapil jak citlivou režií, tak i zcela bezchybnými hereckými výkony celého hlavního tria. Čím jsem však byl opravdu oslněn je scénář Daniela Clowese a Terryho Zwigoffa, ze kterého pramení velice silné pochopení morálních problémů dnešní generace. Bezchybné načrtnutí mentality žen v teenegrovském věku, tedy alespoň porovnání s dívkami které znám vyšlo pro film na jedničku, a současný příběh, který se z neškodné komedie dostane až do velice silného dramatu, to jsou hlavní důvody, proč si můžu bez větších rozpaků dovolit film ohodnotit maximálním možným způsobem. Přízračný svět je opravdu okouzlující film na který se rád podívám ještě několikrát, děkuji Terry. (14.03.2006)

[KomiksFEST! 2008] Nádherný film, plynule přecházející z komedie do strhujícího dramatu, o hledání svého místa na tomhle podivném světě s přesnými hereckými výkony a skvělým scénářem i provedením. Terry Zwigoff prostě umí a v Přízračném světu nám předkládá sarkastický pohled na svět a dospívání z pohledu mladé individualistky Enid, protkaný životními moudry i nějakou tou symbolikou. Mám takový pocit, že po škole taky odjedu autobusem hodně daleko. Překvapilo mě, že to blues z dvacátých nebo třicátých let, které Seymourom sbíral, vůbec neznělo špatně. (22.12.2008)

Viděla jsem to před milionem let na dvojce s titulky a včera jsem na to nějak přišla a podívala se znova. A musím říct, že to je sakra super film. Jeden z mála, kde se vlastně děje skoro úplný hovno, ale je to natočený tak zvláštně poutavě, že se na to strašně dobře čumí. Samozřejmě největší zásluhu mají herci, herecký koncert tady předvádí Steve, ten je v týhle roli tak naprosto boží, že bych si ho vzala domů. Thora Birch výborná, ačkoliv její postava je někdy fakt příšerná pinda, ale bez ní by se tam zase nedělo už vůbec nic. Jako bonus pak mladá Scarlett nebo Brad Renfro, který se později předvedl v "Apt Pupil." Moc se mi líbilo poselství o neschopnosti/nechuti se zařadit, o odcizení a nalezení spřízněné duše, to všechno doladěný skvělým soundtrackem. Film, na který se zase ráda podívám a přímo ukázkový příklad kultovního materiálu. (07.05.2021)