Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Arnošt LustigKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Adamíra, Lenka Fišerová, Martin Růžek, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Vladimír Ráž, Felix le Breux, Vladimír Hlavatý, Miloš Nedbal, Otto Šimánek, Jiří Bruder, Antonín MolčíkObsahy(1)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (142)
Vynikající český televizní film, na kterém tato skutečnost není vůbec poznat. Plejáda výborných herců a hereckých výkonů, velice ponurá atmosféra, a jednuduše skvěle "přepsaná" kniha Arnošta Lustiga. Jenom mi tady na csfd v obsazení chybí taková osobnost, jakou je Martin Růžek , který byl ve filmu ze všech židů ten nejdůležitější. ()
Filmy, kdy skupinku rozličných lidí, kteří jsou povětšinou na stejné straně a dohromady všechny z nich svazuje stejný „tyran" nebo nepříjemná situace, na mě vždy velmi dobře zafungovaly (Dvanáct rozhněvaných mužů, Osm hrozných, ...). Modlitba pro KH je také ten případ. Ačkoliv i ten nejméně prozíravý divák, nebo divák, jenž nezná děj knižní předlohy, během filmu prokoukne, kam vyvrcholení směřuje, přesto jej ta plynulá stavba dialogů a dramatičnost scén nutí doufat v konec „veselejší" a stále v něm vyvolává pocit, že to přece nemůže skončit tak strašlivě a jednoznačně. Touto nejistotou film diváka napíná až do posledních minut. A za zmiňovanou nejistotou situace a možnými zvraty stojí geniální herecké výkony, především Jiřího Adamíry. Adamírou ztvárněný esesák Brenske se svými židovskými zajatci vede natolik silnou a podlou psychologickou hru, že do poslední chvíle nevíte, jaké jsou vlastně jeho úmysly. Vždy nadnese nějaký argument, kterému Židé sice nevěří, ale i tak nakonec podlehnou, protože vše, čím se Brenske ohání, zní jako podložená fakta. Hlavní postava Kateřina Horovitzová v případě tohoto filmu plní spíše postranní roli a film sleduje spíše již zmiňovanou psychologickou hru mezi Židy a nacistickým důstojníkem. Ačkoliv film využívá minimum kulis, kostýmů nebo lokací, díky geniálním hereckým výkonům na úrovni prken Národního divadla nabízí mrazivou a velmi realistickou atmosféru. Výborné. ()
Jak už tu někdo napsal je to film s opravdu silně tísnivou atmosférou Nejistotou z každého dalšího kroku, která je až hmatatelná a dává už od počátku tušit neblahý konec, který se minutu po minutě plíživě blíží k nevyhnutelnému děsivému závěru. Dnes jsem na tento film náhodně narazila, z hodin literatury si pamatuji děj tohoto příběhu. Tento film staví na silném ději celého příběhu a na jiskrných dialozích, někdy i monolozích postav. Jiří Adamíra se svým laskavě dobrotivým pohledem a zákeřným chováním mě dnes asi bude strašit ze spaní, opravdu mě z jeho pohledu mrazilo v zádech, obdivuji herce, kteří přes svůj milý zjev dokáží zahrát největší sviňuchy ( záporáky), nic nedokáže člověka tak dostat jako vlk v rouše beránčím. ()
Židovské vidění světa je kabalistické, a také Arnošt Lustig podléhá tomuto dogmatu. V jeho díle, které je literárně na výši, se odkrývá mnoho nepravostí a nespravedlnosti světa a temných stran lidského soužití. Bohužel ale i mnoho zavádějících informací a nepravd. I zde. Herecky i režijně velmi dobře zvládnuté, komornost příběhu pomohla, ale musím ubrat hvězdičky za samotnou předlohu. Brát to jako fikci nelze a brát to jako skutečnou historickou událost také ne. To je problém. Historii bychom měli poznat co nejlépe a pravdivě, abychom se stejným chybám vyhnuli v budoucnosti. ()
Mrazivé drama o nepředstavitelné zvrhlosti fašistické ideologie, které se svou působivostí může směle řadit mezi takové klenoty žánru jako Spalovač mrtvol či Vyšší princip. Ač film televizní, odehrávající se v několika málo interiérech a založený převážně na dialogu, je síla některých jeho pasáží hrůzostrašná. Jenom samotná scéna se „sušárnou vlasů“ by měla být právem označována za to vůbec nejlepší z dějin české kinematografie. Scénáři nepochybně prospěl spolupodíl Arnošta Lustiga, tedy autora původní povídky. Ač to u televizních filmů nebývá zvykem, pochvalu zasluhuje i kamera a hudební složka. Modlitba za Kateřinu Horovitzovou rozhodně není pohodovým filmem pro nedělní odpoledne (ač jsem jí paradoxně zrovna v takový čas viděl), čili se na ní nedívejte, nechcete-li upadnout do stavu těžké letargie, kdy nebudete schopni věnovat byť jen část své pozornosti věcem s filmem samotným nesouvisejícím. Pokud naopak máte náladu pod psa a jisté vychýlení nepříznivým směrem nebudete pokládat za přítěž, již déle neotálejte – podobných utajených klenotů není mnoho. 90% ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)
- Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
Reklama