Přízračný svět

Celý film je prakticky o ničem,ale přesto nutí k silnému zamyšlení stejně jako diskuse v kursu nad díly, které účastníci tvoří a mají obhájit jejich smysl a který hlavní hrdinka navštěvuje - díla se zpočátku zdají také beze smyslu stejně jako samotný film, ale po chvíli nás tvůrce díla, stejně jako tvůrce filmu dokáže "přinutit" k hlubšímu zamyšlení, což občas není na škodu. Jinak nade vše vyniká herecký projev Buscemiho, jenž opět dokazuje, že skutečně umí a neváhal bych jeho výkon zařadit hned po bok jeho geniálního vystoupení v Mém oblíbeném baru. (16.07.2003)

Velice zajímavý film, který mě podruhé pohltil ještě více, než při prvním shlédnutí. Ústřední herecký trojlístek Birch, Buscemi a Johansson je perfektní, ale hlavní zásluhu na působivosti snímku má bezpochyby Terry Zwigoff (mimo jiné spoluautor scénáře a několika písní). Jen ten komiks, podle kterého byl film natočen, si nějak nedokážu představit. (28.07.2004)

Prekvapilo ma, ako ma to poflakovanie sa tých dvoch dievčín bavilo. Naviac postava Enid bola zaujímavá a jej charakter poskytol pár myšlienok na úvahu - pomerne komplikovaná osôbka. V srdci dobrá, no zároveň aj hrozne egocentrická a miestami zbytočne cynická. To sa potom nemohla čudovať, že okolie ju moc nebralo. Bavili ma aj jej hlášky, aj keď niekedy tomu chýbal racionálny základ. Thora Birch ju zahrala vynikajúco. Nadpriemer. 75/100 (12.07.2019)

Viděl jsem to v němčině, (takže mi asi lecos uteklo ;o), ale úplně nadšen jsem z toho nebyl. Možná je to tím, že mi není úplně blízký svět rádoby dospělých a přitom nesmírně dětských a nevyzrálých osmnáctiletých slečen, neboť jsem muž a navíc o dost starší ;o) Na druhou stranu, bezvýchodnost našeho světa je ve filmu vyjádřená moc hezky. (08.11.2006)

Někdy se mi stane, že mám film třeba pět let stranou a odrážím pokusy o zhlédnutí, protože vím, že mě emocionálně smete. A necítím se na to. Zpětně, když se pak konečně odhodlám, už mi to třeba jako takový výkon nepřipadá... nicméně nejlepší filmy, které na mě budou fungovat, občas poznám takhle nějak předem. Poctivý a promyšlený film, dokonce svým způsobem možná depresivnější než můj oblíbený Trees Lounge též s Buscemim: Zatímco tam je on hlavní loser a exot mezi ostatními relativně normálními, zde jsou lidé, kteří mají takhle rozdané karty (vlastní vinou, zpravidla) už na startu do života. Musím uznat, že hudbou podmalovaných několik posledních minut filmu, ke kterým celý děj vygradoval, patří mezi nejlepší kusy filmařiny, které jsem zažil. (14.10.2012)